Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.
Fotogalerie (7)
Vědci Craig Smith z Hawaiské university a Ashley Rowden z Novozélandského institutu pro výzkum vody a ovzduší sice nějaké živočichy očekávali, protože do kaňonu se za potravou potápí velryby, ale výsledek předčil jejich představy. V nabraných vzorcích bylo až stokrát více bezobratlých živočichů, než se dosud z podobných hloubek podařilo vylovit. Jednalo se o cca 10-15 cm velké zástupce sumýšů, rypohlavců, mnohoštětinatců a sumýšovců. Všichni živočichové se živí částicemi, spadlými na mořské dno z menších hloubek, případně bakteriemi hodujícími na tomto biologickém odpadu. Vědci zaznamenali rovněž přítomnost dravých ryb, které se pravděpodobně těmito bezobratlými živí.
Lze předpokládat, že podmořských míst takto překypujících životem je na Zemi více. Vzniklý ekosystém zřejmě přitahuje další a další živočichy zapojující se do potravního řetězce a vytváří se tak místo, ve kterém mohou nacházet potravu a úspěšně se rozmnožovat i tvorové, kterým by jinak v chudších oblastech hrozilo vymření. Neobjevené hlubokomořské pokladnice biomasy jsou tedy důležitými oblastmi pro spoustu živočišných druhů.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
