Hledání

V čase vánočním oslavujeme narození Ježíše Krista, ale proč si nepřipomenout i letošní výročí jiného muže, architekta Josefa Hlávky, díky němuž získala Praha majestátní a důstojné místo pro zrození nových človíčků.

V běžném životě si nevšímáme spousty samozřejmých věcí. Přitom je náš život na planetě Zemi vlastně velmi křehký a závisí na přírodních zákonech, které nemůžeme ovlivnit, i kdyby naše civilizace byla sebevíc vyvinutější a mocnější.

Alessandro Volta kdysi prohlásit: „Omyl, který vzbudí rozruch, je cennější než pravda vedoucí do slepé uličky.“ Ano, přírodě skutečně nezáleží na tom, komu a jak se podaří odhalit její tajemství. S lidmi je to ale jiné.

Letos uplyne 120 let, kdy se masivními demolicemi začal uskutečňovat tak zvaný asanační zákon, v jehož rámci se v Praze zbouralo židovské ghetto v Josefově a část Starého i Nového města včetně dnes již legendárního Podskalí.

„Na počátku 90. let jsem každý den jezdívala do školy přes Barrandovský most. Bylo po revoluci a na tomto obřím šedivém betonovém monstru, jenž svými chapadly spojovalo oba břehy Vltavy, se stejně jako na jiných místech Prahy začaly objevovat graffiti.

Ráda vzpomínám na dětské prázdninové časy na táboře, kdy jsme pozorovali hvězdy a čekali, až bude nějaká padat, abychom si mohli myslet přání. Právě doba táborů v přírodě je tomu nakloněná nejen kvůli létu s nočními hlídkami, ale taky z důvodu každoročnímu výskytu srpnového roje „padajících“ Perseid.

The Energy Floors je značka pro první taneční podlahu na světě, která mění kinetickou energii tančících lidí na elektřinu. Pro majitele tanečního studia je to zcela určitě dobrý marketingový tah – každý si chce zaskotačit a přitom pozorovat, jak se podle intenzity jeho tance rozsvěcují světla.

Podivné video ukazuje zlatou rybku, jak řídí vodou naplněné, motorizované „auto“ z jednoho konce místnosti na druhý, pohupuje se a proplétá, aby se cestou vyhýbala překážkám.

Končím střední školu a mám strach z toho, co mě čeká, jestli to zvládnu. Mám strach, že nejsem připravený se starat o sebe sám. Tomáš L., 19 let, Břeclav Tvůj strach i obavy jsou naprosto v pořádku. To však neznamená, že tyto emoce musejí být i nadále součástí tvých pocitů.

Protože se mi na vysněnou Vysokou školu podařilo dostat až na čtvrtý pokus, jsem ve svých pětadvaceti letech stále ještě student. Musím za sebe platit zdravotní i socialní pojištěni sám nebo je za mě jako za studenta platí automaticky stát?