Radikální plán počítá s výstavbou umělých ostrovů v Severním moři, kolem nichž budou vybudovány série velkých vzájemně propojených větrných farem. V současné době byla ukončena počáteční analýza. Obhájci tvrdí, že tento projekt je nezbytný, protože off-shore (příbřežní) větrné elektrárny se v Evropě staví velmi pomalu na to, aby mohly být splněny cíle Pařížské dohody, a také proto, že ubývá míst blízko pobřeží, kde lze lacinější větrné turbíny budovat.
Fotogalerie (2)
Projekt „Centrum větrné energie v Severním moři“ (The North Sea Wind Power Hub) podporuje konsorcium nizozemských energetických firem TenneT, které původně uvažovalo o vybudování jednoho velkého umělého centrálního ostrova, kolem něhož by v moři stály větrné farmy. Pozdější výzkum doporučil vybudovat umělých ostrovů více. TenneT dospěl k závěru, že projekt je realizovatelný jak z technického, tak ekonomického hlediska. První z osmi umělých ostrovů by mohl být vybudován již začátkem 30. let. Na ostrovech bude zařízení pro efektivní přenos elektřiny na pevninu. Cílem je, aby byl každý ostrov propojen se sérií větrných farem o celkovém výkonu 15 gigawattů, což postačí k zásobování 12 milionů domů ve Spojeném království. Pro srovnání: největší větrná farma, která se dnes staví v Severním moři, bude mít výkon jen o málo větší než 1 GW. Farmy větší než 15 GW by měly delší dobu výstavby a větší finanční rizika.
Dnes se instalují turbíny o výkonu kolem 8 MW a výšce přes 180 m. Očekává se, že do roku 2030 se výkon turbín zvýší až na 15 MW. Plánuje se, že ostrovy budou propojeny s Německem, Nizozemím, Spojeným královstvím, Norskem a Dánskem. V pozdější etapě se bude elektřina z ostrovů využívat k výrobě vodíku, aby bylo možno například dekarbonizovat průmysl na pevnině, nebo na moři budovat odsolovací zařízení pro získání sladké vody.
Úspěch projektu ovšem závisí na tom, zda získá podporu vlád.
Zdroj: Adam Vaughan: Mega wind farms in the North Sea. New Scientist, 2019, č. 3239, s. 10
Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).
Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.
Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.
Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.
V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
