e-zin popularizující vědu a techniku

Nadoblačné blesky

Během miliard let vývoje naší Země se postupně utvářelo prostředí, v němž nyní žijeme a jemuž se náš organismus přizpůsoboval. Často si neuvědomujeme, jak složité je toto prostředí a jaké všechny fyzikální a chemické jevy na nás působí.

Změnila proudy na proud

Právě před padesáti lety začala vyrábět elektřinu velká vodní elektrárna Slapy. Přehradila koryto Vltavy v místech malebných Svatojanských proudů. Doba se změnila – voraři obratně proplouvající peřejemi s dlouhými vory z dřevěných klád zmizeli, voda se zklidnila a rozlila do velkého jezera. Z elektrárny v přehradě dnes vychází proud elektrický.

Živé světlo

Prakticky všechny „říše” živé přírody se mohou pochlubit světélkujícími organizmy. Přírodní luminiscenci neznáme jen v říši rostlin. Ale i mezi rostlinami si dnes lidé vytvořili umělé světélkující mutace. Mezi přirozeně světélkující organizmy můžeme zařadit např. některé bakterie, houby, medúzy, kroužkovce, hvězdice, hlavonožce, ryby, hmyz...

Rentgen jako digitální foťák

Jde to! Skutečně, digitalizace nemilosrdně proniká do všech oborů a odvětví, radiologii nevyjímaje. Zdá se, že snímkování na běžný rtg film bude již v brzké budoucnosti minulostí. Přesvědčuje nás o tom rozmach digitalizace na RtG pracovištích v celém světě i v ČR.

DNA místo křemíku?

Kyselina deoxyribonukleová tvoří základní složku mechanismu dědičnosti živých organismů. Stojí na počátku našich životů a tvorby každé tělní buňky. V evoluci se ukázala jako nepostradatelný a jedinečný mechanismus pro zachování i přenos genetické informace. Vědci v současné době zkoumají, nakolik bude možné využít její specifické vlastnosti v moderních informačních technologiích.

... 1 « 579 580 581 582 583 584 585 » 624 ...

Soutěž / Září

Letní prázdninovou soutěž vyhrál pan Zoubek z Brna, protože správně odhadl, že z uvedených surovin by se dala složit maketa Sluneční soustavy v poměrech velikostí planet. Posíláme malý dárek a gratulujeme!

V září a říjnu se posuneme od vesmíru jinam. Nová otázka zní: Spotřebovávají všechny svaly v těle při práci zásobní glykogen, nebo je nějaký, který to nedělá? (Když se takhle ptáme, tak asi takový je, že. Čili otázku upřesníme.) Jak se ten sval jmenuje a kde je? (Pokud budete hledat odpověď na webu, hledejte spíše v cizojazyčných zdrojích...)

Těšíme se na odpovědi a vylosovaného výherce odměníme!

-red-


Souhlasím se zpracováním osobních údajů.

Opište prosím text z obrázku

Video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

Zdroj: www.Youtube.com

Anketa Třípólu

O čem byste si chtěli přečíst v některém z příštích PDF čísel?

Provoz portálu v letech 2014-2022
podpořila Nadace ČEZ

Stránky jsou archivovány Národní knihovnou ČR

close
detail