Rubriky

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO₂ než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO₂, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda? Je vůbec takové geoinženýrství potřeba? Nebylo by lepší se na globální oteplování připravit, než proti němu „bojovat“? Vždyť v historii Země tu už mnohokrát bylo, i dávno předtím, než tu byl člověk!

Průzkum vesmíru opět nabírá obrátky. Svědčí o tom snahy miliardářů vyvíjet velké rakety, a také soutěžení USA a Číny o návrat na Měsíc.

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes. V té době bylo v atmosféře velké množství skleníkových plynů z neznámých zdrojů, snad z vulkanických erupcí nebo z dopadů komet. Hladina CO₂ v ovzduší dosahovala 1400 ppm. (Pro srovnání: dnes je to 414 ppm CO₂ a v předindustriální době to bylo 280 ppm CO₂.) Od té doby se Země začala ochlazovat a geologické procesy odčerpávaly CO₂ z atmosféry.

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví. Naše tělo poskytuje domov pro 39 trilionů mikrobů, kteří převyšují i počet 30 trilionů lidských buněk. Naše kůže obsahuje trilion (10¹⁸) bakterií na cm². Studie z počátku roku 2019 zjistila, že ve střevech může žít až 200 různých druhů bakterií.

Dnešní lidé aktivně mění planetu. Náš apetit po přírodních zdrojích a průmyslové aktivity ve velkém měřítku oteplují a znečisťují oceány, ničí druhy a pravděpodobně narušují globální klima. Náš vliv je již tak velký, že současná geologická éra byla pojmenována jako Antropocén, tedy „věk lidstva“. Schopnost lidí utvářet životní prostředí v takovém rozsahu je teprve nedávný fenomén. Po většinu historie to naopak bylo životní prostředí, které nás formovalo. Fyzikální charakteristiky naší planety umožnily, abychom vznikli, umožnily vývoj našeho mozku, usnadnily šíření našeho rodu po celé planetě a umožnily dokonce vznik prvních velkých měst. Je to podivuhodný příběh, v němž nejprve Země utvářela lidi, a posléze lidé utvářeli Zemi.