Rozhovory

Článků v rubrice: 35

Jaderná fúze je CCSS: CHEAP – CLEAN – SAFE – SUSTAINABLE (LACINÁ – ČISTÁ – BEZPEČNÁ – PŘÁTELSKÁ)

Doktor Bigot je váženým vědcem, dosavadním předsedou a ředitelem Francouzského komisariátu pro jadernou a obnovitelnou energii CEA a vysokým komisařem OSN. Narodil se 24. ledna 1950 v Blois. Stal se doktorem věd ve fyzice a chemii a kromě vědecké kariéry byl v letech 2002-2003 francouzským ministrem mládeže, školství a výzkumu.

Fotogalerie (9)
Snímky staveniště největšího a mezinárodního tokamaku ITER jsou z února a dubna 2015. (Obrázky: © ITER Organization)

EuroNews: Je jaderná fúze odpovědí na energetické potřeby naší planety?

BB: Ano! Největší výhodou je používané palivo, kterým bude vodík. V přírodě je ho spousta. Najdete ho v mořích i v jezerech. Takže máme nevyčerpatelné množství paliva na milióny let dopředu.

Druhou předností je minimum odpadu. Je pravdou, že i po jaderné fúzi zůstane radioaktivní odpad, ovšem s velmi krátkou „dobou života“ – ve srovnání s desetitisíci let přežívání radioaktivního odpadu po štěpné reakci je to pouhých několik málo stovek roků.

Za třetí: Fúze je principiálně, vnitřně bezpečná. Nicméně je solidní si říci i o některých nebezpečích. Jednou ze dvou složek paliva je tritium, které je slabě radioaktivní s poločasem rozpadu 12,5 roku. Tritium může teoreticky při nějaké nehodě uniknout, ale pak by určité nebezpečí hrozilo pouze lidem v nejbližším okolí. I pro případ takové nepravděpodobné havárie budou připraveny vysavače, které by uniklé tritium odsály. Při zcela nepravděpodobné události, úniku plynného tritia, je množství radioaktivity uvolněné do ovzduší tak nepatrné, že lidem žijícím v blízkosti reaktoru dovolí zůstat na místě, nemusí nikam prchat, není třeba žádná evakuace, lidé mohou pokračovat bez problémů ve všech svých aktivitách.[1]

A za čtvrté, fúzní reakce může být kdykoli zastavena a na rozdíl od štěpných reaktorů nebude pokračovat žádný radioaktivní rozpad reakčních produktů.

Euronews: Co vysoká cena projektu?

BB: Cenu celého gigantického projektu musíme posuzovat v porovnání s množstvím energie, kterou bude schopen ve výsledku vyrobit, jakmile se fúze stane průmyslovou a komerční skutečností. Věřím, že za dobu života fúzní elektrárny se stavební investice, která je opravdu veliká, vrátí.

Euronews: Kdy Vy sám očekáváte první fúzní elektřinu?

BB: Koncem první poloviny tohoto století! Celý svět potřebuje inovativní technologie pro zajištění dlouhodobé a udržitelné dodávky energie. Magnetické udržení plazmatu je jednou z nejslibnějších cest. Cítím se hluboce poctěn tím, že mohu přispět k tak obrovskému mezinárodnímu ambicióznímu projektu, jakým je ITER. Buďte si jisti, že udělám vše pro to, aby se splnila očekávání členů ITER Organization.

Převzatý rozhovor EuroNews s novým ředitelem ITER Organization Bernardem Bigotem.

Obrázky použity s laskavým svolením ITER Organization.



[1] Tritium je beta-zářič a jím vyzařované elektrony lze proto odstínít i velmi tenkou vrstvou materiálu (pozn. red.)

Milan Řípa
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Naše první slova

Původ řeči je jednou z největších záhad lidstva. „Na začátku bylo slovo...“ praví Bible. Ale jaké? Minimálně od biblických časů jsme se snažili rozluštit původ lidské řeči. Je to konec konců jedna z charakteristik, která nás odlišuje od jiných živočichů.

Černá smrt gumy a jak jí čelit

Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.

Jak vyčíslit ekonomické přínosy jádra? A co na to evropský jaderný průmysl?

Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.

Astronauti se pořád ptali: Jak se daří myškám?

Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 50 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail