V sobotu 10. prosince budeme moci za příznivých meteorologických podmínek z území České republiky pozorovat částečné zatmění Měsíce. Označení „částečné“ je v případě tohoto úkazu skutečně na místě a platí hned dvakrát. Zatmění, které je z jiných oblastí zemského povrchu (například z Aljašky a části Kanady, Pacifiku, Austrálie či jihovýchodní a východní Asie) pozorovatelné jako úplné, totiž uvidíme pouze v jeho druhé polovině a navíc v podobě tzv. částečného zatmění, kdy bude měsíční kotouč ponořen do zemského stínu jen z části.
Fotogalerie (2)
Na vině je v tomto případě pozdní východ Měsíce, který se vyhoupne nad obzor teprve až okolo 16. hodiny středoevropského času. Čas východu může výrazně ovlivnit výška a členitost obzoru – pokud budete celý úkaz pozorovat například z údolí, objeví se Měsíc nad obzorem ještě později.
V okamžiku východu bude zemský stín zakrývat více než devadesát procent měsíčního disku. Zastíněná část ovšem nezmizí z oblohy úplně, ale bude mít pouze menší jas a nejspíše hnědočervený odstín. Je ale možné, že se dočkáme i mnohem netradičnějšího barevného provedení. Měsíční disk totiž bude velmi nízko nad obzorem, což samo o sobě přinese jeho charakteristické načervenalé zabarvení.
Částečné zatmění Měsíce skončí přibližně v 17 hodin a 20 minut středoevropského času. Poté už bude následovat téměř nepostřehnutelné polostínové zatmění, kterým celý úkaz také v 18 hodin a 30 minut středoevropského času skončí.
A jaké jsou vyhlídky na pozorování dalších úkazů tohoto druhu? Nijak růžové. Úplné zatmění Měsíce bude z České republiky pozorovatelné teprve až 28. září roku 2015.
Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.
Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.
Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.
Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.
MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
