Reportáže, cestování

Článků v rubrice: 82

Elektrárna i na vrcholovém razítku vrchu Milá

Na dohled od vrchu Milá v Českém středohoří vyrábí elektřinu jedna z velkých českých uhelných elektráren – Elektrárna Počerady. Příroda i průmyslový komplex jdou docela dobře dohromady a staly se dokonce společným turistickým cílem. Na exkurze do elektrárny vyrážejí každoročně stovky zájemců, stejně jako do okolních kopců stovky milovníků přírodních krás. A co mají dále společného? Je to nejen touha poznávat vše nové, zajímavé a krásné, ale od letošních Velikonoc i nové vrcholové razítko pro ty, kteří zdolají vrch Milá. Nedaleká elektrárna je totiž i motivem razítka, které turisté najdou ve schránce nahoře na kopci a mohou si ho otisknout do svých výletních deníčků.

Fotogalerie (5)
Jiří Hes se „svým“ vrcholovým razítkem, v pozadí Elektrárna Počerady

Elektrárnu si za motiv razítka vybral právník Jiří Hes, který má jako zaměstnanec Skupiny ČEZ v Elektrárně Počerady svou kancelář. Na radu kamaráda před časem sponzorsky podpořil aktivity občanského sdružení Vrcholová razítka a získal tak právo vybrat si vrchol pro jeho umístění i možnost účastnit se návrhu podoby razítka.

Procesí s novou schránkou

V sobotu před letošním velikonočním pondělím vystoupali na Milou spolu s Jiřím Hesem členové spolku Vrcholová razítka, jeho kamarádi i kolegové, s nimiž se Jiří účastní různých aktivit spojených s ochranou přírody a krajiny. Kromě přátel a známých se do pelotonu zapojil i tříčlenný štáb České televize. Procesí tří desítek osob různého věku (nejmladší turistkou byla devítiměsíční Laura spokojeně si hovící v sedačce zavěšené na hrudníku tatínka) dokonale zaskočilo skupinku německých turistů, kteří se z vrcholu Milé rozhlíželi po krajině nebo si pololeže fotografovali pole žlutě rozkvetlých petrklíčů. Co si asi mysleli při pohledu na veselou společnost nesoucí na zelených polních nosítkách černou schránku připevněnou na dlouhé kovové tyči a kladivo? Záhy ale pochopili. Ještě rychleji to došlo členům české skupiny, kteří po spatření čerstvě zatlučené schránky ihned radostně sahali do batohů či kapes pro své turistické deníky.

 

Na Milé je milo a je z ní i milý pohled na elektrárnu

Skalnatý čedičový vrch Milá z části kryje les a na nevelké ploše se zde prostírá také maloplošné chráněné území přírodní rezervace Milá s výskytem teplomilné skalní a stepní flóry, kde roste například chráněný hlaváček jarní. I když vrch nepaří k nejvyšším, je z něj okolní krajina jako na dlani, včetně celkového pohledu na Elektrárnu Počerady.

 

„Proto je elektrárna na razítku, přece jen už se stala typickou součástí zdejší krajiny,“ vysvětluje Jiří Hes, lokální patriot z Loun. Jeho slova potvrdila i Hana Benešová, předsedkyně spolku Vrcholová razítka: „Je to tak, dnešní doba je jiná a při pohledu z kopců, hor a rozhleden vidíme nejen krásnou přírodou, ale i některé industriální stavby. Patří do krajiny stejně, jako v minulosti zámky nebo rozvíjející se města a obce. Jsou její nedílnou součástí. Proto nelze k volbě motivu razítka nic namítat, naopak ji podporujeme.“

A stejného názoru byli i náhodní turisté z Chomutovska, kteří si razítko do tuláckých deníčků otiskli jako první.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Od Londýna po Ósaku: Příběhy EXPO pavilonů, které našly nový domov

Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.

Pryč s kolonami, rychlejší průjezd i méně nehod

Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.

Teplo z elektrárny Mělník proudí do Prahy už 30 let

Polovinu obyvatel hlavního města hřeje už 30 let teplo vyrobené v místě u soutoku Labe s Vltavou. Provoz napaječe Mělník – Praha byl zahájen v roce 1995. Do roku 2030 projde celá lokalita Mělník zásadní proměnou.

Klíčové budovy v Temelíně monitoruje nový systém

Přesně 168 speciálních čidel instalovali technici ÚJV Řež na kontejnmenty (ochranné budovy kolem reaktorů) v Jaderné elektrárně Temelín.

Potopit se, nebo plavat?

Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci? Autorka Susannah Fisher, která vede mezinárodní výzkumný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail