e-zin popularizující vědu a techniku

Atomové hodiny

Měření času je vědecká disciplína, kterou se zabývaly už první civilizace na Zemi. Svým způsobem je měření času „vrozené“ všem živým organismům – všechny totiž pravděpodobně mají své „vnitřní hodiny“. Zkoumáním tohoto vnitřního času živých organismů se zabývá věda o biorytmech – chronobiologie. O té někdy jindy. Tento článek pojednává o nejmodernějším fyzikálním měření času.

Roj

V sobotu 4. června jsem si šel prohlédnout svá stanoviště včelstev. Poblíž úlů jsem zjistil, že se jedno včelstvo vyrojilo. Roj se usadil asi metr nad zemí mezi větve akátu. Jako správný včelař jsem se rozhodl, že roj chytím a rozmnožím. K odchytu roje včelař většinou potřebuje tzv. rojáček, tj. bedýnku určenou pro odchyt rojů. Mně však stačil nový úl, protože roj byl nízko a nepřenášel jsem ho daleko.

Na návštěvě u Hádese

Nebojte se, neprodělala jsem klinickou smrt a nebudu líčit zážitky z říše mrtvých. Tam, kde jsem byla – v podzemní geologické laboratoři pro výzkum ukládání vysokoaktivních odpadů – je naopak velmi živo.

Vítěz červnové soutěže - Proč ten, kdo se topí ve vodě, by neměl křičet a zdvihat ruce nahoru?

Správnou odpověď na červnovou soutěžní otázku poslal jako první pan Ondřej Čížek z Jindřichova Hradce. Gratulujeme a posíláme tričko. Přetiskujeme jeho odpověď i s dovětkem.

Jak jsem počítala céčko

Autorka článku – Veronika Valešová – se zúčastnila soutěže vědeckých a technických projektů Expo Science Amavet, na níž představila svou práci „Stanovení vitamínu C“. Cílem jejího výzkumu bylo různým způsobem zjistit obsah vitamínu C v ovoci, zelenině a v různých druzích čajů a šťáv, a výsledky jednotlivých metod porovnat. Praktické rady a teoretické zázemí poskytla Veronice paní profesorka z pardubického Gymnázia v Dašické ulici Mgr. Marie Poštová a doc. Ing. Martin Adam, Ph.D. z Chemicko‑technologické fakulty, Univerzity Pardubice. O tom, jak „počítala céčko“, nám Veronika napsala:

... 1 « 461 462 463 464 465 466 467 » 652 ...

Soutěž / Červen

Předchozí otázka byla špatně položená, redakce se omlouvá. Dentin, zubovina, je měkčí než železo. To, co je v lidském těle nejtvrdší, je sklovina. Zubní sklovina má tvrdost 5 na Mohsově stupnici, je to nejtvrdší látka v lidském těle, je tvořená převážně hydroxyapatitem. Je velmi tvrdá, ale křehká – snadno se štípe při nárazu. Železo má tvrdost přibližně 4 na Mohsově stupnici, je měkčí, ale zároveň houževnatější než sklovina – lépe odolává nárazům a deformaci.

Otázka na červen, červenec a srpen je zde:

Proč se musí v jaderném reaktoru, kde probíhá štěpení izotopů uranu 235U používat moderátor (například voda nebo grafit)?

A) Aby ochlazoval reaktor B) Aby zpomaloval neutrony, které pak snáze způsobují další štěpení C) Aby chránil palivo před korozí

Na vaše odpovědi se těšíme do konce prázdnin a jeden z vás dostane dárek!

Redakce

 


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích článků?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail