Rubriky

V sobotu 28. června uplynulo devět let od chvíle, kdy byl v Moskvě podepsán dokument přisuzující stavbu tisíciletí – stavbu gigantického tokamaku, tj. termojaderného reaktoru – Evropě. Ti, kteří prohráli, byli Japonci. A jako správní potomci samurajů o místo pro ITER bojovali do posledního dechu a už prohranou válku nechtěli vzdát. Na počátku tohoto příběhu, který poskytl nejen Evropě, ale celému světu historickou šanci, byl ale jiný příběh, který bude letos 30. srpna slavit 57. výročí. Příběh se jmenuje ZETA.

Pamatujete si, co jste dělali, nebo co jste si přáli dělat, když vám bylo třináct let? Jistě, líbila se vám Irenka, co seděla vzadu v prostřední řadě. A co vy, dnešní třináctiletí? Nevíte co s volným časem? Jamie Edwards, žák Penwortham Priory Academy v Lancashire, sestrojil jaderný reaktor. V době kdy se do školní laboratoře nahrnuli novináři, bylo Jamiemu právě oněch třináct let!

Termojaderná fúze vsadila na tokamaky. Největší pokusné zařízení evropský JET je tokamak, gigant, který EU a šest států staví v Cadarache, je také tokamak. Dokonce dva tokamaky vlastní Česká republika. Padesátá léta minulého století však na startovní čáru postavila více „soupeřů“. Z celého pelotonu „zůstaly v úniku“ dva. Žlutý trikot zatím suverénně obléká tokamak. A kdo je ten druhý? Stelarátor! Tokamak se narodil v Moskvě, ale stelarátor?

Určitě si pamatujete na článek ve 3pólu o „spolupráci tokamakového a vesmírného“ plazmatu. A na obzoru je další kapitola spolupráce. Tentokrát rukavici přijalo plazma ve vesmíru, konkrétně sluneční vítr. Jeho zdrojem je sluneční termojaderný reaktor, což by mohla být první nabídka analogie tokamakovému reaktoru. V obou se slučuje vodík a uvolňuje energie. Za určitých podmínek Slunce vrhá do vesmíru horké sluneční plazma plné nabitých částic – elektronů a iontů. NASA vyslala dvojici sond zvanou STEREO. Jedna se pohybovala uvnitř oběžné dráhy Země a druhá vně. Obě měřily.

Nejúspěšnějším zařízením pro studium řízené termojaderné fúze je tokamak. Na stránkách Třípolu jsme se s ním setkali již mnohokrát. Principem tokamaku je transformátor, tak jak ho známe z kurzů základní fyziky – primární a sekundární vinutí, jho, transformace nahoru, dolů, na proud, na napětí…

Víte, jak odlišit celosupravodivý tokamak od tokamaku s vinutím z mědi? Zeptat se obsluhy! Ale dost humoru, před námi je budoucnost lidstva… Vypadá‑li tokamak jako hrnec s okénky, můžete si být jistí, že se jedná o celosupravodivý tokamak. Pokud se vám podaří hrnec odstranit, objeví se před vámi zařízení, které určitě znáte z obrázků. Tokamak s vinutím z mědi.