Kapalná energie pro čipy
Mikročipy chlazené a napájené kapalinou mohou jednoho dne strčit do kapsy i superpočítač typu Watson.
Mikročipy chlazené a napájené kapalinou mohou jednoho dne strčit do kapsy i superpočítač typu Watson.
Vše začalo před 1,5 miliardou let, kdy byly fotosyntetizující bakterie porobeny složitější buňkou. Potomci těchto bakterií ztratily schopnost žít nezávisle a vyvinuly se do buněčných „slunečních elektráren“ známých jako chloroplasty.
Na nejsevernějším výběžku Skotska, kde se střetávají vody Atlantiku a Severního moře, leží asi 70 téměř neobydlených ostrovů – Orkneje, Jsou známé pro svou divokou přírodu a historická místa z období neolitu. Díky silným mořským proudům kolem ostrovů se tato lokalita stala Evropským mořským energetickým centrem EMEC (European Marine Energy Centre) financovaným Evropskou unií. Centrum představuje největší výzkumnou základnu na světě pro ověřování obnovitelného zdroje energie, který byl po mnoho let neustále odsouván – pro přílivovou energii.
Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity. Do jaké míry se však Země otepluje? Jaké budou globální a lokální účinky oteplování?
Díky používání umělých hnojiv a pesticidů, rozvoji zemědělského výzkumu, ale i průmyslu se zatím vždy dařilo výživu rostoucího počtu obyvatelstva Země více méně zajistit. Hladem a chronickou podvýživou však přesto v rozvojových zemích stále trpí okolo 1 miliardy lidí. Do roku 2050 se má počet obyvatel Země ze současných 7 miliard zvýšit až na 9,1 miliardy. Uživí se další 2 až 3 miliardy? Navíc v době, kdy svět bude muset řešit další problémy spojené s energetikou, ekonomikou, životním prostředím a změnou klimatu?
Jednou z metod využití energie moří a oceánů je využívání teplotních rozdílů teplé vody na povrchu a studené vody v hloubce 500 až 1 000 m. Tento způsob se označuje Ocean Thermal Energy Conversion (OTEC). Oblasti vhodné pro tento způsob výroby elektřiny se nacházejí 40 stupňů na sever a na jih od rovníku. Teploty vody na povrchu jsou zde 25 °C až 30 °C zatímco v hloubce jen 5 až 7 °C.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.