Rubriky

Když čtete tyto řádky, pracuje vysoce sofistikovaný biologický stroj – váš mozek. Lidský mozek se skládá z přibližně 86 miliard neuronů a řídí nejen tělesné funkce od vidění po pohyb, ale také poskytuje vědomí a porozumění. Přes jeho ústřední význam nebyl původ mozku dosud plně odhalen. První zvířecí mozky se objevily před stovkami milionů let. Mozek dnes chybí jen těm nejprimitivnějším živočišným druhům, jako jsou vodní houby. Paradoxně právě tyto druhy mohou být klíčem k odhalení záhady, jak se neurony a mozek poprvé vyvinuly.

Vodní houby nemají neurony ani svaly, přesto se pohybují.  Jak to dělají a co nám to říká o vývoji krevních cév u vyšších živočichů, odhalili vědci z Evropské mikrobiologické laboratoře (EMBL) v Heidelbergu.

Hluboko pod středomořským dnem, které obklopuje řecký ostrov Santorini, objevili vědci pozůstatky jedné z největších sopečných erupcí, které kdy Evropa viděla. 150 metrů silná vrstva pemzy na mořském dně Středozemního moře naznačuje, že sopka Santorini vyvrhla 15krát více materiálu než Hunga-Tonga v lednu 2022.

V historii jsme byli svědky několika monstrózních sopečných erupcí. Zde je stručný popis 12 z nich. Síla takových erupcí se měří pomocí indexu vulkanické explozivity (VEI), což je klasifikační systém vyvinutý v roce 1980 a podobný stupnici magnituda pro zemětřesení. Stupnice se pohybuje od 1 do 8 a každý následující VEI je 10krát větší než předchozí. Za posledních 10 000 let se neobjevily žádné sopečné výbuchy VEI-8, ale lidská historie zažila několik velmi silných a ničivých erupcí. Vzhledem k tomu, že pro vědce je extrémně obtížné zařadit sílu erupcí do stejné kategorie VEI, uvádíme zde 11 nejsilnějších sopečných erupcí v zaznamenané historii, tedy za posledních 4 000 let, plus jednu erupci VEI-8, která se odehrála v dávné minulosti.

Jako každý rok se i letos dne 16. 2. 2024 v Praze na letňanském výstavišti PVA EXPO Praha konala mezinárodní týmová fyzikální soutěž s názvem Fyziklání. Organizátorem již 18. ročníku soutěže je studentská skupina FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář), který je zastřešen Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze. Na akci letos dorazilo přes 1 200 středoškoláků z 22 zemí světa, aby se v maximálně pětičlenných týmech pokusili o vyřešení mnoha zajímavých fyzikálních problémů a vzájemně si poměřili své znalosti. 

Vědci v Číně sestrojili jadernou baterii, která dokáže vyrábět energii až 50 let bez dobíjení. BV100 od společnosti Betavolt je menší než mince a obsahuje radioaktivní izotop niklu, který se rozpadá na měď a dodává energii. Technologie, která obsahuje jako zdroj energie radioaktivní izotop, není nová, ale bude první svého druhu, která bude k dispozici pro běžný nákup, uvedli zástupci společnosti Betavolt.