Rubriky

Zahájením ruské agrese na Ukrajině v roce 2022 se změnilo mnohé. Jednu z největších změn ale představoval postoj občanů Evropské unie k Rusku jakožto důvěryhodnému dodavateli energetických komodit. Rusko totiž dodávalo do Evropy nejen plyn, u kterého je závislost EU nejviditelnější, ale také uhlí a ropu. Evropa tím byla postavena před morální dilema – odebírat ruské komodity a nepřímo tak podporovat ruské tažení na Ukrajině, nebo čelit vážné hrozbě v podobě omezování dodávek plynu a elektřiny spojeného s propadem tuzemské ekonomiky? Evropská unie se nakonec rozhodla pro maximální omezení dovozu energetických komodit z Ruska, a současně urychlení výstavby obnovitelných zdrojů, čímž měla posílit nezávislost unie v oblasti energetiky. Určitou měrou k tomu přispívá i Česká republika, ve které se po řadě let začaly opět stavět obnovitelné zdroje a plánovat velké fotovoltaické parky.  

Jak už to bývá, při pohledu s určitým odstupem je možné vidět souvislosti minulých událostí lépe než v době, kdy se tyto události odehrávaly. O energetické krizi tak můžeme říct, že začala mnohem dříve, než vpadlo Rusko na území Ukrajiny. Byla umocněna událostmi z let minulých. Jedním z umocňujících faktorů bylo, mimo jiné, chování evropských účastníků energetických trhů. Z dnešního pohledu se rovněž zdá, že se ruské společnosti zřejmě připravovaly na válku několik let dopředu a energetický sektor byl jednou z jeho důležitých zbraní. Evropská unie naopak podcenila geopolitický rozměr událostí a mocenské ambice Ruska na Ukrajině a vyšší závislostí na potrubních dodávkách ruského plynu šla sama vstříc. Plyn do Evropy proudil z několika směrů a měl hrát stěžejní roli jakožto tranzitní palivo v transformaci energetiky EU a v dosažení proklamované klimatické neutrality do roku 2050.

Spolehlivější, bezpečnější, ekologičtější, efektivnější, úspornější a připravené na další desetiletí provozu. To všechno splňují soustrojí vodních elektráren ČEZ, které v uplynulých 15 letech prošly programem modernizace a ekologizace. Výsledkem velké obnovy za téměř 4,5 miliardy korun je 39 soustrojí na 22 vodních elektrárnách, která dnes fungují lépe a hospodárněji, než když před desítkami let zahajovaly provoz. Vodní elektrárny ČEZ dodaly loni do sítě více než 2,3 TWh bezemisní elektřiny, a pokryly tak spotřebu více než 650 tisíc domácností.

Nejen Česká republika, která v právě probíhajícím výběrovém řízení poptává 4 nové jaderné bloky, ale i další evropské země plánují rozvoj jaderné energetiky. Je to logický krok, neboť Evropa je již vyléčena z počáteční euforie z obnovitelných zdrojů a uvědomuje si, že energetickou soběstačnost a spolehlivé dodávky mohou zajistit jen jaderné zdroje, které jsou navíc šetrné ke klimatu. Přinášíme stručný výběr z mediálních zpráv z počátku roku.

Vývoj solární energetiky v roce 2023 v Česku opět výrazně přidal na rychlosti. Podle dat Solární asociace se postavil téměř 1 gigawatt nových fotovoltaických elektráren (FVE), celkem jich vzniklo skoro 83 000. Objevují se především na střechách rodinných domů, připojovat se však začínají i velké firemní elektrárny a solární parky. Zásadně se obrací situace na trhu realizačních firem: podle průzkumu STEM/MARK provedeném ve spolupráci se Solární asociací je většina instalačních firem připravena na další růst v roce 2024. Kvůli konkurenčnímu boji a preferencím spotřebitelů však dnes kvalitnější dodavatelé paradoxně mohou mít problémy sehnat zákazníky. Významné rezervy máme nadále v akumulaci energie u velkých FVE. 

O  SMR, malých modulárních reaktorech, jsme již psali několikrát. Ze souhrnného materiálu NEA (Jaderné energetické agentury OECD) jsme pro čtenáře Třípólu vybrali přehledy jednotlivých projektů (stav v r. 2023). NEA zpracovala přehled ve dvou dílech.