„Zkoumání nitra hmoty nevede jen k uspokojení odvěké touhy lidstva po poznání principu našeho světa. Ukázalo se, že vedlejším produktem může být nalezení nových zdrojů energie. Jedním z příkladů, jak vědci správně uchopili výsledky základního vědeckého výzkumu, je objev elementární částice nazvané neutron (za pár týdnů tomu bude 77 let) a spuštění prvního jaderného reaktoru (před 66 lety),“ napsal autor toto článku ještě před svým odchodem tam, odkud není návratu. Z piety k profesorovi Matějkovi uveřejňujeme článek v jeho původní verzi. Zkrácenou verzi nejdete v zimním vydání Třipolu.

"Dámy a pánové, připijme na úspěch našeho projektu, který jsme nazvali Země Nula.“

Na fotografiích ji viděl snad každý, málokdo se s ní však setkal osobně a pozoroval ji na vlastní oči. Řeč je o polární záři (auroře), která je jedním ze symbolů polárních oblastí. Možná, že i pro vás je tento jev záhadou. Přitom se s původcem tohoto velkolepého přírodního divadla setkáváme každý den.

V první polovině devatenáctého století bylo bělochy osídleno především východní pobřeží Severní Ameriky, na západním pobřeží se začala rozvíjet Kalifornie. Dostat se na druhou stranu bylo značně obtížné – cestovat po souši znamenalo utkat se s indiány a překonat hory dosahující výšky 4000 metrů, využití lodní dopravy vyžadovalo přechod šíje v nemocemi zamořené Panamě, nebo se dala obeplout Jižní Amerika, což byla nebezpečná cesta trvající nejméně dva měsíce. Potřeba rychlého spojení obou břehů se ukázala nezbytnou již při kalifornské „zlaté horečce“, která vypukla v roce 1848.

Celá Evropa má instalováno ve větrné energetice 56 535 MW (to je jako 56,5 temelínských reaktorů), vyrábí z ní však jen 119 miliard kWh elektrické energie (2007), což je jen 4x víc, než vyrobí Dukovany a Temelín za rok.