Rubriky

Při pohledu z vesmíru je jasné, že žijeme na modré planetě. Přes svou extrémní slanost, nepředvídatelnou povahu a bezprecedentní vliv na naše počasí je obrovská vodní plocha oceánů životně důležitá pro veškerý život na Zemi. Helen Czerski, britská oceánografka a popularizátorka, strávila svou kariéru studiem oceánu. Ve své nové knize „The Blue Machine: How the Ocean Works“ (W. W. Norton & Company, 2023) zkoumá, jak obrovská masa vody, která obklopuje naši planetu, vytvořila svět, ve kterém dnes žijeme, proč jsou některá místa bohatá na život, zatímco jiná ne, jak se civilizace formovaly kolem oceánských proudů a proč Sluncem ozařovaný oceán funguje jako baterie, která napájí meteorologické systémy Země. V rozhovoru vedeném šéfredaktorem Live Science Alexandrem McNamarou mluví o tom, co pohání tento oceánský motor, přirovnává jej k luxusnímu koktejlu a vysvětluje, co dalšího oceány čeká.

Výzkum společnosti TRG Datacenters odhalil, že služby Meta (jako je Facebook a Instagram) získávají přístup k nejvyššímu množství osobních údajů uživatelů. V digitálním věku jsou osobní online data stále méně bezpečná. Podle Statisty došlo v roce 2022 k 6,1 milionu porušení osobních údajů, přičemž více než 700 milionů soukromých souborů od jednotlivců a podniků uniklo online. 

Britská letecká společnost Pulsar Fusion začala konstruovat největší praktický raketový motor pro jadernou fúzi, jaký byl kdy vyroben. Osmimetrová fúzní komora se montuje v Bletchley v Anglii. Po zažehnutí motoru, které se plánuje na rok 2027, se dočasně stane nejžhavějším místem ve sluneční soustavě - výfukové plyny by měly dosáhnout rychlosti větší než 800 000 km/h. S takovouto rychlostí by raketa mohla dosáhnout Marsu za 30 dní.

Ganymed, Jupiterův měsíc, je větší než Merkur i Pluto a jen o málo menší než Mars. Může obsahovat více vody než všechny oceány na Zemi dohromady. Jupiterův měsíc je však tak chladný, že voda na jeho povrchu je zmrzlá. Jakákoliv kapalná voda by se skrývala asi 100 kilometrů pod jeho kůrou. Předchozí výzkumy naznačovaly, že led na povrchu Ganymedu by se mohl změnit z pevného skupenství přímo na plyn a přeskočit kapalnou formu, takže vodní pára by mohla tvořit část řídké atmosféry obřího měsíce. Důkazy o této vodě však dlouho byly nepolapitelné – až dosud. Ganymed má slaný podpovrchový oceán, který může obsahovat organické sloučeniny. Juno, kosmická sonda NASA, detekovala soli a organické sloučeniny na povrchu Ganymedu během průletu v červnu 2021, při kterém analyzovala Ganymed pomocí spektrometru JIRAM (Jovian InfraRed Auroral Mapper), což je přístroj určený ke studiu chemického složení a interakcí v atmosféře Jupiteru a jeho měsíců. A skutečně našla, že Ganymed má pod svou ledovou kůrou obrovský oceán.

Podle údajů předložených týmem Atlas VPN mělo v roce 2023 svobodný přístup k internetu pouze 17 % uživatelů internetu (ze 70 sledovaných zemí). Podmínky pro lidská práva online se zhoršují již 13. rokem, přičemž nejvyšší zhoršení nastalo v Íránu, následovaném Filipínami, Běloruskem, Kostarikou a Nikaraguou.

Lidstvo produkuje stále víc odpadu. Podle posledních relevantních údajů je ho ročně přes dvě miliardy tun a odhady do roku 2050 naznačují nárůst o téměř 70 %. Kromě toho, že celý svět řeší problém „kam s ním“, jsou skládky mimo jiné také zdrojem více než 5 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Podle vědců by investice do příslušných technologií mohly přeměnit ekonomické a ekologické problémy s odpadem v čistá energetická, ale i sociální aktiva. Zhruba jedna třetina odpadů pochází ze zemí s vysokými příjmy, které představují pouhých 16 % světové populace. Problémy s odpady však mají největší dopad na komunity s nízkými příjmy. Čistá energie z odpadů proto může podle vědců nejen přispět k dekarbonizaci sektorů s vysokými emisemi, ale i vytvářet dobře placená pracovní místa.