V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.
Fotogalerie (2)
Na vině je v tomto případě pozdní východ Měsíce, který se vyhoupne nad obzor teprve až okolo 16. hodiny středoevropského času. Čas východu může výrazně ovlivnit výška a členitost obzoru – pokud budete celý úkaz pozorovat například z údolí, objeví se Měsíc nad obzorem ještě později.
V okamžiku východu bude zemský stín zakrývat více než devadesát procent měsíčního disku. Zastíněná část ovšem nezmizí z oblohy úplně, ale bude mít pouze menší jas a nejspíše hnědočervený odstín. Je ale možné, že se dočkáme i mnohem netradičnějšího barevného provedení. Měsíční disk totiž bude velmi nízko nad obzorem, což samo o sobě přinese jeho charakteristické načervenalé zabarvení.
Částečné zatmění Měsíce skončí přibližně v 17 hodin a 20 minut středoevropského času. Poté už bude následovat téměř nepostřehnutelné polostínové zatmění, kterým celý úkaz také v 18 hodin a 30 minut středoevropského času skončí.
A jaké jsou vyhlídky na pozorování dalších úkazů tohoto druhu? Nijak růžové. Úplné zatmění Měsíce bude z České republiky pozorovatelné teprve až 28. září roku 2015.
Guma je jedním z neopěvovaných velkých hrdinů průmyslové revoluce. Kromě jejích obvyklých aplikací, jako jsou pneumatiky, kondomy, elastické spodní prádlo, apod., představuje základní složku asi ve 40 000 výrobcích, včetně absorbérů nárazu, hadic, lékařských nástrojů, těsnění, atd.
Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady.
Společnost Deloitte vypracovala pro Euratom studii o přínosech jaderné energetiky v roce 2019 a 2050. V současné době je v provozu ve 14 zemích EU 126 komerčních reaktorů o výkonu 118 GWe. Do roku 2050 by měl jejich výkon stoupnout na 150 GWe, budou se ale muset snížit investiční náklady.
Myši, švábi, japonské křepelky, ryby, škeble, rostliny.... ti všichni měli možnost ochutnat Měsíc! Po návratu Apolla 11, od jehož mise letos uplynulo 11 let, putovalo množství vzácných vzorků měsíční horniny do laboratoří.
Světlo je jeden z nejúžasnějších přírodních jevů a pro život člověka má zásadní význam. Je pro nás nejen hlavním prostředkem poznávání světa a vesmíru, ale i zdrojem emocí, je obdivováno a zkoumáno uměním i vědou. Optika, nauka o světle, je vlastně nejstarší částí fyziky.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
