Astronomie

Článků v rubrice: 109

Kdo umírá pro zlato?

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět?

Fotogalerie (1)
Mlhovina Činky, vzniklá výbuchem supernovy v souhvězdí Lištičky (zdroj http://www.eso.org/public/images/eso9846a/, Creative Commons Attribution 4.0 International License)

Vědci už dávno přišli na skutečnost, že některé prvky lze vyrobit za vysokých teplot a tlaků z prvků lehčích. Tak například v nitru Slunce vznikají při teplotě kolem 15 milionů Kelvinů atomy helia z atomů vodíku. Řetěz prvků pak pokračuje přes lithium, berylium, bor, uhlík, dusík, kyslík a další až po železo. Zde končí řada, kdy se při slučování lehčích prvků na těžší energie uvolňuje a děje pak za extrémních podmínek probíhají samovolně. Ale ani v nitru hvězd nedochází ke kreaci těžších atomů, neboť je to energeticky nevýhodné. Přesto lze ve vesmíru nalézt malé procento prvků s atomovým číslem větším než 26. V periodické tabulce je jich dokonce většina, vezmeme-li v úvahu, že v přírodě se vyskytující uran má ve svém jádře 92 protonů.
Prvky těžší než železo se ve vesmíru vytvářejí při jevu zvaném „výbuch supernovy“. Jde vlastně o gravitační kolaps hvězdy těžší než Slunce, při němž se v krátkém časovém intervalu uvolní až 10exp46 Joulů energie. S takovým množstvím energie byste ohřáli z nuly na sto stupňů Celsia 10exp41 litrů vody, což je objem 10exp17-krát větší, než je objem naší matičky Země. Jedině tolik dodané energie umožní syntézu prvků přibližně až po uran.
Takže pokud vlastníte zlaté nebo stříbrné šperky, važte si jich, neboť jsou skutečně vzácné. Abyste je mohli nosit, musela kvůli tomu zemřít nejedna hvězda.

Výbuch supernovy

Při výbuchu supernovy hynoucí hvězda odvrhne svoji vnější obálku, která se dále rozpíná v prostoru, a za několik stovek až tisíc let ji mohou astronomové pozorovat jako planetární mlhovinu. Z původní hvězdy vznikne velmi horké a husté těleso – obvykle tzv. neutronová hvězda. Tvar rozpínající se mlhoviny je velmi ovlivněn chováním mateřské hvězdy, např. její rotací nebo magnetickým polem. Na snímku je planetární mlhovina zvaná Činka, která se nachází v souhvězdí Lištičky a je nad naším územím dobře pozorovatelná celé léto. Šipkou je označen zbytek původní hvězdy, jež explodovala někdy před třemi až čtyřmi tisíci lety.

 

Michal Švanda
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Autonomní ponorky pro vypouštění dronů

Populární drony je možné vypouštět ze země, ale například také z vody. Robotické ponorky mohou vypouštět do vzduchu tucty malých dronů. Jednotlivé drony nenadělají mnoho škody, ale jestliže jsou jich celé roje, je obtížné proti nim něco dělat.

Přijďte si vyzkoušet, jaké to je být radiologickým fyzikem

Fyziků potřebují nemocnice čím dál více. Počet přístrojů pracujících s ionizujícím zářením, jako jsou různé typy klinických urychlovačů, mamografy či výpočetní tomografy (CT), v českém zdravotnictví významně roste. Za posledních 15 let se počet lineárních urychlovačů i CT téměř ztrojnásobil.

Protitlakové prstence pro ITER

Určitě jste někdy zkoušeli přiblížit magnety stejným pólem k sobě. Nešlo to a nešlo. Takový nástěnkový magnet má pár gramů. A odpudivá síla je překvapivě velká. Nyní si představte magnet se supravodivým vinutím o hmotnosti 360 tun, kterým se prohánějí desítky kiloampérů elektrického proudu.

Dny otevřených dveří na slunečních elektrárnách

Solární asociace pořádá od 30. května do 5. června Dny otevřených dveří slunečních elektráren po celé České republice. Cílem každoroční akce je představit možnosti využití energie ze slunce a fungování elektráren.

Jak se dělá bezkofeinová káva

Pokud pijete kávu, určitě jste se někdy zamysleli nad tím, jak je možné, že jako bezkofeinová jsou někdy deklarována i celá kávová zrna. Dobře, umím si představit, že z té rozpustné se alkaloid kofein nějak chemicky vyextrahuje, ale z celých zrn? Historka ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail