Rubriky

Článků v rubrice: 83

Polidštěné stožáry

Na sloupy přenosových tras velmi vysokého napětí narážíme při cestě krajinou u nás i v celé Evropě dnes a denně. Ať chceme či ne, jsou nám stále na očích. Bez těchto často nevzhledných ocelových věží a elektřiny, kterou vedou, se ale neobejdeme. Příhradové věže nebo portály s rameny a řetězci izolátorů nesoucích fázové vodiče pro přenos napětí 220 kV, 400 kV, a tam, kde spojují velké soustavy, i 750 kV, jsou základem národních „páteřních“ elektrovodných přenosových sítí. Tyto sítě dokáží přenášet výkony i několika tisíc MW na stokilometrové až tisícikilometrové vzdálenosti.

Kulatiny první veřejné parní elektrárny na světě

K nejvýznačnějším z téměř třinácti set Edisonových vynálezů patří žárovka. Aby se však mohla rozšířit i do domácností a využít pro pouliční osvětlení, musel T. A. Edison (1847–1931) vymyslet a zajistit i výrobu elektřiny a všeho, co s tím souvisí: izolované kabely, pojistky, elektroměry a vypínače. První bohatí nedočkaví zájemci o elektrické světlo v New Yorku si museli pořídit do svých vil a domů dokonce malý parní stroj nebo lokomobilu s dynamem. Geniální vynálezce okamžitě pochopil, že touto cestou žárovky a elektřinu do bytů neprosadí, a že se elektrický proud musí podobně jako tehdejší plynárenská konkurence vyrábět centrálně a rozvádět ho podobně jako plyn potrubím. Dvaatřicetiletý Edison se proto před 130 lety rozhodl na výběžku Manhattanu postavit veřejnou parní elektrárnu, která by „jeho“ stejnosměrným elektrickým proudem zásobovala ulice, domy a kanceláře v nedalekém Wall Streetu. K místu stavby vybral rozestavěnou ulici Pearl Street poblíž Brooklynského mostu a blízko přístaviště, které umožnilo co nejlevnější přísun uhlí nákladními čluny po řece Hudsonu.

Tepelný motor oceánských elektráren

V tropických pásmech oceánů činí rozdíl mezi teplotou vody v hlubinách a Sluncem ohřívanou vodou při hladině 20 až 30 °C. Tento teplotní rozdíl umožňuje sestrojit tepelný motor, jehož „palivem” je voda z mořské hladiny a chladičem voda z mořských hlubin.

Přečerpávací elektrárny pod vrcholky Alp

Vysokohorská alpská jezera lákala již od konce druhé světové války energetiky, aby využili nejen potenciální energii vody v elektrárnách umístěných v údolí, ale také k akumulaci elektrického proudu v přečerpávacích elektrárnách pro krytí špiček v odběru. Voda z údolních nádrží se v těchto elektrárnách čerpá do horních nádrží s vyuřitím levné noční elektřiny a v době energetických špiček „drahou“ elektřinu naopak vyrábí. V Alpách vznikly vedle řady menších tři velké elektroenergetické komplexy: v rakouském Kaprunu s celkovým výkonem 2100 MW, ve francouzských Alpách Grande Maison s výkonem 1224 MW a ve Švýcarsku v Grande Dixence s výkonem 1300 MW. V Glarnerských Alpách využili dokonce energetického potenciálu přírodního jezera Muttsee v nadmořské výšce 2474 m. Díky spádu více než tisíc metrů mezi umělou vodní nádrží Limmernsee a údolní nádrží v Tierfehdu získává dnes energetická společnost Axpo AG výkon okolo 450 MW. Z něho může využitím přečerpávacího soustrojí zejména v noci akumulovat 120 MW.

Půlstoletí vodní elektrárny Orlík

Akumulační a špičková vodní elektrárna Orlík i po půl století svého provozu zůstává rozměry i výkonem největším klasickým vodním zdrojem elektrické energie České republiky (větší je jen Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně). Chlubí se ve světě nejtenčí hrází i tím, že nejméně dvakrát zachránila Prahu a část Povltaví před pohromou stoleté i tisícileté povodně. Čtveřice jejích turbosoustrojí o celkovém výkonu 364 MW dodává ročně elektrizační síti okolo 400 GWh a energetice tak ušetří přibližně půl milionu tun uhlí, které by bylo třeba spálit k jejich výrobě v uhelných elektrárnách. Navíc dokáže svou schopností spuštění do 2 minut schopna odvrátit eventuální kritickou situaci v naší energetické sítí při výpadku jiného zdroje.

Podmořské kabely ve službách evropské energetiky

Dá se očekávat, že z nově otevíraných off‑shore (na moři) i on‑shore (na pobřeží) větrných parků v pobřežních oblastech Severního a Baltského moře bude proudit velmi nestabilní výkon. Kam s případnými přebytky v případě větrného počasí? Nizozemí, Německo, Dánsko a Velká Británie se pokoušejí propojit podmořskými vysokonapěťovými kabely s Norskem. Jeho energetika je totiž opřena z 95 % o vodní elektrárny, a to i přečerpávací, které dokážou akumulovat přebytečné výkony a vracet je jako nejcennější kilowatthodiny ve špičkách odběru.

... 1 « 9 10 11 12 13 14 ...

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail