Astronomie

Článků v rubrice: 107

Proč vymřela mořská monstra?

Desítky milionů let brázdily zemské oceány dvoutunové mořské želvy, mořské krávy o velikosti velryb, žraloci velcí jako lokomotivy. Pak, poměrně náhle, před 2,6 miliony lety, všichni tito tvorové vymřeli... Toto masové vymírání je známé jako „Vymření pliocénní mořské megafauny“. Tehdy vymřela více než třetina největších mořských druhů včetně žraloka megalodona. (Megalodoni byli největší parybou, která kdy žila, měřili 15 až 25 metrů). Vyhynutí těchto obřích živočichů je pro vědce záhadou, teorií je mnoho, ale chybějí důkazy. Nejpravděpodobnější jsou klimatické změny - tehdy začala nová doba ledová, na oceánech rostly ledovce. Ale mohla klimatická změna samotná způsobit takovou katastrofu? Brzy by měl být publikován článek v časopise Astrobiologie, který navrhne vysvětlení.

Fotogalerie (1)
Zub megalodona (zdroj Wikimedia Commons)

V průběhu dějin Země se hromadných vymírání odehrálo několik; v současnosti jich známe kolem dvaceti. Pět až osm hromadných vymírání je považováno za opravdu velká. Tím nejznámějším je křídové, kdy před 65 miliony lety vymřelo 85 % druhů zvířat včetně všech druhů dinosaurů. Ještě větší bylo vymírání před 252 miliony lety způsobené sopečnou aktivitou, kdy z povrchu Země zmizelo 96 % všech druhů. Menších vymírání bylo více, jedno z nich nastalo na přelomu pliocénu a pleistocénu v době před přibližně 2,6 milionu let - to bylo právě vymření mořské megafauny.

Změna klimatu?

Podle studie švýcarských vědců z Curychu doprovázela přechod mezi oběma geologickými epochami prudká změna klimatu. Planeta včetně moří se rychle ochladila, snížily se hladiny oceánů. To stačilo k tomu, aby vymřela velká část především větších mořských tvorů. Autoři práce odhadují, že v této době vyhynula asi třetina mořské megafauny. Nejvíce byli postiženi mořští savci; v té době jich zmizelo přes 55 %, mořské želvy (úbytek 43 %) i mořští ptáci (35 %). Žraloci se této změně dokázali přizpůsobit velice dobře – vymřelo jich „pouhých“ 9 % druhů, mezi nimi právě megalodoni. Autoři švýcarské studie tvrdí, že zásadním problémem, jemuž se megalodoni nedokázali přizpůsobit, byl úbytek biodiverzity kolem pobřeží způsobený ústupem mořské hladiny. Popsali to v článku zveřejněném v odborném časopise Nature Ecology & Evolution v srpnu 2017.

Výbuch supernovy?

Podle Adriana Melotta, vedoucího studijního autora a emeritního profesora fyziky a astronomie na univerzitě v Kansasu, existují důkazy, že se začátek velkého vymírání na přelomu pliocénu a pleistocénu shodoval s výbuchem blízké supernovy - nebo možná řady více supernov. Pokud by tyto hvězdné výbuchy byly dostatečně silné a dostatečně blízko k Zemi, mohly by svět zatížit intenzivním kosmickým zářením, což by postupně zvyšovalo výskyt mutací a rakoviny u pozemské fauny po stovky dalších let. Čím větší zvíře, napsal Melott v nové studii, tím horší šance na přežití, protože jeho tělo přijme více částic záření. „Odhadujeme, že míra výskytu rakoviny by stoupla asi o 50 procent,“ uvedl Melott ve svém prohlášení. Melott a jeho kolegové založili velkou část své hypotézy na článku z roku 2016, který našel stopy izotopu železa 60Fe - radioaktivní variantu železa s poločasem rozpadu asi 2,6 milionu let - v starých ložiscích na mořském dně. „Kdyby se tyto radioaktivní izotopy vytvořily zároveň se Zemí, byly by už dávno pryč, rozpadlé,“ řekl Melott ve svém prohlášení. Musely se tedy objevit před několika miliony lety.

