V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.
Fotogalerie (2)
Na vině je v tomto případě pozdní východ Měsíce, který se vyhoupne nad obzor teprve až okolo 16. hodiny středoevropského času. Čas východu může výrazně ovlivnit výška a členitost obzoru – pokud budete celý úkaz pozorovat například z údolí, objeví se Měsíc nad obzorem ještě později.
V okamžiku východu bude zemský stín zakrývat více než devadesát procent měsíčního disku. Zastíněná část ovšem nezmizí z oblohy úplně, ale bude mít pouze menší jas a nejspíše hnědočervený odstín. Je ale možné, že se dočkáme i mnohem netradičnějšího barevného provedení. Měsíční disk totiž bude velmi nízko nad obzorem, což samo o sobě přinese jeho charakteristické načervenalé zabarvení.
Částečné zatmění Měsíce skončí přibližně v 17 hodin a 20 minut středoevropského času. Poté už bude následovat téměř nepostřehnutelné polostínové zatmění, kterým celý úkaz také v 18 hodin a 30 minut středoevropského času skončí.
A jaké jsou vyhlídky na pozorování dalších úkazů tohoto druhu? Nijak růžové. Úplné zatmění Měsíce bude z České republiky pozorovatelné teprve až 28. září roku 2015.
Elektrárna spolehlivě vyrábí bezemisní elektřinu už od roku 1936 a slaví letos devadesátiny. Každoročně vyrobí přibližně 60 milionů kWh bezemisní elektřiny, což pokryje ročně spotřebu až 20 tisíc domácností.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
