Rubriky

Článků v rubrice: 252

Nová úloha pro biopaliva

Kontaminovaná půda zasažená radioaktivním spadem po havárii černobylské jaderné elektrárny by mohla být v Bělorusku vyčištěna zajímavým způsobem – pěstováním nepotravinové biomasy. Bělorusko proto plánuje pěstovat plodiny, které by odstraňovaly radioaktivní stroncium, cesium, americium a plutonium.

Elektřina ze sluneční elektrárny bude k dispozici ve dne i v noci

Na jihu španělské provincie Almeria, kde téměř neprší, probíhá již více než 20 let výzkum slunečních tepelných elektráren. Díky zdejšímu klimatu a štědrým vládním dotacím zde v posledních třech letech vyrostlo 10 slunečních tepelných elektráren a dalších 50 se plánuje. Jde o elektrárny, v jejichž centru je vysoká bílá věž a kolem ní jsou rozmístěny tisíce zrcadel (heliostaty); ty zachycují sluneční záření a soustřeďují je na vrchol věže. Zařízení produkuje přehřátou páru, která pohání turbínu k výrobě elektřiny.

Geoinženýrství – záměrné ochlazování atmosféry

V roce 1892 byl Edvard Munch svědkem krvavě červeného západu Slunce nad norským Oslo. Přírodní úkaz ho inspiroval k vytvoření svého nejslavnějšího obrazu „Výkřik“. Neobvyklý západ Slunce byl pravděpodobně způsoben výbuchem sopky Krakatoa, která do horních vrstev atmosféry vypustila velké množství popela a plynů. V důsledku toho se teplota Země ochladila o více než 1 stupeň Celsia a ochlazovací účinek sopečných výbuchů se stal součástí úvah o záměrné kontrole klimatu.

Metanové klatráty – potenciální zdroj energie i rizika

Metanový klatrát je tvořen molekulami metanu, které jsou zachyceny v ledových krystalech. Vypadá jako špinavý led a má konzistenci ovocné zmrzliny. Pokud se ho dotknete zapálenou sirkou, hoří. Zmínka o něm pochází z konce 70. let minulého století a je spojena se záhadou, se kterou se setkali sovětští těžaři zemního plynu.

Ropa jinak a odjinud

Současná spotřeba ropy je cca 87 milionů barelů za den. Toto množství by zaplnilo na 5 500 olympijských plaveckých bazénů. Očekává se, že spotřeba ropy v souvislosti s ekonomickým rozvojem Číny, Indie, Brazílie a dalších rozvíjejících se zemí i nadále poroste. Mezinárodní energetická agentura (IEA) odhaduje, že do roku 2030 spotřeba ropy vzroste na 105 milionů barelů za den. Vrcholu těžby má být dosaženo do roku 2030 a od této doby bude těžba již jen klesat. Některé vlády a korporace proto začínají vyvíjet alternativy, včetně výroby biopaliv, efektivnějšího využívání energie, rozvoje elektromobilů, výroby vodíku a podobně. Žádný z těchto zdrojů však nedokáže nahrazovat globální nedostatek konvenční ropy. Neobyčejné úsilí se proto bude v příštím desetiletí vynakládat i na získávání nekonvenčních zdrojů ropy například z dehtových písků a olejových (ropných) břidlic. Již dnes je známa řada metod, které to umožňují. Vyplatí se?

Nechtěné přiznání, že jádro bude chybět

Nejen německá energetická revoluce, v Německu poněkud hořkne i úsilí snižovat emise oxidu uhličitého. Cílem německé energetické politiky bylo mezi roky 1990 až 2020 snížit tyto emise o 40 %. „Správnou“ cestou mělo být uzavírání uhelných elektráren a rozvoj obnovitelných zdrojů energie (OZE). Přesto v roce 2013 dosáhlo spalování uhlí za posledních více než dvacet let své nejvyšší úrovně. Aby zamezil dalšímu růstu účtů za energii, prohlásil přitom v polovině ledna 2014 ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel, že sníží dotace na větrné a sluneční elektrárny o jednu třetinu.

... 1 « 39 40 41 42

Nejnovější články

První dřevěná větrná elektrárna

Finský lesnický gigant Stora Enso a developerská společnost Modvion postavily na švédském ostrově poblíž Göteborgu první dřevěnou věž pro větrnou elektrárnu.

První malé jaderné reaktory by mohly být v provozu už koncem desetiletí

Malé modulární jaderné reaktory (Small Modular Reactors - SMR), které jsou v současnosti velkým tématem jaderné energetiky, vyvíjí na celém světě řada firem, a podle některých ...

Co se starými lithiovými bateriemi?

Současná globální snaha elektrifikovat dopravu (v zájmu ochrany klimatu) i snaha vyřešit skladování energie z obnovitelných zdrojů přináší jeden velký problém, ...

Češi jako 9. na světě před 65 lety úspěšně rozštěpili atom

Před 65 lety, v noci na 25. září 1957, se Československo stalo teprve devátou zemí na světě, která úspěšně zvládla spustit řízenou řetězovou štěpnou reakci.

Prastarý zdroj kyslíku

Vědci předpokládají, že život na Zemi nejprve vznikl bez přítomnosti kyslíku. Poté, co se objevily organizmy schopné fotosyntézy, začal se v atmosféře obsah kyslíku zvyšovat, což anaerobní ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail