Rubriky

Na přelomu let 2015 a 2016 jsme byli svědky obrovského vzrůstu zájmu o německý stelarátor Wendelstein ze severoněmeckého Greifsfaldu, kde má pobočku německý Ústav fyziky plazmatu Maxe Plancka z Garchingu. Noviny se předháněly v líčení skvělých perspektiv tohoto zařízení na jadernou fúzi, dokonce sama německá kancléřka asistovala u slavnostního spouštění. Nejeden novinář se nechal unést a psal o tom, že konečně tento podivuhodný stroj vyřeší problém fúze, a že tokamaku ITER vlastně nebude třeba. Nechceme činit opak a na úkor stelarátoru vychvalovat jen tokamaky. Oba tyto typy fúzních experimentálních zařízení mají své místo ve vědě a jistě přinesou pokrok. Zažehnutí prvního plazmatu ve Wendelsteinu je v každém případě významnou událostí. Pokusme se identifikovat nedostatek jinak úspěšného tokamaku ve srovnání se stelarátorem, a co tokamak podniká, aby nedostatek odstranil.

V roce 2012 ITER Organization podepsala se španělskou společností Equipos Nucleares SA (ENSA) smlouvu o svařování vakuové komory tokamaku.  Svařování komponenty o hmotnosti 8 000 tun bude trvat dvěma stovkám specialistů čtyři roky a přijde celkem na 74,5 miliónů eur. Ropovod Družba se „svařoval“ 10 let, ten však měřil 4 000 km. Smlouva zahrnuje kromě vlastního spojení devíti segmentů zkoušky svařování na místě stavby, vývoj speciálních svařovacích technologií, vývoj a zkoušení svařovacích automatů a prověření kvalifikovanosti obsluhy. Koncem roku 2015 předvedla společnost ENSA testování prototypů svařovacích nástrojů. Vakuová komora patří k budovanému termojadernému experimentálnímu reaktoru ITER, který sedm partnerů staví od roku 2007 na jihu Francie 96 kilometrů severně od Marseilles.

Příběh vojáka Rudé armády ze Sachalinu Olega Alexandroviče Lavrentěva je takřka neuvěřitelný. Sedmnáctiletý chlapec se zájmem o atomovou fyziku dobrovolně narukoval na vojnu a při sovětsko-finském konfliktu získal medaili za statečnost. Konec války ho zastihl na ostrově Sachalin. Maturitu složil přes zákaz vojákům studovat dálkově – svými přednáškami o využití atomové energie v armádě pro mužstvo i velitelský sbor si však získal potřebnou protekci.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zde  http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti, čtvrtý 28. 1. 2016 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1771-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-ctvrta )

Tokamak ITER bude využívat tři typy ohřevu plazmatu. Od ohmického, přes vysokofrekvenční po NBI (Neutral Beam Injection). Zatímco vysokofrekvenční ohřev plazmatu lze vzdáleně přirovnat k ohřevu v mikrovlnné troubě, ohřev pomocí NBI připomíná ohřev kávy horkou parou.

Nic není černobílé. Na počátku byl možná nejdražší vědecký podvod staletí – projekt Huemul – a na konci opera… Vypráví o tom příběh sudetského Rakušana Ronalda Richtera, rodáka ze Falkenau am Eger – Sokolova nad Ohří. Richter na Německé univerzitě v Praze, kde absolvoval v roce 1935, chtěl pokračovat ve studiu výzkumem delta paprsků vyzařovaných zemským povrchem. Jeho školitel, profesor Heinrich Rausch von Traubenberg, mu však toto obskurní téma nepovolil.

(Pokračujeme v seriálu: první díl vyšel 24. 6. 2015 zdehttp://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni, druhý díl 24. 9. 2015 zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1749-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-druha, třetí 28. 11. zde http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1750-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-treti

Ve fúzní komunitě se asi nenašel nikdo, kdo by s napětím nečekal zprávu, která se objevila 10. prosince tohoto roku. Největší stelarátor na světě – Wendelstein W7-X – ohlásil první plazma!!!