Bez zařazení

Článků v rubrice: 333

Za beton zelenější

Do roku 2050 se počet obyvatel na Zemi zvýší na přibližně 9,6 miliard lidí, přičemž 70 % jich bude žít ve městech. Města budou muset být přátelská, aby se lidé snadno dostali do práce i do odpočinkových zón, kde by mohli relaxovat a bavit se. Moderní bytová výstavba, obchodní, dopravní a kanalizační infrastruktura a další vymoženosti civilizace jsou samozřejmostí. Města budou větší, proto budou muset být rovněž lepší a „chytřejší“ než je tomu dnes.

Fotogalerie (2)
Nejvyšší budova světa Burj Chalífa v Dubaji, postavená v letech 2004-2010, má 826 m (zdroj Pixabay)

První ukázky budoucí výstavby se už začínají objevovat. Je to například Shard tower v Londýně, nejvyšší budova světa v Dubaji, případně nové železniční tunely pod Londýnem s délkou 42 km. Všechno to jsou již symboly revoluce ve výstavbě nových měst. Tyto změny umožní chemicky vylepšený beton, který dovolí stavět vyšší a štíhlejší budovy s delší životností.

Zdokonalený beton

Vyvíjí jej společnost BASF, jedna z největších chemických společností na světě. V jejích laboratořích vzniká celá řada polymerů a dalších příměsí do betonu, které jsou schopné měnit jeho vlastnosti, jako je pevnost, životnost a reologie (reologie je deformační chování látek). To umožní například stříkat beton na stěny tunelu ihned po odtěžení horniny. Tato poslední vylepšená vlastnost umožnila rychlou a efektivní výstavbu podzemních tunelů v Londýně. Vždy, když vrtná souprava postoupila o metr kupředu, roboty odhalenou horninu ihned nastříkaly vrstvou betonu o tloušťce 400 mm. Jakmile se totiž beton ocitl jen milisekundu na vzduchu, začal hned tuhnout.

Tuhnutí betonu podle přání

V minulosti bylo řízení doby a rychlosti tuhnutí nedostupným přáním inženýrů. Když nákladní automobily přepravovaly beton a dostaly se například do dopravní zácpy, často začal beton tuhnout příliš brzy, což způsobovalo velké problémy. Polymery s různými přísadami těmto problémům zabraňují. Kontrola tuhnutí betonu má rovněž velký význam tehdy, když se má beton dopravovat do velkých výšek, jak tomu bylo v případě výstavby budovy v Dubaji. Zde trvalo až hodinu, než se beton dostal na určené místo do výšky například 600 m, navíc za vysokého slunečního žáru. Technologové dnes rovněž požadují, aby se zvažovaly i ekologické aspekty betonu. Dobrým příkladem je výstavba superkanalizační sítě v Londýně, která se buduje v hloubce 60 m pod zemí a má délku 25 km. Tato síť zlepší životní prostředí v Londýně a až o 95 % sníží vypouštění odpadů do Temže.

Výroba cementu je dnes odpovědná za 8 % globálních emisí CO2 a navíc je také drahá. Vyžaduje zahřívání suroviny na vysoké teploty v pecích, které jsou vytápěny fosilními palivy. Proto BASF vyvíjí produkty, které velkou část cementu nahrazují jinými materiály, jako je například polétavý popílek, který je vedlejším produktem spalování uhlí v uhelných elektrárnách, nebo prachová struska vznikající při výrobě oceli ve vysokých pecích. Tento vylepšený beton bude odolávat znečištěnému městskému ovzduší, umožní ekologicky čistou, rychlou a levnější výstavbu a učiní život ve městech příjemnějším.

Podle: Building better cities. New Scientist, 2018, č. 3199, s. 16-17

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Kvůli milované vědě se nestačil ani oženit

Pokud zalovíme v paměti a vzpomeneme si na školní léta, určitě se nám vybaví v hodinách chemie používaný laboratorní plynový kahan, nesoucí jméno jednoho z největších vědců 19. století, profesora Roberta Bunsena.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail