Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO₂ než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO₂, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

Přirozený jev?

Lesní požáry jsou zde přirozeným jevem, většinou je zažehnou blesky. Šíří se, dokud je neuhasí déšť, nebo nedosáhnou k řekám, bažinám, pohořím s řídkou vegetací. Zdálo se, že severský ekosystém je poměrně dobře přizpůsoben, rychle se obnovuje vegetace, vracejí se zvířata i hmyz. Letos však tundra byla vysušena a požáry se šířily snáz a pomaleji uhasínaly. Oheň se šířil na sever, a tam přispíval k tání permafrostu. Smutné je, že letos zřejmě nebyla iniciace požárů na Sibiři úplně přírodní. Indicie napovídají, že se jedná o zahlazování stop po nelegální těžbě dřeva.

Megapožáry

V několika týdnech roku 2019 uvolnily požáry tolik emisí CO₂, kolik činí celoroční emise např. ve Švédsku. Satelitní měření ukázala, že energie uvolněná požáry jen v červnu byla větší než energie v předcházejících devíti červnech dohromady. Naposledy zaznamenala tato oblast tak velké požáry před 15 lety. Satelitní snímky rovněž ukázaly, že některé hořící oblasti jsou větší než 100 000 hektarů, což lze označit za megapožáry. Na mořském ledu se z nich usazují saze a popel. Satelitní snímky zaznamenaly, že led v moři Laptěvů a ve Východosibiřském moři je v důsledku toho tmavší a tak absorbuje více slunečního tepla - což přispívá k dalšímu oteplování. Termín „sibiřský oheň“ je relativně nový vědecký fenomén a představuje zděšení a úžas. Stále ale není jasné, co je hlavní příčinou těchto požárů. Vzhledem k rozsáhlosti požárů a vzhledem k tomu, že více než 720 000 ruských občanů podepsalo petici, požadující bezodkladnou změnu liknavého přístupu, sem ruská vláda vyslala vojáky. V Krasnojarském a Irkutském kraji byl vyhlášen mimořádný stav.

Na Sibiři lehlo popelem téměř 15 000 000 hektarů lesa. Když k tomu přičteme vliv skleníkového plynu metanu unikajícího z tajícího permafrostu, vidíme, že se dostáváme do začarovaného kruhu. Požáry arktického lesa jsou nejen důsledkem globálních klimatických změn, ale zároveň se stávají i faktorem, urychlujícím oteplování naší planety.

Prameny:

Arctic Fire: New Scientist, 2019, č. 3241, s. 29/

The Arctic is on fire. New Scientist, 2019, č. 3238, s. 19

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pozar-sibir-arktida-les-tezba-rusko-skandinavie.A190819_214802_zahranicni_rko