Rubriky

Článků v rubrice: 83

Polidštěné stožáry

Na sloupy přenosových tras velmi vysokého napětí narážíme při cestě krajinou u nás i v celé Evropě dnes a denně. Ať chceme či ne, jsou nám stále na očích. Bez těchto často nevzhledných ocelových věží a elektřiny, kterou vedou, se ale neobejdeme. Příhradové věže nebo portály s rameny a řetězci izolátorů nesoucích fázové vodiče pro přenos napětí 220 kV, 400 kV, a tam, kde spojují velké soustavy, i 750 kV, jsou základem národních „páteřních“ elektrovodných přenosových sítí. Tyto sítě dokáží přenášet výkony i několika tisíc MW na stokilometrové až tisícikilometrové vzdálenosti.

Kulatiny první veřejné parní elektrárny na světě

K nejvýznačnějším z téměř třinácti set Edisonových vynálezů patří žárovka. Aby se však mohla rozšířit i do domácností a využít pro pouliční osvětlení, musel T. A. Edison (1847–1931) vymyslet a zajistit i výrobu elektřiny a všeho, co s tím souvisí: izolované kabely, pojistky, elektroměry a vypínače. První bohatí nedočkaví zájemci o elektrické světlo v New Yorku si museli pořídit do svých vil a domů dokonce malý parní stroj nebo lokomobilu s dynamem. Geniální vynálezce okamžitě pochopil, že touto cestou žárovky a elektřinu do bytů neprosadí, a že se elektrický proud musí podobně jako tehdejší plynárenská konkurence vyrábět centrálně a rozvádět ho podobně jako plyn potrubím. Dvaatřicetiletý Edison se proto před 130 lety rozhodl na výběžku Manhattanu postavit veřejnou parní elektrárnu, která by „jeho“ stejnosměrným elektrickým proudem zásobovala ulice, domy a kanceláře v nedalekém Wall Streetu. K místu stavby vybral rozestavěnou ulici Pearl Street poblíž Brooklynského mostu a blízko přístaviště, které umožnilo co nejlevnější přísun uhlí nákladními čluny po řece Hudsonu.

Tepelný motor oceánských elektráren

V tropických pásmech oceánů činí rozdíl mezi teplotou vody v hlubinách a Sluncem ohřívanou vodou při hladině 20 až 30 °C. Tento teplotní rozdíl umožňuje sestrojit tepelný motor, jehož „palivem” je voda z mořské hladiny a chladičem voda z mořských hlubin.

Přečerpávací elektrárny pod vrcholky Alp

Vysokohorská alpská jezera lákala již od konce druhé světové války energetiky, aby využili nejen potenciální energii vody v elektrárnách umístěných v údolí, ale také k akumulaci elektrického proudu v přečerpávacích elektrárnách pro krytí špiček v odběru. Voda z údolních nádrží se v těchto elektrárnách čerpá do horních nádrží s vyuřitím levné noční elektřiny a v době energetických špiček „drahou“ elektřinu naopak vyrábí. V Alpách vznikly vedle řady menších tři velké elektroenergetické komplexy: v rakouském Kaprunu s celkovým výkonem 2100 MW, ve francouzských Alpách Grande Maison s výkonem 1224 MW a ve Švýcarsku v Grande Dixence s výkonem 1300 MW. V Glarnerských Alpách využili dokonce energetického potenciálu přírodního jezera Muttsee v nadmořské výšce 2474 m. Díky spádu více než tisíc metrů mezi umělou vodní nádrží Limmernsee a údolní nádrží v Tierfehdu získává dnes energetická společnost Axpo AG výkon okolo 450 MW. Z něho může využitím přečerpávacího soustrojí zejména v noci akumulovat 120 MW.

Půlstoletí vodní elektrárny Orlík

Akumulační a špičková vodní elektrárna Orlík i po půl století svého provozu zůstává rozměry i výkonem největším klasickým vodním zdrojem elektrické energie České republiky (větší je jen Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně). Chlubí se ve světě nejtenčí hrází i tím, že nejméně dvakrát zachránila Prahu a část Povltaví před pohromou stoleté i tisícileté povodně. Čtveřice jejích turbosoustrojí o celkovém výkonu 364 MW dodává ročně elektrizační síti okolo 400 GWh a energetice tak ušetří přibližně půl milionu tun uhlí, které by bylo třeba spálit k jejich výrobě v uhelných elektrárnách. Navíc dokáže svou schopností spuštění do 2 minut schopna odvrátit eventuální kritickou situaci v naší energetické sítí při výpadku jiného zdroje.

Podmořské kabely ve službách evropské energetiky

Dá se očekávat, že z nově otevíraných off‑shore (na moři) i on‑shore (na pobřeží) větrných parků v pobřežních oblastech Severního a Baltského moře bude proudit velmi nestabilní výkon. Kam s případnými přebytky v případě větrného počasí? Nizozemí, Německo, Dánsko a Velká Británie se pokoušejí propojit podmořskými vysokonapěťovými kabely s Norskem. Jeho energetika je totiž opřena z 95 % o vodní elektrárny, a to i přečerpávací, které dokážou akumulovat přebytečné výkony a vracet je jako nejcennější kilowatthodiny ve špičkách odběru.

... 1 « 9 10 11 12 13 14 ...

Nejnovější články

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Dvě cívky na cestě a sedmnáct jich čeká

V letech 2004-2005, kdy se rozhodovalo, zda se bude tokamak ITER stavět v Japonsku nebo v Evropě, byla jedním z velmi diskutovaných argumentů přeprava výrobků. Ty rozměrné  se měly dopravovat od výrobce na staveniště ITER po moři.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail