Rubriky

Dne 22. června 2017 zaznamenala The US Maritime Administration zdánlivě podivný incident. Kapitán lodě v blízkosti ruského přístavu Novorosijsk zjistil, že jeho GPS mu ukazuje, že se nachází na letišti Gelenžik vzdáleném 32 km. Když se ujistil, že navigační přístroje ukazují správně, kontaktoval kapitány jiných lodí a ukázalo se, že podobné problémy mělo minimálně dalších dvacet lodí.  Navigační experti se domnívají, že se jedná o první  dokumentované použití falešného určení polohy s pomocí GPS (GPS spoofing), což je kyber útok, před kterým již dříve experti varovali, ale který se dosud nikdy neuskutečnil. Zprávy o problémech satelitní navigace v Černém moři naznačují, že by zde někdo (Rusové?) mohl zkoušet nový systém narušující správnou funkci GPS. Mohly by to být první náznaky vzniku nové elektronické zbraně, kterou by mohl využít kdokoliv, od státu až po malé kriminálníky. (A není to žádné sci-fi. Androidí aplikace Fake GPS location již dnes zařídí, že váš telefon ohlašuje vaše místo tam, kde si to zrovna přejete... Aneb jak pravil  Woody Allen: „To, že jste paranoik, ještě neznamená, že po vás nejdou.“)

Před čtyřmi roky se předpokládalo, že nastává renesance jaderné energetiky. Dnes jsou však jaderné elektrárny postupně odstavovány z provozu, a to dokonce i před ukončením své životnosti. V poslední době byla například uzavřena jaderná elektrárna v Cumbrii za 15 miliard liber. V USA jsou ve výstavbě čtyři nové reaktory. Jejich výstavba se opožďuje o řadu let a původní investiční náklady jsou překračovány o miliardy dolarů. A dosud není jasné, zda tyto reaktory v Jižní Karolíně a v Georgii budou vůbec dokončeny a kdo je bude provozovat, protože jejich výrobce, společnost Westinghouse Electric, požádala 29. března 2017 o vyhlášení úpadku. Je to jedna z posledních soukromých společností, která ještě staví jaderné reaktory. Co se vlastně stalo?

Bangladéš je osmou nejlidnatější zemí světa a nejhustěji osídleným státem světa, pokud nepočítáme malé ostrovní a městské státy. Na území jen o málo větším, než bylo původní Československo, se tísní více obyvatel, než má např. Rusko. Leží v deltách řek Ganga a Brahmaputra a na pobřeží Bengálského zálivu. Časté ničivé povodně a tajfuny pravidelně připravují obyvatele o obydlí. Země patří k nejchudším na světě a je odkázána na mezinárodní potravinovou pomoc. Ale pomoci mohou i moderní technologie, například jaderné.

Finanční krach, který se očekává v roce 2023, bude tak velký, že finanční krize z roku 2007 byla jen slabým odvarem. Budoucí krize bude iniciována prezidentem USA Bernie Sandersonem, který podepíše výjimečná opatření k omezování emisí uhlíku. Investoři začnou v panice prodávat akcie společností těžících fosilní paliva, triliony dolarů budou odepsány z akciových trhů během několika dnů a stovky milionů občanů přijdou o důchody. Zdá se vám tento scénář zcela nepravděpodobný? Podle finančních analytiků tak moc nepravděpodobný není.

Lidské tělo je domovem 10 000 druhů bakterií, z nichž více než 99 % člověku neškodí. Naopak, pomáhají mu získávat nutriční látky, vylaďovat imunitní systém, vyrovnávat metabolismus i třeba odvracet potíže související se špatnou náladou - proto jsou lidé na těchto bakteriích velmi závislí. Když se s pomocí antibiotik ničí nebezpečná menšina špatných bakterií, pak spolu s nimi hynou i ty dobré. Poté, co generace lékařů ordinovaly antibiotika na každé posmrkávání, dnes víme, že vedlejší škody jsou větší než jen příležitostné bolení břicha.

Když Peidong Yang z University of California v Berkley poprvé propojil živé organizmy křemíkovými drátky pod proudem, nikdo si nemyslel, že by to bylo k něčemu dobré. Experimenty ukázaly, že některé organizmy mohou nejenom přežít kontakt s elektrony procházejícími křemíkem, ale že potom mohou přežívat i celé týdny. Tím se otevírá naděje, že bychom mohli napodobit fotosyntézu a získávat energii ze slunečního záření.  Příroda ví, jak využívat chemii, a lidé zase vědí, jak vyrábět elektřinu. Může být zajímavé tyto znalosti propojit.