Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.
Na vině je v tomto případě pozdní východ Měsíce, který se vyhoupne nad obzor teprve až okolo 16. hodiny středoevropského času. Čas východu může výrazně ovlivnit výška a členitost obzoru – pokud budete celý úkaz pozorovat například z údolí, objeví se Měsíc nad obzorem ještě později.
V okamžiku východu bude zemský stín zakrývat více než devadesát procent měsíčního disku. Zastíněná část ovšem nezmizí z oblohy úplně, ale bude mít pouze menší jas a nejspíše hnědočervený odstín. Je ale možné, že se dočkáme i mnohem netradičnějšího barevného provedení. Měsíční disk totiž bude velmi nízko nad obzorem, což samo o sobě přinese jeho charakteristické načervenalé zabarvení.
Částečné zatmění Měsíce skončí přibližně v 17 hodin a 20 minut středoevropského času. Poté už bude následovat téměř nepostřehnutelné polostínové zatmění, kterým celý úkaz také v 18 hodin a 30 minut středoevropského času skončí.
A jaké jsou vyhlídky na pozorování dalších úkazů tohoto druhu? Nijak růžové. Úplné zatmění Měsíce bude z České republiky pozorovatelné teprve až 28. září roku 2015.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.