Bylo nebylo, CENEN (Czech Nuclear Education Network) uspořádal pro studenty vysokých škol 2. ročník Letní školy jaderného inženýrství. Jejím posláním bylo sjednotit výuku a sdílet znalosti v oblasti jaderného inženýrství v České republice. „Mladé techniky je třeba připravovat a to se letní škole daří výborně,“ konstatovali účastníci. Zážitků bylo tolik, že stálo zato založit deník. Tady je ten z pera operátorky ÚJV Řež Martiny Malé.

V době, kdy jsem ještě tahala „fyzikálního kačera“, doslova mě magnetizovaly cedulky lemující cestu do Stráže pod Ralskem a upozorňující na nebezpečné záření. Když jsem tedy mezi nabízenými tématy bakalářských prací objevila problematiku kontaminace záplavového pásma Ploučnice, volba byla jasná.

Bouřka – nejvýraznější projev konvekce v atmosféře, krásná a někdy zároveň děsivá podívaná, fascinuje lidstvo již odnepaměti. Zatímco naši předkové často pohlíželi na bouřky jako na „boží hněv“, my dnes podnikáme neohrožené průniky do jejich nitra ve snaze odhalit některá tajemství, která stále čekají na vysvětlení.

(Hrátky s plyny - 2. díl)

Skoro každý zná jednoduchý školní pokus. Vezmete syrovou bramboru, zasunete do ní dvě různé kovové elektrody, připojíte je drátky k žárovce a ejhle – bramborová baterie vyrábí elektřinu a žárovka svítí.