Rubriky

Čínští vědci se snaží zvýšit sněhové srážky v oblasti, která je 3 × větší než Španělsko. Cílem je získat další vodu potřebnou v boji proti obdobím sucha a na pomoc zemědělství. Pokud se projekt podaří, bude to mít velké dopady. Je založen na staré známé metodě vystřelování částeček jodidu stříbrného do mraků (cloud seeding), aby mraky uvolnily svou vlhkost ve formě sněhových nebo dešťových srážek. Pro účely „očkování mraků“ se budou používat hořáky umísťované na úpatí hřebenů hor Tibetské náhorní plošiny, aby vytvářely silný tah horkého vzduchu vzhůru, který vynese částice jodidu stříbrného do mraků, kde by měly přispět k tvorbě ledových krystalků a k jejich přeměně ve sněžení. Vědci se domnívají, že to pomůže zvýšit roční průtok vody v řekách na množství až 10 trilionů litrů. Byl by to velký přínos pro výrobu potravin, která je dnes v důsledku sucha nebo záplav o 20 milionů tun za rok nižší než dříve. V současné době je v provozu již na 500 hořáků. Každý z nich stojí 8 000 dolarů. Jejich konečný počet má dosáhnout až desítek tisíc kusů.

V souvislosti s potřebou úspor energie se zvyšuje zájem o dobré, levné, životnímu prostředí přátelské tepelně izolující materiály. Počátkem roku se objevil v časopise Science Advances článek o novém objevu, o tzv. nanodřevu. Jeho příprava je jednoduchá: dřevo se vystaví působení siřičitanu sodného a peroxidu vodíku. Laciné jednoduché chemikálie stačí k tomu, že se z dřevěných vláken odstraní buněčné stěny z ligninu a hemicelulózy. Doslova se tak obnaží vláknina dřeva. Paralelní uspořádání takto získaných nanovláken celulózy dává nanodřevu  jeho úžasné vlastnosti. Vzniklý materiál předčí všechny existující izolátory.

O oxidu uhličitém a jeho možném vlivu na klimatické změny už bylo napsáno a řečeno mnoho. I kdyby jeho rostoucí koncentrace v ovzduší globální oteplování nezpůsobovala, je na místě otázka, zda by bylo možno z atmosféry tento plyn odebírat a něco z něho vyrábět. Zajímavá surovina by se mohla stát základem nového průmyslu, přinášet zisk a ještě čistit planetu. Nadějnou technologií se zdá být CCU (Carbon Capture and Use) - zachycení uhlíku a jeho použití.

Palmový olej je symbolem destrukce životního prostředí. Je obsažen v potravinách a kosmetice a jeho zvýšená spotřeba ničí deštné pralesy a ohrožuje zvířecí druhy, například orangutany. Trápí vás to, a proto studujete složení produktů a nekupujete je? Pak vězte, že problém není ve vaší kuchyni nebo v koupelně, ale v automobilech. Polovina palmového oleje dováženého do EU je přeměňována na bionaftu a přidávaná do konvenčních paliv k pohonu osobních a nákladních automobilů. Tento pošetilý pokus získávat „zelená“ paliva ve skutečnosti ztrojnásobuje emise uhlíku, místo aby je snižoval. Navíc je tato praxe dotována Evropskou unií, takže daňoví poplatníci pomáhají ničit pralesy a urychlují změnu klimatu.

V posledních desetiletích se objevují stále větší a větší lodě. Přeprava zboží po mořích se zvyšuje a námořní doprava je důležitým hospodářským odvětvím. Pokud vynecháme lodě pro osobní dopravu a remorkéry, pak moře brázdí na 51 000 komerčních plavidel, většinou nákladních lodí, které přepravují všechno možné, od rybích prstů a ledniček, až po ropu a automobily. Po moři se dopravuje až 80 % zboží, protože je to laciné, i když pomalé. Výhodou námořní dopravy je i to, že emise CO₂ na tunu zboží na kilometr jsou ve srovnání s ostatními druhy dopravy nejnižší.

Začalo to sdílením automobilů (Uber) a bydlení (Airbnb). Nyní je na pořadu dne sdílení elektrické energie. Nový způsob "výroby" a sdílení elektřiny se zkouší v Austrálii.