Rubriky

Po roce 1989 se mnoho lidí pustilo do podnikání v oblastech, které mohly být dříve jen koníčkem nebo sportem. To byl i případ kamarádů z brněnských jachtklubů. „Jeden z těch, kteří založili firmu pro stavbu a dovoz jachet, mě v roce 1994 požádal, abych pro jeho firmu přepravil z Floridy do Gibraltaru námořní plachetnici. Opustil jsem tedy zaměstnání počítačového technika u Kancelářských strojů a stal se skipperem, jak se říká profesionálním kapitánům jachet. Když jsem už dva roky pracoval jako skipper na dvojstěžňové jachtě Freelord, mi Miloš Křenek, majitel firmy, nabídku na přepravu jachty zopakoval. Mým úkolem bylo doplout s 13m námořní plachetnicí Optimist z Miami do Itálie. Posádku jsem si mohl vybrat. Když jsem nabídku koncem roku 1996 přijímal, nikdo netušil, že přichází rok bláznivého počasí, které vyvrcholí katastrofálními záplavami na Moravě,“ začíná své vyprávění autor série cestopisných reportáží, František Novotný. Nabízíme vám cestu po rozbouřených vlnách na pokračování v nezkrácené verzi.

„NEJVĚTŠÍ EXPERIMENT OD STVOŘENÍ SVĚTA“
Pod tímto titulkem přinesly v roce 1843 britské noviny zprávu o spuštění železné parolodi Great Britain, která se pokládá za pramáti všech moderních transantlantických parníků. Její konstrukce odráží vymoženosti právě se rozbíhající průmyslové revoluce. Železný trup Great Britain – na tehdejší dobu přímo obřích rozměrů – poprvé v západním světě rozdělily vodotěsné přepážky a uplatnila se poslední technická novinka v pohonu lodí, lodní vrtule. Tento světový technický unikát může obdivovat každý, kdo navštíví suchý dok v Bristolu; zde se Great Britain před více než 160 lety narodila a stojí ve své plné kráse dodnes.

Kosmický jev, který můžete pozorovat bez dalekohledu

Jako vnitrozemský národ známe mořské dmutí – neboli unikátní přírodní jev přílivu a odlivu – jen teoreticky. Ani při dovolených u Jadranu nebo jinde ve Středomoří se s ním prakticky nesetkáme, neboť mořská hladina zde kolísá pouze o desítky centimetrů. Proto také tomuto jevu antické civilizace věnovaly pouze okrajovou pozornost. Plinius Starší a Strabón sice již o souvislosti mezi dmutím a fázemi Měsíce věděli, avšak řečtí, féničtí a římští plavci se až na malé výjimky s přílivem a odlivem ve své praxi nesetkávali. Zato s ním byli důvěrně obeznámeni rybáři na atlantickém pobřeží Evropy. Znalost střídání přílivu a odlivu byla pro Portugalce, Basky, Bretonce, Normanďany, Angličany, Skoty, Iry a Holanďany životní nutností, Aby jejich rodiny nepomřely hladem, museli na moře vyplouvat denně a za jakéhokoli počasí.