Mořská sasanka ví, jak má vypadat
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.
Vědci Craig Smith z Hawaiské university a Ashley Rowden z Novozélandského institutu pro výzkum vody a ovzduší sice nějaké živočichy očekávali, protože do kaňonu se za potravou potápí velryby, ale výsledek předčil jejich představy. V nabraných vzorcích bylo až stokrát více bezobratlých živočichů, než se dosud z podobných hloubek podařilo vylovit. Jednalo se o cca 10-15 cm velké zástupce sumýšů, rypohlavců, mnohoštětinatců a sumýšovců. Všichni živočichové se živí částicemi, spadlými na mořské dno z menších hloubek, případně bakteriemi hodujícími na tomto biologickém odpadu. Vědci zaznamenali rovněž přítomnost dravých ryb, které se pravděpodobně těmito bezobratlými živí.
Lze předpokládat, že podmořských míst takto překypujících životem je na Zemi více. Vzniklý ekosystém zřejmě přitahuje další a další živočichy zapojující se do potravního řetězce a vytváří se tak místo, ve kterém mohou nacházet potravu a úspěšně se rozmnožovat i tvorové, kterým by jinak v chudších oblastech hrozilo vymření. Neobjevené hlubokomořské pokladnice biomasy jsou tedy důležitými oblastmi pro spoustu živočišných druhů.
Některá zvířata, jako například mořská sasanka Nematostella vectensis, dokážou regenerovat velké části svého těla, a to i po vážných zraněních.
Poslyšte příběh jaderné vědkyně Hannah Affum. Když byla malá, ráda doma míchala různé látky a sledovala, jak reagují. Barvy se měnily, někdy se objevily i malé exploze. Pro většinu rodičů by to byla noční můra.
Velký renesanční umělec, vědec, vynálezce a anatom Leonardo da Vinci, má podle nové analýzy jeho rodokmenu 14 žijících mužských příbuzných.
Leonardo da Vinci je známý především jako autor obrazu Mona Lisa nebo Poslední večeře. Renesanční mistr byl ale zároveň konstruktérem, anatomem, inženýrem a vášnivým experimentátorem.
Přebíráme rozhovor Live Science s Kavehem Madanim, ředitelem Univerzitního institutu OSN pro vodu, životní prostředí a zdraví a držitelem Stockholmské ceny za vodu za rok 2026, o „vodním bankrotu“ ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.