Přenosná černá díra
Čínští vědci Qiang Chen a Tie Jun Cui z Jihovýchodní univerzity v Nanjingu vytvořili černou díru, která beze zbytku pohlcuje světlo a přitom se vejde do kapsy.















Čínští vědci Qiang Chen a Tie Jun Cui z Jihovýchodní univerzity v Nanjingu vytvořili černou díru, která beze zbytku pohlcuje světlo a přitom se vejde do kapsy.
Termojaderné palivo hmotnosti poštovní známky je spoutáno 23 tisíci tunami oceli a omotáno 150 tisíci kilometry supravodivých drátů – to bude tokamak ITER! Zdá se vám těch tun a kilometrů příliš? Vše lidské že je těmto číslům na hony vzdáleno? Pokusím se čtenáře přesvědčit o opaku. ITER se svými tunami a kilometry je vlastně jeden velký živý organismus!
Je CO2 přítel nebo nepřítel? Umíte si vyrobit CO2 doma v kuchyni? Víte, které plyny způsobují skleníkový efekt? Co bude po zapálení explodovat bouřlivěji – balonek naplnění vodíkem nebo kyslíkem? Myslíte, že je možné snížit výskyt uhlíku na Zemi?
Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská pražského ČVUT vyhlásila 19. března laureáty literární a fotografické soutěže Výzva krizím. Ze stovky literárních a fotografických prací, jimiž ji obeslali středoškoláci z celé republiky, porota v čele s děkanem Miroslavem Čechem vybrala nejprve dvě desítky finalistů a nakonec i vítěze. Ten svůj zájem o energetický obor projevil i svým rozhodnutím jadernou fakultu ČVUT vystudovat.
V rámci Mezinárodního roku astronomie 2009, který lidstvu připomněl 400 let od prvního použití hvězdářského dalekohledu, vyhlásil Český organizační výbor Mezinárodního roku astronomie ve spolupráci se Sdružením hvězdáren a planetárií a Hvězdárnou a planetáriem Johanna Palisy literární soutěž pro autory všech věkových kategorií. Záměrem organizátorů soutěže bylo umožnit zprostředkovat dalším generacím vzpomínku, zážitek, zkušenost dokumentující obrovský pokrok v poznání vesmíru především v uplynulých desetiletích. Paleta námětů v kategorii poezie i prózy byla velmi široká – nebylo nutné se omezovat pouze na astronomické příběhy. Jak vyhlašovatelé soutěži v propozicích uvedli „vesmír není jenom noční nebe a kosmická tělesa, patří do něj také člověk a slasti i strasti jeho života“.
Poslední soutěž roku 2025 vyhrál pan Luboš Zoubek z Brna. Nejstarší a zároveň také stále provozovaná vodní elektrárna u nás je Křižíkova v Jindřichově Hradci, postavená 1886 a spuštěná 14. 3. 1887. Dodává elektřinu do sítě E.On, jejím vlastníkem je Národní památkový ústav, neboť je součástí zámku.
Netušili jsme, že to bude až tak těžké - ze všech odpovědí jen jedna byla správná. Ostatní odpovídali, že nejdéle provozovanou je malá vodní elektrárna v Písku (byla uvedena do provozu 1888), protože spoléhali na vyhledávače a na několika webstránkách je skutečně uvedena tato chyba. Opět se ukázalo, jak je důležité si informace ověřovat - a to nejlépe u samotného zdroje: zámek JH, NPÚ, Městský úřad JH...)
Výherci posíláme malý dárek a všem dáváme šanci v soutěži na první čtvrtletí roku 2026:
Otázka zní: Nejtvrdší materiál v lidském těle je dentin - zubovina. Je však tvrdší než železo?
Na odpovědi se těšíme do 31.3. a chystáme odměnu.
-red-
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
Zdroj: www.Youtube.com