Rubriky

Umělá inteligence a její pokroky se čím dál častěji dostávají do médií. Jeden z takových průlomů se udál v roce 2016, kdy světový přeborník ve hře Go, Lee Sedol, prohrál se strojem „Deep Mind Alpha Go“ firmy Google. Tato událost se dostala na titulky světových médií jako příklad toho, že stroje jsou již schopné překonávat schopnosti člověka. V určitém smyslu se však nejednalo o férový souboj, protože Sedolův mozek spotřebovával jen asi 20 wattů energie, a tudíž jen zlomek energie spotřebované v rámci hry Go. Na rozdíl od Sedola stroj Alpha Go spotřebovával přibližně 5 000 wattů! Lidé si dosud neuvědomují, jak je umělá inteligence velice náročná na spotřebu energie.

Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se. Moderní bytová výstavba, obchodní, dopravní a kanalizační infrastruktura a další vymoženosti civilizace jsou samozřejmostí. Města budou větší, proto budou muset být rovněž lepší a „chytřejší“ než je tomu dnes.

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou. Varovná zpráva byla uveřejněna 8. října 2018; od 3. do 14. 12. na stejné téma zasedala mezinárodní konference COP24 v polských Katowicích. V souvislosti se změnou klimatu se zdůrazňuje nejenom význam jaderné energie, ale rovněž se konstatuje, že obnovitelné zdroje energie (OZE) samotné nemohou přispět k vyřešení ani klimatické, ani energetické krize. EU právě připravuje svou nízkouhlíkovou strategii do roku 2050. Pozor: dobrými úmysly bývá dlážděná cesta do pekla...

Od počátku lidské civilizace se objem živé hmoty na Zemi zmenšil o polovinu. To je jeden ze zarážejících údajů z dosud nejobsáhlejšího globálního výzkumu hmotnosti živých organizmů. Ron Milo a jeho tým z izraelského Weizmann Institute of Science definovali biomasu jako hmotnost uhlíku v živých organizmech. Do biomasy tedy zahrnují životně důležité molekuly, např. proteiny nebo DNA, ale nepočítají vodu, které živé organizmy obsahují obvykle více než 60 %. Dospěli k závěru, že na Zemi je v živých organizmech celkem 550 000 milionů tun uhlíku (Mt C).  Pro srovnání: voda v relativně malém jezeře Erie v Severní Americe má přibližně stejnou hmotnost. Výzkum je založen na stovkách studií.

Program Harmonie je vize globálního jaderného průmyslu, zaměřená na budoucnost elektřiny. Pro zajištění rostoucí poptávky po spolehlivé, dostupné a čisté elektřině, bude třeba, aby v rámci energetického mixu spolupracovaly ve shodě všechny nízkouhlíkové energetické zdroje. K dosažení tohoto cíle se bude muset výkon jaderných elektráren zvýšit do roku 2050 o 1 000 GW a jejich podíl na celkové spotřebě elektřiny vzrůst na 25 %. Projekt Harmonie poskytne akční rámec, který pomůže průmyslu zapojit všechny klíčové hráče k odstranění všech bariér. To je vize World Nuclear Association - Světové jaderné asociace. Po nedávném zveřejnění alarmující zprávy o postupu globálního oteplování je více než aktuální.

Jae W. Kwon a jeho vědecký tým z University v Missuri vyvinul novou generaci baterií na bázi beta záření. Tato baterie může být potenciálně využitelná jak v kosmických aplikacích, tak třeba i v automobilech.