Hlubiny podmořských kaňonů jsou temná, pustá místa a pokud nejsou vyhřívány hydrotermálními prameny, nedá se očekávat, že by překypovaly životem. O to překvapující byl průzkum kaňonu Kaikoura u východního pobřeží Nového Zélandu.
Fotogalerie (7)
Vědci Craig Smith z Hawaiské university a Ashley Rowden z Novozélandského institutu pro výzkum vody a ovzduší sice nějaké živočichy očekávali, protože do kaňonu se za potravou potápí velryby, ale výsledek předčil jejich představy. V nabraných vzorcích bylo až stokrát více bezobratlých živočichů, než se dosud z podobných hloubek podařilo vylovit. Jednalo se o cca 10-15 cm velké zástupce sumýšů, rypohlavců, mnohoštětinatců a sumýšovců. Všichni živočichové se živí částicemi, spadlými na mořské dno z menších hloubek, případně bakteriemi hodujícími na tomto biologickém odpadu. Vědci zaznamenali rovněž přítomnost dravých ryb, které se pravděpodobně těmito bezobratlými živí.
Lze předpokládat, že podmořských míst takto překypujících životem je na Zemi více. Vzniklý ekosystém zřejmě přitahuje další a další živočichy zapojující se do potravního řetězce a vytváří se tak místo, ve kterém mohou nacházet potravu a úspěšně se rozmnožovat i tvorové, kterým by jinak v chudších oblastech hrozilo vymření. Neobjevené hlubokomořské pokladnice biomasy jsou tedy důležitými oblastmi pro spoustu živočišných druhů.
Impozantní nástroj tvořený rovným kmenem a větvemi z něho vyrůstajícími, neboli 600tunovým sloupem s devíti radiálními rameny, vyroste příští rok ve středu jámy tokamaku ITER. Během montáže v jámě bude podepírat, vyrovnávat a stabilizovat podsestavy vakuové nádoby, jakmile budou spojeny a svařeny.
Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.
Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!
Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.
Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
