Rubriky

Radiofarmaka - léčiva obsahující radioaktivní izotopy - se po celá desetiletí úspěšně používají k diagnostice a také k léčbě rakoviny. Nedávný vývoj v nanomedicíně a nanotechnologii by mohl tyto léky učinit ještě účinnějšími a bezpečnějšími a nabídnout nové horizonty pro léčbu rakoviny.

V Číně byl v červnu 2020 slavnostně otevřen největší objekt na čištění odpadních vod na světě využívající technologii elektronového paprsku. Má kapacitu na vyčištění 30 milionů litrů průmyslové odpadní vody denně. Ušetří ročně 4,5 miliardy litrů čerstvé vody - dost na to, aby zahnal celoroční žízeň 100 000 lidí. Proces čištění je založený na technologii, kterou Mezinárodní agentura pro atomovou energii (IAEA) poskytuje od roku 2010.

Premiérový český test souběžného dobíjení šesti elektromobilů na třech stanicích a současně málo vídané doplňování baterií 12 e-aut jedné značky v místě a čase. Dvanáctka Renaultů ZOE obklopila dobíječky ve Vestci u dálnice D0 v úterý, 15. září. Trio veřejných rychlodobíjecích stanic ČEZ má za sebou úspěšné dvouhodinové ověření fungování plně ostrovního provozu (jsou napojené na fotovoltaický systém) a spolehlivého pokrytí jednorázové poptávky ze strany řidičů. Využívání sítě veřejných dobíjecích stanic ČEZ rozmístěných od Mariánských Lázní až po Třinec zažívá boom. ČEZ aktuálně po celé České republice provozuje zhruba 230 veřejných dobíjecích stojanů, tj. asi polovinu všech tuzemských profesionálních stanic. Infrastruktura vzniká i díky evropskému grantu z programu Connecting Europe Facility (CEF) a Operačnímu programu Doprava.

Kromě nestálosti a nepředvídanosti výroby jsou zřejmě největší nevýhodou solárních elektráren velké zábory zemědělské půdy. Tuto nevýhodu se stále více zemí snaží řešit umisťováním fotovoltaických panelů na střechy továrních hal, obchodních center, úřadů i obytných domů. Rychlým tempem ale přibývají i systémy využívající vnitrozemské vodní plochy. Na světě bylo ke konci roku 2019 v provozu už přes 340 plovoucích elektráren o kapacitě téměř 3 GW v přibližně 40 zemích. Trh je soustředěn v Asii, kde je instalováno 87 % celosvětové plovoucí solární kapacity a kde plovoucí elektrárny vznikají zejména na energetických a zavlažovacích vodních dílech. V Evropě je největší zájem o využití jezer vzniklých při sanaci bývalých povrchových dolů.

Možná jste slyšeli o pověstném labyrintu Jindřicha VIII., který se rozprostírá na ploše 1 300 m² poblíž paláce Hampton Court u Londýna. Labyrint byl založen kolem roku 1690, je ze sestříhaného živého plotu a abyste jej celý prošli, musíte ujít 800 m. Vědci sestrojili jeho mikroskopickou kopii a nechali v něm bloudit buňky - prvoky améby (měňavky). Buňky k jejich překvapení bludiště celkem snadno vyřešily. Vyhýbaly se slepým uličkám tím, že „viděly za roh“.

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích. Např. vodohospodářští manažeři v USA očekávají nedostatek sladké vody již během příštích 10 let ve 40 unijních státech. S růstem světové populace i HDP roste poptávka po sladké vodě a s pokračujícím růstem globálních teplot se bude nedostatek vody jen zhoršovat. Zvýšení dodávek vody se stále více spoléhá na odsolování slané, zejména mořské vody. Předpokládá se, že se v letech 2016 až 2030 globální kapacita odsolování zdvojnásobí. Odsolovací procesy jsou drahé a mohou být škodlivé pro životní prostředí. Solanky s ultravysokou salinitou, které jsou vedlejším produktem odsolování, mohou mít několikanásobně vyšší slanost než mořské vody a jsou zvláště problematické pro vnitrozemská odsolovací zařízení, např. v Arizoně, Kalifornii, Floridě a Texasu. Jak se s nimi vypořádat, aby nezhoršovaly citlivou vodní bilanci?