Rubriky

Dne 6. listopadu se konala již tradiční a oblíbená akce s názvem Den s experimentální fyzikou (DSEF), organizovaná Fyzikálním korespondenčním seminářem (FYKOS). Jednalo se již o 29. ročník! Účastníci si jako každý rok mohli naživo prohlédnout některá vědecká pracoviště nejen Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (MFF UK).

Během XXVII. Světového kongresu silničního hospodářství, ( 2. - 6. října), společnosti VDT Technology a CertiCon představily nový software s názvem TrafficFlow. VDT Technology je průkopníkem v oblasti inovativních produktů pro dopravní inženýrství, včetně nástrojů pro digitální replikaci dopravy, modelování dopravních sítí, vizualizaci dopravních dat, a zavádění moderních telematických systémů pro řízení dopravy, s důrazem na řídicí a dohledový systém. Software TrafficFlow je propojen s videoanalytickými nástroji a využívá prvky umělé inteligence. TrafficFlow přináší zásadní inovace v oblasti dopravního průzkumu, analýzy křižovatek a dalších dopravně inženýrských úkolů. Díky kombinaci videoanalýzy, umělé inteligence a hlubokého učení (DLPU) poskytuje nejen precizní výsledky, ale také výrazně zjednodušuje a urychluje celý proces řízení dopravy.

V laboratorních experimentech vědci napodobovali podmínky v zemském plášti, vrstvě pod zemskou kůrou, kde se mohou tvořit diamanty. Zjistili, že diamanty rostly pouze tehdy, když byly vystaveny elektrickému poli. Stačilo i slabé, kolem 1 V/m. Studii zveřejnil online 20. ledna 2023 časopis Science Advances. Bez přítomnosti elektrického napětí se diamanty netvoří. Diamanty jsou v podstatě atomy uhlíku uspořádané v krystalové struktuře. Tvoří se více než 150 kilometrů hluboko pod zemským povrchem, kde tlaky dosahují několika gigapascalů a teploty mohou stoupat až k 1 500 ^oC. Mnoho faktorů nutných pro vznik ceněného drahokamu však zůstává záhadou. Vědecký tým z Německa a Ruska se tentokrát zaměřil zejména na jeden z nich: podzemní elektrická pole.

Největší český teplárenský projekt za poslední desetiletí byl dokončen. Třetí nejdelší horkovod v České republice spojující Jadernou elektrárnu Temelín a krajské město oficiálně uvedli energetici do zkušebního provozu. Slibují si od něj mimo jiné skokové snížení emisí díky omezení množství spalovaného uhlí. Náročná stavba trvala čtyři a půl roku a využívá nejmodernější technologie současnosti.

Téměř všechny scénáře přechodu k nízkoemisní budoucnosti lidstva počítají s významnou rolí vodíku.  Klíčová je přitom otázka, jakým způsobem se vodík pro průmyslové i energetické využití bude vyrábět. Doposud se vyrábí parním reformingem zemního plynu, což vede opět k fosilním palivům a vypouštění CO₂. Lepší by byla výroba pomocí elektrolýzy – ale kde vzít „čistou“ elektřinu? Vývoj cen fosilních paliv a technologický pokrok v poslední době ukazují, že nejlepším řešením bude vodík vyráběný elektrolýzou poháněnou elektřinou z jaderných elektráren.

Pravidelně informujeme o akcích FYKOS (projekt MFF UK), letošní podzim nebude výjimkou. Přinášíme reportáž účastníků:

Tento podzim jsme si jako správní fyzikou zapálení studenti sbalili kufry a na soustředění Fyzikálního korespondenčního semináře FYKOSu jsme ve dnech 23. 9. – 1. 10. 2023 přikrmovali naše nenasytné plameny zvídavosti. Tentokrát jsme se podívali do obce Dolní Dvůr, která leží 10 kilometrů jižně od Sněžky. Díky legendě soustředění jsme se podívali  zase do anarchokapitalistického světa Cyberpunku, kde jde všem jen o kapitál a všemu vládnou korporace.