Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Bangladéš ztrojnásobil produkci rýže s pomocí jaderné vědy

Bangladéš je osmou nejlidnatější zemí světa a nejhustěji osídleným státem světa, pokud nepočítáme malé ostrovní a městské státy. Na území jen o málo větším, než bylo původní Československo, se tísní více obyvatel, než má např. Rusko. Leží v deltách řek Ganga a Brahmaputra a na pobřeží Bengálského zálivu. Časté ničivé povodně a tajfuny pravidelně připravují obyvatele o obydlí. Země patří k nejchudším na světě a je odkázána na mezinárodní potravinovou pomoc. Ale pomoci mohou i moderní technologie, například jaderné.

Fotogalerie (1)
Momentka z dvacetimilionového hlavního města Bangladéše, Dháky (foto MD)

V posledních několika desetiletích se v Bangladéši podařilo vyvinout nové odrůdy rýže s pomocí jaderné techniky. Díky tomu se roční produkce rýže zvýšila trojnásobně, a to navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám. To umožnilo této zemi zajistit spolehlivý a stálý zdroj rýže a být o krok před rychlým růstem počtu obyvatelstva. Odrůda Binadhan-7 je jedním z druhů rýže, který vyvinul Bangladesh Institute of Nuclear Agriculture (BINA, Ústav jaderného zemědělství) s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Organizací pro potraviny a zemědělství Spojených národů (FAO).

Jaderné šlechtění

Nová odrůda rýže byla získána pomocí mutací vyvolaných ionizujícím zářením (plant mutation breeding). Metoda využívá vlastní genetické zdroje rostliny a napodobuje přírodní procesy nahodilých mutací, které jsou motorem evoluce. V přírodě vznikají spontánně např. vlivem kosmického záření. Cíleným záměrným ozařováním je možné podstatně zkrátit dobu potřebnou ke vzniku a rozmnožení nových druhů plodin a vybírat vylepšené s požadovanými vlastnostmi. S pomocí této metody bylo ve světovém měřítku už vyvinuto více než 3 000 druhů rostlin, které budou hrát významnou úlohu při zajišťování rostoucí poptávky po potravinách, a to i při zhoršujících se klimatických podmínkách.

Nová odrůda Binadhan-7

Nová rýže má kratší vegetační dobu a vyšší hektarové výnosy. Běžné druhy rýže v Bangladéši mají hektarové výnosy kolem dvou tun a vegetační dobu 150 dní. Naproti tomu nová odrůda má hektarové výnosy v rozmezí 3,5 až 4,5 tuny a vegetační dobu kolem 115 dní. O několik týdnů delší vegetační doba u běžné rýže představuje problém, protože rýže je vystavena tvrdým podmínkám měnícího se počasí a také vlivu škodlivého hmyzu. Je rovněž k dispozici méně času k vypěstování další následné plodiny, což má za následek, že půda leží několik měsíců nevyužitá ladem. Zkušenosti rolníků ukazují, že dříve sklízeli dvě úrody za rok, ale s využitím nového druhu rýže mohou dosáhnout až tři sklizně do roka. To znamená potraviny a tržby po celý rok.

Nejen rýže

Od sedmdesátých let 20. století již bylo získáno pomocí radiačně indukovaných mutací 13 nových druhů rýže. A nejen rýže: s pomocí této technologie bylo v Bangladéši vyvinuto více než 40 nových druhů plodin, včetně cizrny, čočky, burských oříšků, sojových bobů, rajčat, pšenice a sezamového a hořčičného semena. Nové druhy plodin pomáhají bangladéšským rolníkům překonávat dlouhodobé problémy související s nedostatkem vody, obdobími sucha, zasolenou půdou a degradací půdy, což vše zhoršuje přežití plodin a činí půdu nevhodnou pro pěstování. Nové odrůdy jsou odolnější a přizpůsobené místním podmínkám.

O radiačně indukovaných mutacích a pomoci MAAE a FAO rozvíjejícím se zemím jsme již psali v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/443-jadro-vylepsuje-jadro

 

Zdroj: Nicole Jawerth: Bangladesh triples rice production with help of nuclear science. IAEA Bulletin, June 2017, s. 14-15

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Indie a jaderná energetika

Indická vláda rozvíjí masivní vlastní jaderný program jako jednu z částí rozvoje domácí infrastruktury. Uložila si ambiciózní cíle zejména v růstu instalované kapacity pro výrobu elektřiny. Nyní provozuje 22 reaktorů a 8 nových staví.

Co s bateriemi?

Minulý týden jsme oslavili Mezinárodní den baterií. Spojujeme dva příspěvky - jeden domácí a jeden zahraniční, abychom také trochu přispěli k osvětě kolem baterií a akumulátorů. V první polovině roku 2019 se ve světě prodalo více než jeden milion elektromobilů, ...

Max Born - teoretik a filozof kvantové mechaniky

S obdobím rozkvětu atomové fyziky ve dvacátých letech minulého století na proslulé univerzitě v německém dolnosaském městě Göttingenu (Georg-August-Universität) je významně spjato jméno německo-britského matematika a fyzika židovského původu Maxe Borna, ...

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail