(1951) Bez zařazení » Poštovní známka Járy Cimrmana je kulatá
Všechno má svou historii, i obyčejná poštovní známka. První poštovní známku, jak ji známe dnes, dala do prodeje Královská pošta ve Velké Británii 1. května 1840. Měla hodnotu 1 penny, černou barvu a byla známá jako „Penny Black“.
(1952) Obnovitelné zdroje » Potenciál obnovitelných zdrojů
Obnovitelné zdroje energie zasluhují, aby jejich výzkumu a vývoji byla věnována pozornost.
(1953) Bez zařazení » Potkáváme se se psy
Technici odečtové služby společnosti ČEZ Měření bývají při své práci napadeni psy celkem často. Ve většině případů se jedná naštěstí pouze o drobná poranění končetin a zničené oblečení. Ale v poslední době evidují hned pět vážnějších úrazů, které způsobili psí miláčci.
(1954) Jaderná fyzika a energetika » Potlesk pro „vynálezce“ tokamaku JET Paul-Henri Rebuta
Vedle „otců“ fúzního zařízení tokamaku Igora Tamma a Andreje Sacharova byl v historii fúze ještě další okamžik, kdy jednomu jedinému člověku mohla být udělena cena za nejlepší podíl na konstrukci tokamaku.
(1955) Bez zařazení » Potopit se, nebo plavat?
Co uděláme, když se projeví nejhorší dopady klimatických změn? Způsobí klimatické změny masovou lidskou migraci?
(1956) Návody na pokusy » Potřebujete silné magnety?
Počítač je vlastně velká stavebnice. Jednou z jeho součástí je také pevný disk neboli harddisk. Stále rozsáhlejší počítačové programy vyžadují stále více místa na pevném disku a jednou přijde chvíle, kdy už na něm není k dispozici ani bajt.
(1957) Bez zařazení » Pouliční osvětlení na Měsíci
Soukromá společnost získala finanční prostředky od americké vlády, aby postavila vůbec první „pouliční osvětlení“ na Měsíci – vysoké stavby o velikosti Sochy svobody, které by vydržely brutální lunární noc.
(1958) Jaderná fyzika a energetika » Pouzdro pro třísettunového drobečka
Když se řekne cívka, určitě si nikdo nepředstaví čtyřpatrový dům nebo plně obsazený Boeing. A přece! Monstrum vyrobené pro tokamak ITER s tolerancí menší než jeden milimetr by se dalo právě s takovými obry srovnávat.
(1959) Jaderná fyzika a energetika » Použité jaderné palivo pro dálkové vytápění
Vědci z Českého vysokého učení v Praze a Západočeské univerzity v Plzni navrhují převratné inovativní řešení – využít použité (vyhořelé) jaderné palivo jako zdroj tepla pro města či průmysl!
(1960) Jaderná fyzika a energetika » Použité palivo z jaderných elektráren může vyrábět palivo pro elektrárny fúzní
Použité jaderné palivo (nesprávně někdy označované za jaderný odpad) by se mohlo využít k výrobě vzácného izotopu nezbytného pro jadernou fúzi.
