Astronomie

Článků v rubrice: 110

Proč vymřela mořská monstra?

Desítky milionů let brázdily zemské oceány dvoutunové mořské želvy, mořské krávy o velikosti velryb, žraloci velcí jako lokomotivy. Pak, poměrně náhle, před 2,6 miliony lety, všichni tito tvorové vymřeli... Toto masové vymírání je známé jako „Vymření pliocénní mořské megafauny“. Tehdy vymřela více než třetina největších mořských druhů včetně žraloka megalodona. (Megalodoni byli největší parybou, která kdy žila, měřili 15 až 25 metrů). Vyhynutí těchto obřích živočichů je pro vědce záhadou, teorií je mnoho, ale chybějí důkazy. Nejpravděpodobnější jsou klimatické změny - tehdy začala nová doba ledová, na oceánech rostly ledovce. Ale mohla klimatická změna samotná způsobit takovou katastrofu? Brzy by měl být publikován článek v časopise Astrobiologie, který navrhne vysvětlení.

Fotogalerie (1)
Zub megalodona (zdroj Wikimedia Commons)

V průběhu dějin Země se hromadných vymírání odehrálo několik; v současnosti jich známe kolem dvaceti. Pět až osm hromadných vymírání je považováno za opravdu velká. Tím nejznámějším je křídové, kdy před 65 miliony lety vymřelo 85 % druhů zvířat včetně všech druhů dinosaurů. Ještě větší bylo vymírání před 252 miliony lety způsobené sopečnou aktivitou, kdy z povrchu Země zmizelo 96 % všech druhů. Menších vymírání bylo více, jedno z nich nastalo na přelomu pliocénu a pleistocénu v době před přibližně 2,6 milionu let - to bylo právě vymření mořské megafauny.

Změna klimatu?

Podle studie švýcarských vědců z Curychu doprovázela přechod mezi oběma geologickými epochami prudká změna klimatu. Planeta včetně moří se rychle ochladila, snížily se hladiny oceánů. To stačilo k tomu, aby vymřela velká část především větších mořských tvorů. Autoři práce odhadují, že v této době vyhynula asi třetina mořské megafauny. Nejvíce byli postiženi mořští savci; v té době jich zmizelo přes 55 %, mořské želvy (úbytek 43 %) i mořští ptáci (35 %). Žraloci se této změně dokázali přizpůsobit velice dobře – vymřelo jich „pouhých“ 9 % druhů, mezi nimi právě megalodoni. Autoři švýcarské studie tvrdí, že zásadním problémem, jemuž se megalodoni nedokázali přizpůsobit, byl úbytek biodiverzity kolem pobřeží způsobený ústupem mořské hladiny. Popsali to v článku zveřejněném v odborném časopise Nature Ecology & Evolution v srpnu 2017.

Výbuch supernovy?

Podle Adriana Melotta, vedoucího studijního autora a emeritního profesora fyziky a astronomie na univerzitě v Kansasu, existují důkazy, že se začátek velkého vymírání na přelomu pliocénu a pleistocénu shodoval s výbuchem blízké supernovy - nebo možná řady více supernov. Pokud by tyto hvězdné výbuchy byly dostatečně silné a dostatečně blízko k Zemi, mohly by svět zatížit intenzivním kosmickým zářením, což by postupně zvyšovalo výskyt mutací a rakoviny u pozemské fauny po stovky dalších let. Čím větší zvíře, napsal Melott v nové studii, tím horší šance na přežití, protože jeho tělo přijme více částic záření. „Odhadujeme, že míra výskytu rakoviny by stoupla asi o 50 procent,“ uvedl Melott ve svém prohlášení. Melott a jeho kolegové založili velkou část své hypotézy na článku z roku 2016, který našel stopy izotopu železa 60Fe - radioaktivní variantu železa s poločasem rozpadu asi 2,6 milionu let - v starých ložiscích na mořském dně. „Kdyby se tyto radioaktivní izotopy vytvořily zároveň se Zemí, byly by už dávno pryč, rozpadlé,“ řekl Melott ve svém prohlášení. Musely se tedy objevit před několika miliony lety.

Sprška mionů

Vědci, kteří napsali jeden z článků v roce 2016, propojili nález těchto izotopů s řadou supernov, které se vyskytly mezi 8,7 miliony a 1,7 miliony lety. Vybuchovaly asi 325 světelných let od Země. Podle Melotta je to dostatečně daleko, aby výbuchy nepoškodily vážně naši planetu, ale dost blízko, aby Země byla ovlivněna jejich zářením. Část tohoto záření mohla mít podobu mionů - těžkých, elektronům podobných částic - které se tvoří, když se kosmické paprsky srazí s jinými částicemi v atmosféře naší planety. Protože mion je několiksetkrát hmotnější než elektron, je také mnohem pravděpodobnější, že pronikne hluboko pod hladiny oceánů nebo i stovky kilometrů pod zem. Kdyby množství mionů zaplavilo moře a zemi během výbuchu blízké supernovy, velcí mořští tvorové by potenciálně přišli do kontaktu s obrovskými množstvími těchto částic. To mohlo způsobit mutace, rakovinu a masovou smrt, napsal Melott a jeho kolegové.

Kombinace faktorů

Intenzivní kosmické záření spojené s dalšími známými faktory, jako je změna klimatu, mohlo být jednou z příčin změn, které ovlivnily život na Zemi. Melott poznamenal, že důkaz blízké exploze supernovy je jen „jedním kouskem v puzzle“, a bude potřeba dalších zkoumání mnoha dalších možných faktorů. Jedni vědci hledají stopy na dně moře, jiní je mohou hledat mezi hvězdami. Pod heslem Vymírání v pleistocénu najdete na Wikipedii několik dalších teorií včetně seriozních rozborů jejich pravděpodobnosti.

Zdroje:

https://www.livescience.com/64286-supernova-killed-megalodon-pliocene-extinction.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20181213-ls

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_v_pleistoc%C3%A9nu

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Arktida v plamenech

Obrovské přírodní požáry letos pustošily Arktidu - velké oblasti severského lesa od Sibiře, přes Aljašku a severní Kanadu, až po Grónsko a Skandinávii. Uvolnily v roce 2019 více CO2 než v kterýkoliv jiný rok v posledních dvaceti letech, kdy bylo zahájeno jejich satelitní sledování.

Ochrana před civilními drony

Drony všeho druhu jsou čím dál populárnější, až to leckde začalo vadit. Někde mohou být drony opravdu nebezpečné – například na letištích – jinde mohou nezvaně nahlížet svými kamerkami do soukromí lidí třeba opalujících se na balkonech v rouše Evině či Adamově.

Fyzikální soutěž Fyziklání 2020

Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!

Trh s bateriemi je závislý na několika zemích

Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.

Odstraňování uhlíku z atmosféry

Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda?

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail