Počítače a internet

Článků v rubrice: 72

Superpočítač bude simulovat změny klimatu

Superpočítače jsou nejvýkonnější třídou počítačů. Zpravidla obsahují stovky až tisíce spřaženě pracujících procesorů. Používají se pro numerická řešení těch matematicky nejnáročnějších výpočtů, jako jsou např. předpovídání počasí, změna klimatu, fyzikální, genetické a biochemické modelování a analýzy nebo simulace jaderných výbuchů.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Od srpna pracuje v americké jaderné laboratoři Lawrence Livermore nový šampión tohoto druhu, čili úplně nejrychlejší superpočítač na světě. Má název ASCI White, vyrobila ho firma IBM, obsahuje 8192 procesorů a dosahuje výkonu 12.3 biliónů matematických operací (s plovoucí desetinnou čárkou) za sekundu (12.3 teraflops - tera označuje číselný řád s 12 nulami). Pro názornější představu, je to zhruba 20 000 krát větší výkon, než má dnešní lepší domácí PC a 1000 krát více, než dosáhl "šachový" počítač Deep Blue, který v roce 1997 porazil Kasparova.

Počítač, který kontroluje

Stroj stál 110 milionů dolarů a jeho úkolem bude simulovat podzemní jaderné výbuchy v 3D, jejichž fyzického provádění se USA smluvně zřekly v roce 1992. Také má provádět výpočty, sloužící ke kontrole bezpečnosti a spolehlivosti celého jaderného arzenálu USA, astronomické výpočty a modelování jevů v zemském plášti. ASCI White vznikl v rámci dlouhodobého projektu amerického ministerstva energetiky - Accelerated Strategic Computer Initiative, který má dosáhnout kolem roku 2004 výkonu 100 teraflopů, za využití v podstatě dnešních standardních technologií a komponent. Kromě IBM (ASCI White) se v projektu angažovaly firmy Intel (ASCI Red) a Silicon Graphics - SGI (se strojem ASCI Blue Mountain).

 

Počítač, který se nevejde na basketbalové hřiště

ASCI White je poměrně rozměrný - jeho skříně zabírají místnost o velikosti dvou basketbalových hřišť, váží 106 tun a spotřebují energie jako 10.000 průměrných domů (samotné chlazení a klimatizace potřebuje 3 MW příkonu). Dá se tedy říci, že tato doba přeje návratu "sálových" počítačů. Pokud jde o jejich výrobu, v posledních letech vede firma IBM a dnes má mezi 20 nejsilnějšími počítači světa
9 svých zástupců a chystá další (například novou technologií má vzniknout za cca 4 roky ještě 80i silnější počítač než ASCI White - Blue Gene, tzv. petaflopový počítač - peta je přípona pro číslo s 15 nulami). Pokud jde o země, kromě USA se podílí na výrobě opravdu silných počítačů ještě Japonsko, Evropa je jakožto výrobce úplně mimo hru, je spíše odběratelem těchto strojů, hlavně amerických.

 

Budoucí počítač Blue Gene bude sloužit k 3D modelování přepisu genetické informace, k vývoji nano-součástek a modelování příčin a vývoje chorob, např. Alzheimerovy, BSE nebo rakoviny.

 

Pavel Vachtl
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak mohou roboti zneužít naši důvěřivost

Roboti se stávají čím dál rychleji součástí našich všedních životů. Proto bychom neměli podceňovat jejich vliv na společnost a možná bezpečnostní rizika, která jejich začleňování do běžného života přinese.

Alfred Werner a milník v dějinách chemie

K letošnímu stému výročí úmrtí zakladatele komplexní chemie Alfreda Wernera přinášíme jeho životopis i zajímavosti o vzniku nového vědního oboru anorganické chemie.

Profesoři laserové fúze - Bruecker a Siegel

O soukromém úsilí v oblasti termojaderné fúze jsme již psali vícekrát. O prvním „soukromníkovi“ zatím ani jednou. Poslyšte příběh, který měl dva konce. Dobrý a špatný. Vůbec prvními fúzními podnikateli byli Americký fyzik Keith Brueckner a podnikatel Kip Siegel.

Den otevřených dveří na MatFyz

dne 21.11.2019 pořádá Matematicko-fyzikální fakulta UK tradiční Den otevřených dveří. Připravuje opět bohatý program, který probíhá po celý den v budově Matfyzu na Malostranském náměstí 25. Mnoho inspirativního nabídne také učitelům fyziky, matematiky či informatiky.

Vakuum jako na měsíci

Specialitou české pobočky firmy Edwards jsou přístroje pro oblast vědeckého vakua. Firma z Lutína jimi zásobuje celý svět. Díky vývěvám fungují nejpřesnější elektronové mikroskopy na světě či supersilné vědecké lasery.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail