Rubriky

Článků v rubrice: 210

Průchodky

Co si představíte pod pojmem průchodka? Gumový prstýnek padnoucí do otvoru v plechovém krytu přístroje. Eliminuje ostré hrany otvoru a chrání procházející kabel před poškozením. Trochu jiné konstrukce, hmotnosti a účelu jsou průchodky zavádějící elektrický proud do supravodičů jakéhokoli cívkového systému tokamaku ITER. Jak známo, vlastní zařízení tokamak je ukryto v jakémsi hrnci obráceném dnem vzhůru, který na první pohled připomíná dvoupatrový panelový dům, pokud by se někomu zachtělo postavit panelák válcového tvaru. To, co je spojuje, jsou tři řady oken obtáčející kruhovou stěnu. Okna – porty – slouží ke spojení vnitřku vakuové komory a vnějšího okolí kryostatu (tak se onen panelák alias kryt tokamaku ITER nazývá). Diagnostická zařízení, přívod paliva a odvod spalin to vše jsou funkce „panelákových oken“. A kromě nich tu jsou ještě veledůležité průchodky.

Magnetická páteř – centrální solenoid

Říkají mu páteř tokamaku. Centrální solenoid. Fyzikálně vzato jde o primární vinutí transformátoru. Má ho každý tokamak, bude ho mít i ten největší - ITER na jihu Francie poblíž střediska výzkumu atomové energie CEA Cadarache. Proměnný elektrický proud v primárním vinutí vybudí elektromagnetickou indukcí elektrický proud v sekundárním vinutí. Tím je však jediný závit – provazec plazmatu ve vakuové komoře. Elektrický proud ohřívá plazma a jeho magnetické pole spoluvytváří magnetickou nádobu izolující plazma od stěn vakuové komory. Centrální solenoid patří pochopitelně mezi nejvýkonnější elektromagnety, které byly kdy vyrobeny.

Jak to bylo s fúzí – část druhá

Pokračujeme v seriálu (první díl vyšel 24. 6. 2015 a najdete ho zde: http://www.3pol.cz/cz/rubriky/jaderna-fyzika-a-energetika/1705-jak-to-bylo-s-fuzi-cast-prvni). Možná někoho překvapí, že ani špičkoví vědci ověnčení mimořádným oceněním nemají cestu umetenou. V Lindau na setkání s nositeli Nobelovy ceny se účastníci shodli, že Nobelova cena laureátům automaticky nezaručuje ani snazší financování dalšího výzkumu, ani snazší přijímání jejich prací v nejprestižnějších vědeckých časopisech. (Robert Zika: „Setkání s nositeli Nobelovy ceny v Lindau“, AB 2015/7-8.)

Jaderná fúze je CCSS: CHEAP – CLEAN – SAFE – SUSTAINABLE (LACINÁ – ČISTÁ – BEZPEČNÁ – PŘÁTELSKÁ)

Doktor Bigot je váženým vědcem, dosavadním předsedou a ředitelem Francouzského komisariátu pro jadernou a obnovitelnou energii CEA a vysokým komisařem OSN. Narodil se 24. ledna 1950 v Blois. Stal se doktorem věd ve fyzice a chemii a kromě vědecké kariéry byl v letech 2002-2003 francouzským ministrem mládeže, školství a výzkumu.

Jak to bylo s fúzí – část první

Maják termojaderné fúze, coby zdroje energie, se tyčí na rozmezí tří oblastí vědy: atomové fyziky, astrofyziky a fyziky výbojů v plynech. Astrofyzika položila otázky, atomová fyzika je vyřešila a fyzika výbojů v plynech nabídla možnosti jak poznatky průmyslově využít.

Loď v láhvi

Už jste někdy zkoušeli postavit plachetnici uvnitř lahve s úzkým hrdlem? Že ne? Já také ne. Jednak nejsem námořník a jednak bych nenašel potřebnou trpělivost. Námořníci nejsou ani pánové z VTT Technical Research Centre ve finském Tampere. Mají však trpělivost, invenci a nezměrnou chuť do práce! Podařilo se jim zkonstruovat dálkově ovládané zařízení, které je schopné vyměnit 54 kazet divertoru tokamaku ITER. Jedna kazeta má hmotnost deset tun! Potřebná přesnost? Milimetry!

... 1 « 28 29 30 31 32 33 34 » 35 ...

Nejnovější články

Jakou barvu má měsíční světlo?

Modrý měsíc, krvavý měsíc a medový měsíc – tak se nám jeví náš satelit ze Země. Měnící se odstín Měsíce má svůj základ ve vědě – v optice.

Netstalking – internetová archeologie

Přemýšleli jste někdy, co se skrývá za známými webovými stránkami, které denně navštěvujete? Kolik „věcí“ je vůbec na internetu? Je toho mnohem víc, než si myslíte!

Počkáme si na premiéru

V červenci se v severočeském Sokolově objevil argentinský filmový štáb, který natočil první záběry celovečerního dokumentu jménem Huemul.

Mikrobiální zátěž může ovlivnit naše nemoci

Vědci vyvinuli nový model strojového učení pro predikci mikrobiální zátěže — hustoty mikroorganismů v našich střevech — a použili ho k prokázání, jak důležitou roli hraje ...

Může „přemýšlet“ mozek ve zkumavce?

Mohl by mozek někdy existovat samostatně, odděleně od těla nebo nezávisle na něm? Filozofové se dlouho zamýšleli nad takovými scénáři „mozku v nádobě“ a ptali se, zda by izolovaný ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail