Astronomie

Článků v rubrice: 112

Proč vymřela mořská monstra?

Desítky milionů let brázdily zemské oceány dvoutunové mořské želvy, mořské krávy o velikosti velryb, žraloci velcí jako lokomotivy. Pak, poměrně náhle, před 2,6 miliony lety, všichni tito tvorové vymřeli... Toto masové vymírání je známé jako „Vymření pliocénní mořské megafauny“. Tehdy vymřela více než třetina největších mořských druhů včetně žraloka megalodona. (Megalodoni byli největší parybou, která kdy žila, měřili 15 až 25 metrů). Vyhynutí těchto obřích živočichů je pro vědce záhadou, teorií je mnoho, ale chybějí důkazy. Nejpravděpodobnější jsou klimatické změny - tehdy začala nová doba ledová, na oceánech rostly ledovce. Ale mohla klimatická změna samotná způsobit takovou katastrofu? Brzy by měl být publikován článek v časopise Astrobiologie, který navrhne vysvětlení.

Fotogalerie (1)
Zub megalodona (zdroj Wikimedia Commons)

V průběhu dějin Země se hromadných vymírání odehrálo několik; v současnosti jich známe kolem dvaceti. Pět až osm hromadných vymírání je považováno za opravdu velká. Tím nejznámějším je křídové, kdy před 65 miliony lety vymřelo 85 % druhů zvířat včetně všech druhů dinosaurů. Ještě větší bylo vymírání před 252 miliony lety způsobené sopečnou aktivitou, kdy z povrchu Země zmizelo 96 % všech druhů. Menších vymírání bylo více, jedno z nich nastalo na přelomu pliocénu a pleistocénu v době před přibližně 2,6 milionu let - to bylo právě vymření mořské megafauny.

Změna klimatu?

Podle studie švýcarských vědců z Curychu doprovázela přechod mezi oběma geologickými epochami prudká změna klimatu. Planeta včetně moří se rychle ochladila, snížily se hladiny oceánů. To stačilo k tomu, aby vymřela velká část především větších mořských tvorů. Autoři práce odhadují, že v této době vyhynula asi třetina mořské megafauny. Nejvíce byli postiženi mořští savci; v té době jich zmizelo přes 55 %, mořské želvy (úbytek 43 %) i mořští ptáci (35 %). Žraloci se této změně dokázali přizpůsobit velice dobře – vymřelo jich „pouhých“ 9 % druhů, mezi nimi právě megalodoni. Autoři švýcarské studie tvrdí, že zásadním problémem, jemuž se megalodoni nedokázali přizpůsobit, byl úbytek biodiverzity kolem pobřeží způsobený ústupem mořské hladiny. Popsali to v článku zveřejněném v odborném časopise Nature Ecology & Evolution v srpnu 2017.

Výbuch supernovy?

Podle Adriana Melotta, vedoucího studijního autora a emeritního profesora fyziky a astronomie na univerzitě v Kansasu, existují důkazy, že se začátek velkého vymírání na přelomu pliocénu a pleistocénu shodoval s výbuchem blízké supernovy - nebo možná řady více supernov. Pokud by tyto hvězdné výbuchy byly dostatečně silné a dostatečně blízko k Zemi, mohly by svět zatížit intenzivním kosmickým zářením, což by postupně zvyšovalo výskyt mutací a rakoviny u pozemské fauny po stovky dalších let. Čím větší zvíře, napsal Melott v nové studii, tím horší šance na přežití, protože jeho tělo přijme více částic záření. „Odhadujeme, že míra výskytu rakoviny by stoupla asi o 50 procent,“ uvedl Melott ve svém prohlášení. Melott a jeho kolegové založili velkou část své hypotézy na článku z roku 2016, který našel stopy izotopu železa 60Fe - radioaktivní variantu železa s poločasem rozpadu asi 2,6 milionu let - v starých ložiscích na mořském dně. „Kdyby se tyto radioaktivní izotopy vytvořily zároveň se Zemí, byly by už dávno pryč, rozpadlé,“ řekl Melott ve svém prohlášení. Musely se tedy objevit před několika miliony lety.

Sprška mionů

Vědci, kteří napsali jeden z článků v roce 2016, propojili nález těchto izotopů s řadou supernov, které se vyskytly mezi 8,7 miliony a 1,7 miliony lety. Vybuchovaly asi 325 světelných let od Země. Podle Melotta je to dostatečně daleko, aby výbuchy nepoškodily vážně naši planetu, ale dost blízko, aby Země byla ovlivněna jejich zářením. Část tohoto záření mohla mít podobu mionů - těžkých, elektronům podobných částic - které se tvoří, když se kosmické paprsky srazí s jinými částicemi v atmosféře naší planety. Protože mion je několiksetkrát hmotnější než elektron, je také mnohem pravděpodobnější, že pronikne hluboko pod hladiny oceánů nebo i stovky kilometrů pod zem. Kdyby množství mionů zaplavilo moře a zemi během výbuchu blízké supernovy, velcí mořští tvorové by potenciálně přišli do kontaktu s obrovskými množstvími těchto částic. To mohlo způsobit mutace, rakovinu a masovou smrt, napsal Melott a jeho kolegové.

Kombinace faktorů

Intenzivní kosmické záření spojené s dalšími známými faktory, jako je změna klimatu, mohlo být jednou z příčin změn, které ovlivnily život na Zemi. Melott poznamenal, že důkaz blízké exploze supernovy je jen „jedním kouskem v puzzle“, a bude potřeba dalších zkoumání mnoha dalších možných faktorů. Jedni vědci hledají stopy na dně moře, jiní je mohou hledat mezi hvězdami. Pod heslem Vymírání v pleistocénu najdete na Wikipedii několik dalších teorií včetně seriozních rozborů jejich pravděpodobnosti.

Zdroje:

https://www.livescience.com/64286-supernova-killed-megalodon-pliocene-extinction.html?utm_source=ls-newsletter&utm_medium=email&utm_campaign=20181213-ls

https://cs.wikipedia.org/wiki/Vym%C3%ADr%C3%A1n%C3%AD_v_pleistoc%C3%A9nu

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Stromy jsou největšími producenty metanu v mokřadních oblastech – i když jsou suché

Většina metanu produkovaného z amazonských mokřadů je vypouštěna do atmosféry prostřednictvím kořenových systémů stromů – přičemž k významným emisím dochází, ...

Současná energetická krize vede Čechy k větší podpoře jádra

Podpora jaderné energetiky v Česku vzrostla za půl roku o šest procent. Její rozvoj nyní podporují dvě třetiny obyvatel. Vyplývá to z nezávislého reprezentativního průzkumu ...

Energy Well - studna energie

Přinášíme rozhovor s Ing. Markem Ruščákem, PhD., který ve skupině ÚJV vede zajímavý a progresivní projekt malého jaderného reaktoru k výrobě elektrické energie.

Další detektor jaderné fakulty ČVUT právě vylétl na oběžnou dráhu!

Od čtvrtka 13. ledna 2022 je na oběžné dráze Země detektor Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze. Je to už druhý detektor, který vyvinuli a vyrobili vědci z Katedry fyziky Fakulty ...

Jitka Kostková: Jaderka mě naučila učit se

Jaderňák nemusí pracovat jen u reaktoru. Absolventka Katedry matematiky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze (FJFI), Jitka Kostková, pracuje od ledna 2021 jako softwarová inženýrka ...

Nejnovější video

Jak funguje PCR test na coronavirus

Krásně a jednoduše vysvětleno se srozumitelnými animacemi. V angličtině.

close
detail