Rubriky

Článků v rubrice: 1080

Elektromobilita není jediné řešení, variant dopravy má být více

Elektromobilita je řadou aktérů z automobilového průmyslu či politiky zmiňována jako jediná možná budoucí alternativa k současným spalovacím motorům, a to i za cenu přehlížení limitů či problémů spojených s tímto řešením. Mnohem vhodnější by ovšem bylo chápat elektromobilitu jako jedno z možných řešení a připustit i další alternativy. Jednou z nejperspektivnějších je jednoznačně vodík, tvrdí Daniel Struž, jednatel společnosti Adast.

 

Fakta o kyslíku

Díky kyslíku je dnes na Zemi život takový, jak jej známe. Je to bezbarvý plyn a tvoří 21 procent zemské atmosféry. Protože je všude kolem, snadno bychom si mysleli, že je nudný a inertní; ve skutečnosti je jedním z nejreaktivnějších nekovových prvků (fluor ho trumfne). Na Zemi se objevil asi před 2,3 až 2,4 miliardami let a podle studie z r. 2007 financované NASA se jeho hladiny začaly šplhat k současným koncentracím nejméně před 2,5 miliardami let. Je možné, že to bylo už dříve, protože v Indii se našla hornina stará 3 miliardy let, která musela vzniknout za přítomnosti kyslíku. Nikdo přesně neví, proč se tento plyn stal významnou součástí atmosféry, ale je možné, že to způsobily geologické změny na Zemi. První organizmy kyslík nepotřebovaly, ba dokonce byl pro ně jedovatý, jakmile se ale objevily fotosyntetizující organismy, stoupal obsah kyslíku v ovzduší a život se mu musel přizpůsobit.

Pojeďte experimentovat do CERN!

Navrhněte a realizujte svůj vlastní částicový experiment přímo v CERNu - Centru evropského jaderného výzkumu!  Možnost uskutečnit svůj projekt v největším výzkumném centru částicové fyziky na světě se nabízí středoškolákům z celého světa v rámci soutěže Beamline for School (BL4S). Týmy s minimálně pěti členy (maximálně devíti) a dvěma vedoucími musí do 15. dubna 2022 podat návrh svého experimentu, který chtějí umístit do cesty svazku protonů o energii 26 GeV. Kromě pobytu v CERNu mohou získat také detektor částic pro školu či jeden z pěti teleskopů.

Twitter je nejodolnější vůči konspiračním teoriím

Nedávná studie zkoumala roli různých sociálních médií a aplikací pro sdílení zpráv při šíření konspiračních teorií. Šíření dezinformací ovlivňuje to, jak jednotlivé platformy fungují, profil jejich uživatelů a vazby mezi nimi. Rozvoj pandemie je ideální situací pro zkoumání, jak se dezinformace šíří. Nejistota na začátku pandemie a nedostatek oficiálních informací vedly k výraznému nárůstu konspiračních teorií.

Stromy jsou největšími producenty metanu v mokřadních oblastech – i když jsou suché

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, i když není půda zaplavena, říkají vědci z Birminghamské university.

Současná energetická krize vede Čechy k větší podpoře jádra

Podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Její rozvoj nyní podporují dvě třetiny obyvatel. Vyplývá to z nezávislého reprezentativního průzkumu agentury IBRS, který uskutečnila na přelomu listopadu a prosince loňského roku. Růst podpory podle ní souvisí se zájmem o dostatek energie, soběstačnost a ekologickou výrobu. To vyvolala nejen v Evropě současná energetická krize spojená s dramatickým růstem cen a pádem řady obchodníků s elektřinou.

... 1 « 54 55 56 57 58 59 60 » 180 ...

Nejnovější články

Reoxygenace Baltského moře

Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.

Data z mizejícího ledovce

Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.

Druhý pokus na ITERu na výbornou

Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.

Malé a velké reaktory

Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.

Malinké želvušky přežijí i ve vesmíru

Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail