Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 229

Mega větrné farmy v Severním moři

Radikální plán počítá s výstavbou umělých ostrovů v Severním moři, kolem nichž budou vybudovány série velkých vzájemně propojených větrných farem. V současné době byla ukončena počáteční analýza. Obhájci tvrdí, že tento projekt je nezbytný, protože off-shore (příbřežní) větrné elektrárny se v Evropě staví velmi pomalu na to, aby mohly být splněny cíle Pařížské dohody, a také proto, že ubývá míst blízko pobřeží, kde lze lacinější větrné turbíny budovat.

Fotogalerie (2)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Projekt „Centrum větrné energie v Severním moři“ (The North Sea Wind Power Hub) podporuje konsorcium nizozemských energetických firem TenneT, které původně uvažovalo o vybudování jednoho velkého umělého centrálního ostrova, kolem něhož by v moři stály větrné farmy. Pozdější výzkum doporučil vybudovat umělých ostrovů více. TenneT dospěl k závěru, že projekt je realizovatelný jak z technického, tak ekonomického hlediska. První z osmi umělých ostrovů by mohl být vybudován již začátkem 30. let. Na ostrovech bude zařízení pro efektivní přenos elektřiny na pevninu. Cílem je, aby byl každý ostrov propojen se sérií větrných farem o celkovém výkonu 15 gigawattů, což postačí k zásobování 12 milionů domů ve Spojeném království. Pro srovnání: největší větrná farma, která se dnes staví v Severním moři, bude mít výkon jen o málo větší než 1 GW. Farmy větší než 15 GW by měly delší dobu výstavby a větší finanční rizika.

Dnes se instalují turbíny o výkonu kolem 8 MW a výšce přes 180 m. Očekává se, že do roku 2030 se výkon turbín zvýší až na 15 MW. Plánuje se, že ostrovy budou propojeny s Německem, Nizozemím, Spojeným královstvím, Norskem a Dánskem. V pozdější etapě se bude elektřina z ostrovů využívat k výrobě vodíku, aby bylo možno například dekarbonizovat průmysl na pevnině, nebo na moři budovat odsolovací zařízení pro získání sladké vody.

Úspěch projektu ovšem závisí na tom, zda získá podporu vlád.

Zdroj: Adam Vaughan: Mega wind farms in the North Sea. New Scientist, 2019, č. 3239, s. 10

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Sporofyty mechu přežily 9 měsíců ve vesmíru

Mechu se daří i v některých z nejextrémnějších prostředí na Zemi, od chladných vrcholků Himálaje až po suché, spálené písky Údolí smrti.

Zvaž vědu!

„Zvaž vědu!“ je projekt, který se zaměřuje na popularizaci přírodních a technických věd a na podporu aktivních středoškoláků. Jeho cílem je motivovat mladé lidi k zájmu ...

Odstoupení od změny času

Zrušení letního času by mohlo v USA zabránit více než 300 000 případům mrtvice ročně. Posunutí času o hodinu dopředu v březnu a posunutí zpět na podzim narušuje dvakrát ročně cirkadiánní rytmus.

Krok k dokonalé kamufláži

Chobotnice, olihně, sépie a další druhy hlavonožců jsou známé svými neuvěřitelnými maskovacími schopnostmi, kdy rychle mění barvu a texturu kůže, aby s okolím.

WHAM, magnetická zrcadla

Lawsonovo kritérium je Ohmův zákon pro termojadernou fúzi. Aby uvolněné energie bylo více než vstupní, musí být součin hustoty plazmatu a doby udržení jeho energie větší než ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail