V minulém čísle jsme si představili nejčastější biometrické metody. Dnes se podíváme kritickým okem na problematiku rozpoznávání lidských tváří.

co tam proboha dělá? S otázkami podobného typu se setkávám poměrně dlouho a nezdá se, že by jich ubývalo. Rozhodl jsem se proto, že se pokusím osvětlit, co vlastně chemie na jaderné elektrárně pohledává, jakou má roli a v čem je užitečná.

„Vědeckou datovací metodou bylo zjištěno, že Jára Cimrman pobýval v Liptákově přesně v roce 1914 plus minus dvě stě let.“ O mlouváme se všem vědcům, kteří by mohli být uraženi, že si cimrmanologové dělají legraci z výsledků vědeckých zkoumání. Věda je exaktní, a proto vyčísluje i možnou chybu a její rozsah. Datovací metody se samozřejmě používají pro mnohem delší časové úseky, než je hypotetický život českého velikána. Podívejme se na jednu metodu, která využívá ionizující záření a jeho účinky.

V dnešním díle se budeme věnovat chemii, rádi bychom vám totiž ulehčili těžký úděl žáka nebo studenta při hloubání nad chemickými rovnicemi, strukturními vzorci nebo chemickými analýzami.

Každý z nás je nucen čas od času navštívit lékaře. Jeho prvním krokem je určení správné diagnózy. Chřipka nebo angína se rozezná docela rychle, ale příznaky některých infekcí se mohou překrývat a lékař nemá času nazbyt. Při zodpovědném rozhodování velmi účinně pomáhá moderní laboratorní diagnostika schopná rozeznat konkrétního původce choroby, popř. její genetický předpoklad. Výzkum v laboratoři připomíná někdy téměř detektivní práci.