Medicína a přírodověda

Článků v rubrice: 215

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování. Požáry vypukly v severních bažinatých oblastech Sibiře začátkem června. V normálním případě takové požáry trvají jen několik dní, ale tentokrát některé z nich trvaly 6 týdnů. Výsledkem bylo rychlé uvolnění 121 megatun CO2, což bylo více, než tvořily belgické emise v roce 2017. Předcházející rekord v roce 2004 byl 110 megatun. Sezona arktických požárů trvá od července do srpna a požáry mohou pokračovat i o několik týdnů déle. Očekává se, že v budoucnosti budou arktické požáry ještě krutější a častější.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Přirozený jev?

Lesní požáry jsou zde přirozeným jevem, většinou je zažehnou blesky. Šíří se, dokud je neuhasí déšť, nebo nedosáhnou k řekám, bažinám, pohořím s řídkou vegetací. Zdálo se, že severský ekosystém je poměrně dobře přizpůsoben, rychle se obnovuje vegetace, vracejí se zvířata i hmyz. Letos však tundra byla vysušena a požáry se šířily snáz a pomaleji uhasínaly. Oheň se šířil na sever, a tam přispíval k tání permafrostu. Smutné je, že letos zřejmě nebyla iniciace požárů na Sibiři úplně přírodní. Indicie napovídají, že se jedná o zahlazování stop po nelegální těžbě dřeva.

Megapožáry

V několika týdnech roku 2019 uvolnily požáry tolik emisí CO2, kolik činí celoroční emise např. ve Švédsku. Satelitní měření ukázala, že energie uvolněná požáry jen v červnu byla větší než energie v předcházejících devíti červnech dohromady. Naposledy zaznamenala tato oblast tak velké požáry před 15 lety. Satelitní snímky rovněž ukázaly, že některé hořící oblasti jsou větší než 100 000 hektarů, což lze označit za megapožáry. Na mořském ledu se z nich usazují saze a popel. Satelitní snímky zaznamenaly, že led v moři Laptěvů a ve Východosibiřském moři je v důsledku toho tmavší a tak absorbuje více slunečního tepla - což přispívá k dalšímu oteplování. Termín „sibiřský oheň“ je relativně nový vědecký fenomén a představuje zděšení a úžas. Stále ale není jasné, co je hlavní příčinou těchto požárů. Vzhledem k rozsáhlosti požárů a vzhledem k tomu, že více než 720 000 ruských občanů podepsalo petici, požadující bezodkladnou změnu liknavého přístupu, sem ruská vláda vyslala vojáky. V Krasnojarském a Irkutském kraji byl vyhlášen mimořádný stav.

Na Sibiři lehlo popelem téměř 15 000 000 hektarů lesa. Když k tomu přičteme vliv skleníkového plynu metanu unikajícího z tajícího permafrostu, vidíme, že se dostáváme do začarovaného kruhu. Požáry arktického lesa jsou nejen důsledkem globálních klimatických změn, ale zároveň se stávají i faktorem, urychlujícím oteplování naší planety.

Prameny:

Arctic Fire: New Scientist, 2019, č. 3241, s. 29/

The Arctic is on fire. New Scientist, 2019, č. 3238, s. 19

https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/pozar-sibir-arktida-les-tezba-rusko-skandinavie.A190819_214802_zahranicni_rko

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Kufřík matematických záhad

Historie matematiky se klene přes celá tisíciletí, učí se ji a používají lidé na celé planetě. Nezabránil tomu ani Codex Justinianus, sbírka všech zákonů a nařízení východořímského císaře Justiciána I, podle kterého „Zavrženíhodné umění matematické jest zakázáno především“.

Studenti postavili trikoptéru připomínající vosu

Měří jen 40 centimetrů, ale rozhodně ji nepřehlédnete. Trikoptéru Elektra, kterou na českobudějovické Vysoké škole technické a ekonomické (VŠTE) postavili studenti Jan Večerek a Tomáš Szendrei, pohánějí tři opravdu velmi hlasité rotory.

Bohatá diagnostika tokamaku ITER

Jak se obsluha tokamaku dozví, co se děje uvnitř vakuové komory v plazmatu? Prostředníkem mezi plazmatem a obsluhou budou, jako v každém tokamaku, nejrůznější diagnostiky. Vyhodnocovací zařízení obsadilo celé levé křídlo Trojbudoví (Tokamak Complex).

Vodík jako palivo budoucnosti

Investice do vodíkových technologií v posledních letech rostou. Loni dosáhly v Evropě rekordních téměř 22 miliard korun a dál se zvyšují. Hlavním cílem je snížit cenu vodíku, což by souběžně s budováním infrastruktury mělo urychlit energetické využití vodíku především v dopravě.

Utopený deštný prales

V přehradních nádržích vodních elektráren hluboko v Amazonii hynou statisíce stromů a stávají se tak velkým zdrojem emisí CO2 a metanu, skleníkových plynů.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail