Zájem o studium fyziky a technických věd klesá. Nejen v České republice, ale v celém světě.

Téměř před čtyřmi stoletími, na přelomu let 1609 a 1610, použil člověk poprvé dalekohled ke sledování oblohy. Podle historických pramenů se tento primát připisuje Galileo Galileimu a s jeho jménem jsou spojeny i první převratné astronomické objevy (krátery a pohoří na Měsíci, přirozené satelity Jupitera, sluneční skvrny). Od těch dob běží mnohokrát dokola „technologicko-astronomický cyklus“: konstrukce dalekohledu o větším průměru – epochální astronomický objev... Platí taková úvaha i dnes? Kde jsou technologické hranice astronomické pozorovací techniky?

V roce 1998 se do Prahy z Garchingu u Mnichova přesunul jeden z nejvýkonnějších laserových systémů v Evropě, jodový laser Asterix IV.

V Muzeu světla v Kralupech nad Vltavou najdete unikátní výstavu světelných zdrojů. Exponáty patří do soukromé sbírky Stanislava Slabyhoudka, která čítá na 8500 žárovek a ostatních světelných zdrojů a je druhou největší svého druhu na světě. Součástí expozice je například i Edisonova žárovka z roku 1881. Tak neváhejte a posviťte si na to!

V tomto díle bude řeč o CT a některých speciálních metodách, přístrojovém vybavení na některých pracovištích ČR, zvláštnostech a zajímavostech, o kontrastních médiích.