Astronomie

Článků v rubrice: 109

Nebeská stínohra

V roce 2004 pro nás zákony nebeské mechaniky připravily několik zajímavých představení. První stínohrou letošního roku se stalo zatmění Slunce Měsícem, které přešlo přes tvář naší hvězdy 19. dubna. V květnu nás očekává zatmění Slunce Zemí a v červnu zatmění Slunce Venuší.

Fotogalerie (1)
Ilustrační foto

Že vám 19. dubna ve 14:34:01 SEC, kdy zatmění Slunce Měsícem vrcholilo, Slunce z obzoru nezmizelo? Nedivte se. Tento úkaz byl pozorovatelný jen z Antarktidy a jižní Afriky, pro pozorovatele z ostatních částí Země prošel Měsíc nespatřen mimo sluneční disk.

Barevná stínohra aneb Země zatmí Slunce
Podruhé dojde k zatmění Slunce Zemí, avšak tento jev si budou moci vychutnat pouze pozorovatelé na Měsíci, my na Zemi jej uvidíme jako přechod zemského stínu přes měsíční kotouč. Tato stínohra nebude černobílá, ale naopak neočekávaně barevná. Světlo, ohýbající se v zemské atmosféře, totiž dodá jejímu stínu načervenalou, okrovou či hnědou barvu a přesně tak se zbarví i kotouč Měsíce. Navíc Měsíc se bude nacházet jen jeden den před perigeem, kdy je Zemi nejblíže, a tak se nám bude jevit veliký a budeme si moci jeho mizení patřičně vychutnat. Představení začne 4. května v 18:50:53 SEC, kdy se Měsíc objeví nad východním obzorem v souhvězdí Vah. S postupujícím zemským stínem bude i stoupat nad obzor, nejtemnější bude ve 21:30:16 SEC a v plném světle se znovu objeví v 24:09:36 SEC.

Pozor na oči – bude tady Venuše!
Pomyslným vrcholem letošní nebeské umělecké sezony bude zatmění Slunce Venuší, které se odehraje 8. června. Přízračné šero a temné Slunce obklopené zářící koronou však nečekejte – Venuše je sice skoro tak veliká jako Země, ale je od ní dost daleko na to, aby se nám jevila jako pouhá tečka. Bude zabírat pouhou 1/32 slunečního disku. Pozorovat ji budeme moci přes kvalitní sluneční filtr nebo ještě lépe pustit obraz slunce dalekohledem na bílý papír a tam bez obav studovat. Pokud byste se pokoušeli sledovat tento jev nechráněnýma očima, mohlo by se snadno stát, že jasné Slunce s tečkou Venuše bude to poslední, co v životě uvidíte – anebo že budete mít sluneční kotouč vypálený do sítnice navždy. Majitelé dalekohledů možná budou moci na vlastní oči spatřit ještě jeden zajímavý úkaz – atmosféru Venuše. V okamžiku, kdy bude její černá tečka opouštět hranu slunečního kotouče, budou se jeho paprsky lámat v husté Venušině atmosféře a nakrátko vytvoří kolem temného kotoučku planety zářící kruh. Venuše se slunečního okraje dotkne v 06:32:55 SEC a opustí jej ve 12:06:33 SEC.
Za předpokladu, že našemu pozorování bude přát i počasí, si tento jev nenechte ujít. Pokud jej zmeškáte, máte šanci ještě 6. června 2012 a potom už přechod Venuše přes sluneční disk spatří až Vaši potomci, neboť se nám takto objeví až v roce 2117.
Jestliže se nechcete jen kochat krásou Venuše a pomoci svým pozorováním vědě, můžete se zapojit do projektu organizovaného The European Southern Observatory (ESO) a stát se součástí sítě amatérských pozorovatelů, kteří se pokusí změřit vzdálenost Země od Slunce prostřednictvím údajů získaných během přechodu Venuše. Více informací získáte na stránkách http://www.eso.org/outreach/eduoff/vt-2004/ .
Poslední dvě stínohry se odehrají v říjnu. Nejprve se budou moci 14. října diváci v severovýchodní Asii, Pacifiku a Aljašce pokochat částečným zatměním Slunce, pro ty ostatní se 28. října připravuje další průchod Měsíce zemským stínem. Zatmění Měsíce započne v 01:05:35 SEČ, kdy se bude nacházet takřka v nadhlavníku v souhvězdí Berana a skončí v 07:02:44 SEČ. Náš satelit se na své oběžné dráze bude nacházet blízko apogea, bodu, kdy je od Země nejvíce vzdálen a projde jen okrajem zemského stínu, takže bude menší než při květnovém představení a zřejmě spatříme značné rozdíly v osvětlení jeho jednotlivých částí.
Rovněž tak lze očekávat mnohonásobná zatmění Slunce Marsovými, Jupiterovými a Saturnovými měsíci, avšak vzhledem k nedostatku pozorovatelů na povrchu zmíněných planet nebude možno tyto nádherné úkazy spatřit.

Tip pro vás
Další podrobnosti o letošních zatměních se dočtete na stránkách Freda Espenaka http://sunearth.gsfc.nasa.gov/eclipse/eclipse.html
O přechodu Venuše existuje také česká stránka, která je často aktualizována:
http://vt2004.astro.cz

Edita Bromová
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Vyřeší největší problém větrných elektráren pojišťovny?

Závislost na počasí je největším problémem větrných elektráren nejen z hlediska jejich vlivu na stabilitu elektrizační soustavy, ale také z pohledu celkové i provozní ekonomiky. Když vítr nefouká, elektrárna nejen že nevyrábí, což dělá problémy v přenosové síti, ale ani nevydělává.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail