Fúzní omyly….
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.
Vědci Craig Smith z Hawaiské university a Ashley Rowden z Novozélandského institutu pro výzkum vody a ovzduší sice nějaké živočichy očekávali, protože do kaňonu se za potravou potápí velryby, ale výsledek předčil jejich představy. V nabraných vzorcích bylo až stokrát více bezobratlých živočichů, než se dosud z podobných hloubek podařilo vylovit. Jednalo se o cca 10-15 cm velké zástupce sumýšů, rypohlavců, mnohoštětinatců a sumýšovců. Všichni živočichové se živí částicemi, spadlými na mořské dno z menších hloubek, případně bakteriemi hodujícími na tomto biologickém odpadu. Vědci zaznamenali rovněž přítomnost dravých ryb, které se pravděpodobně těmito bezobratlými živí.
Lze předpokládat, že podmořských míst takto překypujících životem je na Zemi více. Vzniklý ekosystém zřejmě přitahuje další a další živočichy zapojující se do potravního řetězce a vytváří se tak místo, ve kterém mohou nacházet potravu a úspěšně se rozmnožovat i tvorové, kterým by jinak v chudších oblastech hrozilo vymření. Neobjevené hlubokomořské pokladnice biomasy jsou tedy důležitými oblastmi pro spoustu živočišných druhů.
Podívejme se na několik omylů, které se nevyhnuly ani tak špičkově sofistikovanému vědnímu a technickému oboru, jako je jaderná fúze: Omyl v Argentině Omyl ZETA Co bylo dříve?
Infocentra Skupiny ČEZ zvou veřejnost k objevování fascinujícího světa energetiky celoročně. Prázdniny však dětem zpestřuje oblíbená soutěž, letos s podtitulem „Elektřina krok za krokem“.
Ještě v roce 2021 využívalo 3D tisk jen přibližně 5 % evropských firem. Technologie byla často vnímána jako nástroj pro prototypování nebo experimentování. O pět let později se však situace zásadně změnila.
Vloni byla podepsána smlouva s Korejci, stavba se má zahájit v roce 2029. Co všechno se už nyní připravuje? Logicky napadá projektová dokumentace, ale věděli jste například, že je třeba udělat ...
Na první pohled se zdá, že věda má jasno: kyslík na Zemi vzniká díky fotosyntéze. Rostliny, řasy a sinice využívají energii slunečního světla k rozkladu vody a uvolňují kyslík, který dýcháme.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.