Rubriky

Článků v rubrice: 270

Kapalná energie pro čipy

Mikročipy chlazené a napájené kapalinou mohou jednoho dne strčit do kapsy i superpočítač typu Watson.

Vylepšená fotosyntéza

Vše začalo před 1,5 miliardou let, kdy byly fotosyntetizující bakterie porobeny složitější buňkou. Potomci těchto bakterií ztratily schopnost žít nezávisle a vyvinuly se do buněčných „slunečních elektráren“ známých jako chloroplasty.

Renesance přílivové energie?

Na nejsevernějším výběžku Skotska, kde se střetávají vody Atlantiku a Severního moře, leží asi 70 téměř neobydlených ostrovů – Orkneje, Jsou známé pro svou divokou přírodu a historická místa z období neolitu. Díky silným mořským proudům kolem ostrovů se tato lokalita stala Evropským mořským energetickým centrem EMEC (European Marine Energy Centre) financovaným Evropskou unií. Centrum představuje největší výzkumnou základnu na světě pro ověřování obnovitelného zdroje energie, který byl po mnoho let neustále odsouván – pro přílivovou energii.

Co víme a ještě nevíme o změně klimatu

Zemskému klimatu zcela nerozumíme. Děje v atmosféře určuje složité vzájemné působení fyzikálních, chemických a biologických procesů. Zjistili jsme, že se planeta otepluje, a myslíme si, že za to mohou lidské aktivity. Do jaké míry se však Země otepluje? Jaké budou globální a lokální účinky oteplování?

Uživí nás Země?

Díky používání umělých hnojiv a pesticidů, rozvoji zemědělského výzkumu, ale i průmyslu se zatím vždy dařilo výživu rostoucího počtu obyvatelstva Země více méně zajistit. Hladem a chronickou podvýživou však přesto v rozvojových zemích stále trpí okolo 1 miliardy lidí. Do roku 2050 se má počet obyvatel Země ze současných 7 miliard zvýšit až na 9,1 miliardy. Uživí se další 2 až 3 miliardy? Navíc v době, kdy svět bude muset řešit další problémy spojené s energetikou, ekonomikou, životním prostředím a změnou klimatu?

Teplotní rozdíly mořské vody – netradiční obnovitelný zdroj energie

Jednou z metod využití energie moří a oceánů je využívání teplotních rozdílů teplé vody na povrchu a studené vody v hloubce 500 až 1 000 m. Tento způsob se označuje Ocean Thermal Energy Conversion (OTEC). Oblasti vhodné pro tento způsob výroby elektřiny se nacházejí 40 stupňů na sever a na jih od rovníku. Teploty vody na povrchu jsou zde 25 °C až 30 °C zatímco v hloubce jen 5 až 7 °C.

... 1 « 39 40 41 42 43 44 45 ...

Nejnovější články

MAAE zkoumá, jak ionizující záření použité v medicíně ovlivňuje zdraví

V moderní medicíně se hojně využívá ionizující záření, jak v diagnostice, tak v terapii. Lékaři a radiační fyzici přesně plánují zákroky a vypočítávají ...

Indický zázrak jaderné energetiky: Rychlý množivý reaktor PFBR v Kalpakkamu

Existuje jaderný reaktor, který vyrobí více paliva, než sám spotřebuje. Zní to jako sci‑fi, ale postavit jej už zkouší lidstvo od padesátých let. Celkem jich postavilo asi 20, ale jen dva jsou v provozu.

Plazmová voda (nejen) v zemědělství

Moderní zemědělství řeší mnoho problémů souvisejících s potravinovou bezpečností, degradací půdy a dopadem chemických hnojiv na životní prostředí.

Rychlouzávěr vodní elektrárny Slapy

Krátce po Velikonocích, 8. dubna, skončila výměna 45tunového bezpečnostního rychlouzávěru u turbogenerátoru č. 3. Soustrojí TG 3 vodní elektrárny Slapy obnovilo dodávku do energetické sítě.

Uzbekistán bude mít první jaderku

Plánovaná jaderná elektrárna má mít čtyři bloky: dva velké bloky s tlakovodními reaktory VVER-1000, každý o elektrickém výkonu 1 000 MWe a dva malé modulární ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail