Astronomie

Článků v rubrice: 111

Světový úspěch českých středoškoláků

Na největší, nejprestižnější a nejtěžší soutěži vědeckých a technických projektů pro středoškoláky na světě INTEL ISEF (International Science and Engineering Fair), pořádané letos v nevadském Reno, obsadili vítězové české národní Soutěže vědeckých a technických projektů středoškolské mládeže, organizované AMAVET, úžasné první místo. Tohoto úspěchu dosáhli navíc v konkurenci více než 1 563 středoškoláků z 57 zemí, kteří do soutěže přihlásili více než 1 200 projektů.

Fotogalerie (3)
Autoři vítězného projektu se svým robotem

Marek Votroubek, Petr Bubeníček a Jan Král z Gymnázia Aloise Jiráska v Litomyšli vyhráli s projektem EiMSA Robot. Další projekt Obsah antibiotik ve vodě, jehož autorem je Jan Justra z Gymnázia Brno-Řečkovice, získal v oboru ekologie zvláštní cenu National Collegiate Inventors and Innovators Alliance/ The Lemelson Foundation (Národní vysokoškolské sdružení vynálezců a inovátorů/ Lemelsonova nadace). Ceny se udělují za kreativitu, technologickou novost a naději na komerční využití.

AMAVET (Asociace pro mládež, vědu a techniku) organizuje národní soutěž pod záštitou předsedy Akademie věd ČR a za sponzorské podpory energetické společnosti ČEZ (je součástí vzdělávacího programu ČEZ) již 16 let. Soutěže INTEL ISEF se zúčastňuje od roku 2005. Historického úspěchu (vítězství) se pro Českou republiku podařilo dosáhnout již podruhé. (V roce 2005 vyhrála na INTEL ISEV se svým projektem Zuzana Tvarůžková z Kroměříže, o níž jsme jako o talentu psali ve Třetím pólu v březnu 2003 v článku Malý kousek k vítězství.)

Letošní ročník znovu potvrdil, že česká věda nemusí mít o svou budoucnost obavy. Čeští studenti jsou talentovaní a pokud mají podporu, jsou na světových prestižních soutěžích plně konkurenceschopní.

Mezinárodní soutěž INTEL ISEF je v USA pořádána od roku 1950 a její vysokou prestiž i v tomto roce potvrdila účast šesti amerických nositelů Nobelových cen.


Popis úspěšných projektů

The EiMSA Robot
Robot, který dokáže vyhledávat předměty pomocí vlastního program, a manipulovat s nimi podle potřeby obsluhy buď pomocí automatického systém, nebo manuálním řízením z počítače. Vnímání robota zajišťuje digitální kamera. Základem pohybu jsou elektromotory, které pohybují s 8 hnanými koly a ramenem přizpůsobeným k uchopování různých předmětů.

Obsah antibiotik ve vodě
Autor projektu se věnoval stručnému popisu antibiotik a jejich dopadům na životní prostředí. Pomocí modelových roztoků zjišťoval některé vlastnosti antibiotik ve vodě a vypracoval jednoduché instrumentální metody zjištění jejich přítomnosti. Dále zkoumal vliv pH roztoku na rozklad antibiotik pomocí UV. Výsledkem je návrh technického řešení daného problému v praxi.

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Nová metoda odsolování

Stovky milionů lidí již dnes žijí v oblastech s nedostatkem vody. OSN předpovídá, že do roku 2030 bude až polovina světové populace žít v oblastech s vysokým nedostatkem vody. Krize má nastat i ve vyspělých zemích. Např.

Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře zve

Pro studenty, mladé vědce a ostatní zájemce o kosmonautiku zde máme aktuální přednášky a programy pořádané Českou kosmickou kanceláří a vzdělávacím spolkem Kosmos-News. Nabízejí mateřským, základním i středním školám, ale i organizátorům dalších vzdělávacích ...

Úloha jaderné energie při obnově ekonomiky po pandemii

Agentura pro jadernou energii při OECD (OECD-NEA) vypracovala zprávu, která zkoumá úlohu jaderné energie v souvislosti s obnovou ekonomiky po COVID-19. Obsahuje čtyři hlavní témata: budování odolnosti elektrických sítí, tvorba pracovních příležitostí, ...

Solární nabíječky pro elektromobily

Nabíjení elektromobilů přinese v budoucnosti zvýšené nároky na kapacitu energetických sítí. K řešení problémů s tím spojených by mohly přispět solární nabíječky. Jejich rozvoj zatím táhnou především technologické firmy v USA.

Větrné turbíny vyplouvají na moře

Výkon větrných elektráren umístěných v mořích celého světa přesáhl ke konci loňského roku 650 GW, což odpovídá přibližně dvěma třetinám instalovaného elektrárenského výkonu Evropské unie. Naprostá většina elektřiny z větru pochází z turbín ukotvených ve dně mělkých pobřežních vod.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail