Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 314

Bangladéš ztrojnásobil produkci rýže s pomocí jaderné vědy

Bangladéš je osmou nejlidnatější zemí světa a nejhustěji osídleným státem světa, pokud nepočítáme malé ostrovní a městské státy. Na území jen o málo větším, než bylo původní Československo, se tísní více obyvatel, než má např. Rusko. Leží v deltách řek Ganga a Brahmaputra a na pobřeží Bengálského zálivu. Časté ničivé povodně a tajfuny pravidelně připravují obyvatele o obydlí. Země patří k nejchudším na světě a je odkázána na mezinárodní potravinovou pomoc. Ale pomoci mohou i moderní technologie, například jaderné.

Fotogalerie (1)
Momentka z dvacetimilionového hlavního města Bangladéše, Dháky (foto MD)

V posledních několika desetiletích se v Bangladéši podařilo vyvinout nové odrůdy rýže s pomocí jaderné techniky. Díky tomu se roční produkce rýže zvýšila trojnásobně, a to navzdory nepříznivým klimatickým podmínkám. To umožnilo této zemi zajistit spolehlivý a stálý zdroj rýže a být o krok před rychlým růstem počtu obyvatelstva. Odrůda Binadhan-7 je jedním z druhů rýže, který vyvinul Bangladesh Institute of Nuclear Agriculture (BINA, Ústav jaderného zemědělství) s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA) a Organizací pro potraviny a zemědělství Spojených národů (FAO).

Jaderné šlechtění

Nová odrůda rýže byla získána pomocí mutací vyvolaných ionizujícím zářením (plant mutation breeding). Metoda využívá vlastní genetické zdroje rostliny a napodobuje přírodní procesy nahodilých mutací, které jsou motorem evoluce. V přírodě vznikají spontánně např. vlivem kosmického záření. Cíleným záměrným ozařováním je možné podstatně zkrátit dobu potřebnou ke vzniku a rozmnožení nových druhů plodin a vybírat vylepšené s požadovanými vlastnostmi. S pomocí této metody bylo ve světovém měřítku už vyvinuto více než 3 000 druhů rostlin, které budou hrát významnou úlohu při zajišťování rostoucí poptávky po potravinách, a to i při zhoršujících se klimatických podmínkách.

Nová odrůda Binadhan-7

Nová rýže má kratší vegetační dobu a vyšší hektarové výnosy. Běžné druhy rýže v Bangladéši mají hektarové výnosy kolem dvou tun a vegetační dobu 150 dní. Naproti tomu nová odrůda má hektarové výnosy v rozmezí 3,5 až 4,5 tuny a vegetační dobu kolem 115 dní. O několik týdnů delší vegetační doba u běžné rýže představuje problém, protože rýže je vystavena tvrdým podmínkám měnícího se počasí a také vlivu škodlivého hmyzu. Je rovněž k dispozici méně času k vypěstování další následné plodiny, což má za následek, že půda leží několik měsíců nevyužitá ladem. Zkušenosti rolníků ukazují, že dříve sklízeli dvě úrody za rok, ale s využitím nového druhu rýže mohou dosáhnout až tři sklizně do roka. To znamená potraviny a tržby po celý rok.

Nejen rýže

Od sedmdesátých let 20. století již bylo získáno pomocí radiačně indukovaných mutací 13 nových druhů rýže. A nejen rýže: s pomocí této technologie bylo v Bangladéši vyvinuto více než 40 nových druhů plodin, včetně cizrny, čočky, burských oříšků, sojových bobů, rajčat, pšenice a sezamového a hořčičného semena. Nové druhy plodin pomáhají bangladéšským rolníkům překonávat dlouhodobé problémy související s nedostatkem vody, obdobími sucha, zasolenou půdou a degradací půdy, což vše zhoršuje přežití plodin a činí půdu nevhodnou pro pěstování. Nové odrůdy jsou odolnější a přizpůsobené místním podmínkám.

O radiačně indukovaných mutacích a pomoci MAAE a FAO rozvíjejícím se zemím jsme již psali v článku http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/443-jadro-vylepsuje-jadro

 

Zdroj: Nicole Jawerth: Bangladesh triples rice production with help of nuclear science. IAEA Bulletin, June 2017, s. 14-15

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Odsolování pomocí jaderné energie v arabském regionu

Nedostatek sladké vody je trvalým problémem po celém světě, zejména v arabském regionu, kde omezené přírodní vodní zdroje a rychlý růst populace kladou stále větší požadavek na dodávky.

Ať vám léto hraje do karet

Infocentra energetické společnosti ČEZ návštěvníkům o prázdninách kromě interaktivních prohlídek přinesou i soutěž o unikátní odměnu.

Ochrana technických zařízení a dat během výpadků elektřiny

Rozsáhlé výpadky elektřiny, které počátkem května 2025 zasáhly Pyrenejský poloostrov, poukázaly na zranitelnost naší energetické infrastruktury a zdůraznily potřebu ochránit ...

V Temelíně testují autonomní drony

V temelínské jaderné elektrárně zkoušejí energetici využití autonomních dronů pro inspekce technologií v obtížně přístupných prostorách.

Pietro Barabashi a „jeho“ tokamak

Pietro Barabashi, generální ředitel mezinárodního projektu ITER, který ve Francii buduje fúzní reaktor, vypráví o nekonečně náročném procesu výstavby.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail