Rubriky

Článků v rubrice: 1232

Den Země připomene jak chránit naši Zemi

Dvaadvacátého dubna si připomínáme svátek naší modré planety, Den Země. Nad tím, jak tento svátek oslavit přátelským chování ke svému životnímu prostředí, bychom se měli zamýšlet nejen v tento den, ale každé ráno. Mnohdy nás odrazují finanční náklady nebo určitý diskomfort. Přitom si stačí osvojit pár zásad, které většinou nic nestojí a díky kterým lze z rodinného rozpočtu uspořit nemalé částky. Zde je několik tipů.

Výkonné spínače budoucnosti velikosti průřezu lidského vlasu

Své znovuzrození zažilo mechanické relé ve výzkumném středisku GE Global Research. Skupina vědců zde vyvíjí miniaturní elektrické spínače menší než průměr lidského vlasu, které dokáží přenášet kilowatty elektrického výkonu. Označují se jako elektromechanické mikrosystémy (micro-electro-mechanical systems – MEMS). Technologie MEMS umožní výrobu miniaturních spínačů s možná nečekanými důsledky pro vývoj systémů, které budou řídit mobilní přístroje budoucnosti. Testování prototypů ukazuje, že radiofrekvenční spínače MEMS od GE mohou pomoci zrychlit datový přenos, zvýšit kvalitu signálu, prodloužit životnost baterie a přizpůsobit přístroje nárokům LTE-Advanced.

Král Energetické maturity

Třídenní poznávání všeho, co nějak souvisí s provozem hnědouhelné elektrárny a výrobou elektrické energie, má za sebou 48 studentů ze 13 středních škol v České republice. Využili pozvání Skupiny ČEZ, aby složili v Elektrárně Tušimice takzvanou Energetickou maturitu. Absolvovali ji od 2. do 4. dubna. Součástí pobytu studentů na severu Čech byla i prohlídka obřího důlního rypadla Severočeských dolů a malé vodní elektrárny Želina.

Známe vítěze soutěže o vodních elektrárnách

Třípól 24. února tohoto roku uveřejnil článek Vodní elektrárny jinak (www.3pol.cz/cz/rubriky/obnovitelne-zdroje/951-vodni-elektrarny-jinak), ve kterém vyzval čtenáře rozluštit pět hádanek, resp. poznat podle geologické a místopisné nápovědy některé z našich vodních elektráren. Správně odpověděl Viktor Jurák z Micmanic, kterému posíláme slíbenou odměnu a gratulujeme.

Podílí se na CENElíNu

Ne, nejde o překlep. CENElíN není Temelín, i když o elektrárnu opravdu jde. Konkrétně o elektrárnu virtuální, na jejímž vývoji se podílí Václav Dostál, docent na Fakultě strojní ČVUT v Praze. V minulosti strávil 2,5 roku na Tokyo Institute of Technology v Japonsku, kde se věnoval vývoji rychlého reaktoru chlazeného směsí olovo-vizmut. Doktorské vzdělání získal na Massachusetts Institute of Technology v USA prací zabývající se tepelným oběhem s nadkritickým oxidem uhličitým pro budoucí typy jaderných reaktorů. Magisterské vzdělání na Fakultě strojní ČVUT Praha ukončil zpracováním tématu zplyňování hnědého uhlí.

Větrná elektrárna, vrtulový vozík

Zhotovíme si vozík, který budeme používat dvojím způsobem. Buď bude pracovat jako model malé větrné elektrárny, nebo se na něm seznámíme s funkcí letecké vrtule.

... 1 « 154 155 156 157 158 159 160 » 206 ...

Nejnovější články

Šest způsobů, jakými MAAE podporuje globální zdraví prostřednictvím jaderných věd

MAAE podporuje veřejné zdraví po celém světě tím, že pomáhá zemím využívat jaderné technologie k diagnostice, léčbě a prevenci nemocí.

Zapomínání jako evoluční přínos

Kdybychom nezapomínali, čekaly by nás velké potíže. Zapomínání je součástí našeho každodenního života. Můžete vejít do místnosti a zapomenout, proč jste tam šli.

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail