Obnovitelné zdroje

Článků v rubrice: 239

Mega větrné farmy v Severním moři

Radikální plán počítá s výstavbou umělých ostrovů v Severním moři, kolem nichž budou vybudovány série velkých vzájemně propojených větrných farem. V současné době byla ukončena počáteční analýza. Obhájci tvrdí, že tento projekt je nezbytný, protože off-shore (příbřežní) větrné elektrárny se v Evropě staví velmi pomalu na to, aby mohly být splněny cíle Pařížské dohody, a také proto, že ubývá míst blízko pobřeží, kde lze lacinější větrné turbíny budovat.

Fotogalerie (2)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Projekt „Centrum větrné energie v Severním moři“ (The North Sea Wind Power Hub) podporuje konsorcium nizozemských energetických firem TenneT, které původně uvažovalo o vybudování jednoho velkého umělého centrálního ostrova, kolem něhož by v moři stály větrné farmy. Pozdější výzkum doporučil vybudovat umělých ostrovů více. TenneT dospěl k závěru, že projekt je realizovatelný jak z technického, tak ekonomického hlediska. První z osmi umělých ostrovů by mohl být vybudován již začátkem 30. let. Na ostrovech bude zařízení pro efektivní přenos elektřiny na pevninu. Cílem je, aby byl každý ostrov propojen se sérií větrných farem o celkovém výkonu 15 gigawattů, což postačí k zásobování 12 milionů domů ve Spojeném království. Pro srovnání: největší větrná farma, která se dnes staví v Severním moři, bude mít výkon jen o málo větší než 1 GW. Farmy větší než 15 GW by měly delší dobu výstavby a větší finanční rizika.

Dnes se instalují turbíny o výkonu kolem 8 MW a výšce přes 180 m. Očekává se, že do roku 2030 se výkon turbín zvýší až na 15 MW. Plánuje se, že ostrovy budou propojeny s Německem, Nizozemím, Spojeným královstvím, Norskem a Dánskem. V pozdější etapě se bude elektřina z ostrovů využívat k výrobě vodíku, aby bylo možno například dekarbonizovat průmysl na pevnině, nebo na moři budovat odsolovací zařízení pro získání sladké vody.

Úspěch projektu ovšem závisí na tom, zda získá podporu vlád.

Zdroj: Adam Vaughan: Mega wind farms in the North Sea. New Scientist, 2019, č. 3239, s. 10

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Dekarbonizace výroby oceli pomocí vodíku z jaderných zdrojů

Výroba oceli se podílí více než sedmi procenty na celosvětových emisích oxidu uhličitého (CO2). Tento podíl má v nadcházejících desetiletích prudce vzrůst, a to ...

Soustředění korespondenčního semináře FYKOS 2026

Jako každý rok přinášíme report účastníka tradiční fyzikální soutěže pro studenty. Věříme, že čtenářům Třípólu nebude vadit slovenský jazyk. FYKOS je totiž mezinárodní!

Kdo byl nejblíže Slunci?

Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.

Jaderné metody v kriminalistice

Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.

Od bouřky k tornádu

Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail