Radikální plán počítá s výstavbou umělých ostrovů v Severním moři, kolem nichž budou vybudovány série velkých vzájemně propojených větrných farem. V současné době byla ukončena počáteční analýza. Obhájci tvrdí, že tento projekt je nezbytný, protože off-shore (příbřežní) větrné elektrárny se v Evropě staví velmi pomalu na to, aby mohly být splněny cíle Pařížské dohody, a také proto, že ubývá míst blízko pobřeží, kde lze lacinější větrné turbíny budovat.
Fotogalerie (2)
Projekt „Centrum větrné energie v Severním moři“ (The North Sea Wind Power Hub) podporuje konsorcium nizozemských energetických firem TenneT, které původně uvažovalo o vybudování jednoho velkého umělého centrálního ostrova, kolem něhož by v moři stály větrné farmy. Pozdější výzkum doporučil vybudovat umělých ostrovů více. TenneT dospěl k závěru, že projekt je realizovatelný jak z technického, tak ekonomického hlediska. První z osmi umělých ostrovů by mohl být vybudován již začátkem 30. let. Na ostrovech bude zařízení pro efektivní přenos elektřiny na pevninu. Cílem je, aby byl každý ostrov propojen se sérií větrných farem o celkovém výkonu 15 gigawattů, což postačí k zásobování 12 milionů domů ve Spojeném království. Pro srovnání: největší větrná farma, která se dnes staví v Severním moři, bude mít výkon jen o málo větší než 1 GW. Farmy větší než 15 GW by měly delší dobu výstavby a větší finanční rizika.
Dnes se instalují turbíny o výkonu kolem 8 MW a výšce přes 180 m. Očekává se, že do roku 2030 se výkon turbín zvýší až na 15 MW. Plánuje se, že ostrovy budou propojeny s Německem, Nizozemím, Spojeným královstvím, Norskem a Dánskem. V pozdější etapě se bude elektřina z ostrovů využívat k výrobě vodíku, aby bylo možno například dekarbonizovat průmysl na pevnině, nebo na moři budovat odsolovací zařízení pro získání sladké vody.
Úspěch projektu ovšem závisí na tom, zda získá podporu vlád.
Zdroj: Adam Vaughan: Mega wind farms in the North Sea. New Scientist, 2019, č. 3239, s. 10
Kdy už je termojaderné zařízení ziskové? To nám prozradí Lawsonovo kritérium: součin hustoty plazmatu a doby jeho udržení (stability) musí být dost velký, zhruba 1020 s.m-3. Pro spojitou činnost udržujeme plazma v omezeném prostoru silným magnetickým ...
Fyzika nás učí, že existují 4 základní interakce, tedy přírodní síly, které vše ovládají a vysvětlují konstrukci světa dle současného stavu poznání - gravitace, elektromagnetická síla, slabá a silná interakce. Zdá se, že vědci jsou na stopě páté fundamentální přírodní síly.
Někteří lidé mohou sedět venku celé léto a komáři na ně takzvaně „nejdou“. Jiní se objeví za letního večera venku a okamžitě si musejí škrábat komáří kousance, přestože se koupali v repelentu. Co s tím? Důvodem je většinou neviditelná chemická clona ve vzduchu kolem nás.
World Nuclear Association ve své informační knihovně shromáždila fakta a argumenty, které bychom měli mít na zřeteli, diskutujeme-li o energetické budoucnosti. Změna klimatu není zdaleka jediným hlediskem.
Korea dokončila první sektor vakuové komory! Málokdo mimo fúzní komunitu asi zaregistroval, co se nyní děje na jihu Francie, sto kilometrů severně od Marseille. Do vědeckého centra Cadarache se začínají svážet z celého světa gigantické supravodivé magnetické ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
