Energie, technika, fyzika (17)
Přichází podzim a začíná „foukat ze strnišť“. Aktuálně se tedy v dnešním dílu seriálu věnujeme energetickému i zábavnému využití větru, jak se s ním můžeme setkat na internetu.















Přichází podzim a začíná „foukat ze strnišť“. Aktuálně se tedy v dnešním dílu seriálu věnujeme energetickému i zábavnému využití větru, jak se s ním můžeme setkat na internetu.
Jednoho dne to čeká každého z nás. Ne, nemluvím ani o stáří, ani o smrti, ale o volbách – o hlasovacích lístcích vhozených do schránky. Někteří z nás je plynule přemístí do koše na papír, jiní uposlechnou doporučení rodičů a další s pocitem občanské povinnosti pečlivě prostudují kandidátky stran a poté se s myšlenkou na lepší budoucnost našeho státu rozhodnou. Ale volí všichni – i ti, kteří k volbám nikdy nepřijdou – i oni svým rozhodnutím dávají najevo svůj postoj a volky nevolky tak vlastně volí. V současném volebním systému svou neúčastí ovšem nepodpoří apolitičnost či snížení počtu poslanců, ale především malé a extrémistické strany. Zkrátka ať už jsou volby jakkoliv svobodné a demokratické, svobodu skutečně nevolit nám neskýtají.
V minulém čísle Třetího pólu vyšel článek s názvem Antigravitace, ve kterém jste se mohli dočíst o nevysvětlitelných jevech na některých kopcích po celé naší planetě. V tu dobu již běžel náš projekt na plné obrátky.
Když jsem se na jaře rozhodovala, zda jet, či nejet jako člen humanitární výpravy do Arménie, musím se přiznat, že jsem nejdřív musela vytáhnout atlas a podívat, kde vlastně tato zemička leží. Pro běžného Středoevropana je to až někde za Tureckem v Asii, tudíž země zbídačená, ovládaná milicí s kalašniky. Pravda je však, jak už to bývá, docela jiná. Ano, Arménie leží v Asii, konkrétně na Zakavkazsku, sousedícími státy jsou Turecko, Irán, Gruzie a Ázerbajdžán, ale rozhodně není o moc víc nebezpečná než Česko.
Někomu může přinášet třináctka smůlu, vítězům letošního 13. ročníku Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže přinesla štěstí. Dá se říct, že to byla pořádná řežba, soutěžní projekty byly opravdu na vysoké úrovni. Čtyři z nejúspěšnějších představili Třetímu pólu své projekty.
Nová soutěžní otázka na listopad a prosinec:
Která vodní elektrárna byla v Česku postavena jako první, a která vodní elektrárna v Česku je nejstarší dosud funkční?
V září a říjnu jsme vám zamotali hlavu medicínskou otázkou, který sval v lidském těle přednostně nespotřebovává glykogen, ale tuky. Správná odpověď je sval soleus. Soleus je hluboký lýtkový sval, který je převážně složený z pomalých typů svalových vláken, a na rozdíl od rychlých svalů, které mají vyšší zásoby glykogenu, který využívají rychle, sval soleus spoléhá více na oxidaci tuků jako zdroj energie při dlouhodobé práci. Přestože soleus určité zásoby glykogenu má, spotřebovává hlavně tuky, což podporuje jeho funkci vytrvalostního svalu. (Spalování tuků vsedě: Přínosy cviku soleus push-up) Glykogen je ve všech, i v hladkých svalech, ale v některých hodně málo, což je právě sval soleus a třeba i srdeční sval.
Odměnu posíláme panu Luboši Zoubkovi do Brna. Gratulujeme!
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
Zdroj: www.Youtube.com