Rubriky

Globální oteplování je na cestě k dosažení 35 ^oC vlhkého teploměru (wetbulblevel), kdy lidé již nemohou bezpečně regulovat tělesnou teplotu prostřednictvím pocení. Když jsou lidé delší dobu vystaveni teplotám nad touto hranicí, častěji mohou umírat na přehřátí organizmu. Explozivní a úspěšný růst lidské společnosti v posledních 10 000 letech byl podpořen jasným rozsahem klimatických podmínek. Avšak rozsah počasí, se kterým se lidé setkávají na Zemi - tak zvaná klimatická obálka – se mění s tím, jak se planeta otepluje. V následujících dekádách se mohou objevit zcela nové nelehké podmínky i pro civilizaci, která bude vybavena moderní technologií. Schopnost regulovat teplotu hrála klíčovou úlohu v ovládnutí planety. Díky tomu, že chodíme po dvou, nemáme srst a máme ochlazovací systém na bázi pocení, jsme naprogramováni takovým způsobem, že se krátkodobě můžeme bránit vysokým teplotám. Avšak déletrvající horké počasí již začíná naše schopnosti pracovat a zůstat zdravými omezovat.

Již od padesátých let japonská jaderná politika zdůrazňovala, že země chudá na energetické zdroje bude muset recyklovat uran a plutonium získané z použitého paliva z jaderných elektráren. Až do roku 1998 odesílalo Japonsko své vyhořelé palivo do Francie a Spojeného království k přepracování a k výrobě paliva MOX (směs oxidů uranu a plutonia, více v článku https://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/536-co-je-to-mox).

Čtvrtý blok Bělojarské jaderné elektrárny s reaktorem BN-800 byl 24. února 2021 připojen k síti po odstávce kvůli výměně paliva. Během ní do něj bylo vůbec poprvé zavezeno pouze čerstvé palivo MOX vyrobené přepracováním použitého jaderného paliva. Letos v lednu označil americký odborný časopis Power Magazine zavážku sériového paliva MOX do reaktoru BN-800 za událost roku ve světové energetice.

V průběhu několika březnových týdnů byly energetické časopisy zavaleny články o náhlých cenových šocích, o opakujících se blackoutech, o snahách zabránit kolapsům elektrických sítí, atd. Obyvatelé různých zemí jsou žádáni, aby se nesprchovali nebo nepoužívali vysavače, četné průmyslové podniky musí přerušovat výrobu kvůli vysokým cenám elektřiny. Národní síť Spojeného království musela mnohokrát varovat, že v důsledku nedostatečné výroby elektřiny z intermitentních (nestálých, nepředvídatelných) zdrojů a vysoké poptávky předešlého dne se ceny vyšplhaly na 500 liber/MWh (690 dolarů/MWh).

Emise metanu jsou po CO₂ považovány za druhý největší zdroj způsobující globální oteplování. I když je metan předmětem menší pozornosti než oxid uhličitý, snižování emisí metanu bude hrát významnou úlohu, aby se svět mohl vyhnout nejhorším účinkům změny klimatu. Jedním z největších zdrojů emisí metanu je energetický sektor - ropa, zemní plyn, uhlí a bioenergie. Úsilí o jeho snižování je často ovlivňováno nedostatkem spolehlivých informací. Z tohoto důvodu začala IEA (Mezinárodní agentura pro energii) v roce 2019 uveřejňovat zprávu Methane Tracker, jejímž účelem je vytvořit soudržný ucelený soubor odhadů vývoje metanových emisí, a to z nejrůznějších, často i protichůdných zdrojů informací. Tento on-line interaktivní nástroj se zaměřuje na emise metanu z ropných a plynových operací, což je oblast s největším a nejekonomičtějším potenciálem pro snižování emisí.

Ruský jaderný regulátor Rostechnadzor vydal 11. února 2021 stavební povolení Sibiřskému chemickému kombinátu pro výstavbu rychlého reaktoru BREST-300 v lokalitě Seversk. Měl by to být první reaktor na světě chlazený tekutým olovem. Bude mít výkon 300 MW. Je součástí projektu „Proryv“ (Průlom) společnosti Rosatom, který řeší uzavřený jaderný palivový cyklus.