Sprška mionů

Vědci, kteří napsali jeden z článků v roce 2016, propojili nález těchto izotopů s řadou supernov, které se vyskytly mezi 8,7 miliony a 1,7 miliony lety. Vybuchovaly asi 325 světelných let od Země. Podle Melotta je to dostatečně daleko, aby výbuchy nepoškodily vážně naši planetu, ale dost blízko, aby Země byla ovlivněna jejich zářením. Část tohoto záření mohla mít podobu mionů - těžkých, elektronům podobných částic - které se tvoří, když se kosmické paprsky srazí s jinými částicemi v atmosféře naší planety. Protože mion je několiksetkrát hmotnější než elektron, je také mnohem pravděpodobnější, že pronikne hluboko pod hladiny oceánů nebo i stovky kilometrů pod zem. Kdyby množství mionů zaplavilo moře a zemi během výbuchu blízké supernovy, velcí mořští tvorové by potenciálně přišli do kontaktu s obrovskými množstvími těchto částic. To mohlo způsobit mutace, rakovinu a masovou smrt, napsal Melott a jeho kolegové.

Kombinace faktorů

Intenzivní kosmické záření spojené s dalšími známými faktory, jako je změna klimatu, mohlo být jednou z příčin změn, které ovlivnily život na Zemi. Melott poznamenal, že důkaz blízké exploze supernovy je jen „jedním kouskem v puzzle“, a bude potřeba dalších zkoumání mnoha dalších možných faktorů. Jedni vědci hledají stopy na dně moře, jiní je mohou hledat mezi hvězdami. Pod heslem Vymírání v pleistocénu najdete na Wikipedii několik dalších teorií včetně seriozních rozborů jejich pravděpodobnosti.

Zdroje:

https://www.livescience.com/64286-supernova-killed-megalodon-pliocene-extinction.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20181213-ls

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_v_pleistoc%C3%A9nu

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jaderná energie, obnovitelné zdroje a klimatické změny

Světoví klimatičtí vědci z IPCC (Mezinárodní panel pro klimatické změny) varují, že již zbývá jen „tucet“ let na to, aby se podařilo ustálit průměrnou globální teplotu na úrovni maximálně 1,5 stupně Celsia nad předindustriální hodnotou. Varovná zpráva byla uveřejněna 8.

Pozor na zírání do očí - změní vaše vědomí

Nevyhazujte peníze za drogy! Stačí, když na sebe budete dlouho upřeně zírat! V roce 2015 jeden italský psycholog požádal 20 dobrovolníků, aby seděli proti sobě a 10 minut si navzájem zírali do očí. Podařilo se mu tak u nich vyvolat změněný stav vědomí bez použití jakékoliv drogy.

Co kdyby vymřel všechen hmyz?

„Fuj, hmyzák!“ je obvyklá reakce lidí, když cítí, že po nich šplhá šest hmyzích nohou. Tento odpor je pohoršující, protože nejen že velká většina hmyzu je zcela neškodná, ale my lidé a většina ostatních složitých živočichů na planetě bychom bez něj nepřežili!

Jak se hodovalo na Stonehenge

Dávní stavitelé Stonehenge možná pořádali opulentní párty s pečeným masem, naznačuje nový výzkum. Archeologové zkoumající neolitické osídlení v Durrington Walls v dnešní jižní Anglii, kde pravděpodobně bydleli stavitelé Stonehenge, našli důkazy, že vesnice ...

Proč není plutonium magnetické?

Plutonium je kov, ale nepřitahuje ho magnet. Proč? Zdá se, že vědci rozluštili „chybějící magnetismus“. Skupina vedená Markem Janoschekem z Los Alamos National Laboratory odhaluje zjištění o elektronech v atomech plutonia, které by mohlo vést k přesnějšímu ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail