Astronomie

Článků v rubrice: 109

Kdo umírá pro zlato?

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět?

Fotogalerie (1)
Mlhovina Činky, vzniklá výbuchem supernovy v souhvězdí Lištičky (zdroj http://www.eso.org/public/images/eso9846a/, Creative Commons Attribution 4.0 International License)

Vědci už dávno přišli na skutečnost, že některé prvky lze vyrobit za vysokých teplot a tlaků z prvků lehčích. Tak například v nitru Slunce vznikají při teplotě kolem 15 milionů Kelvinů atomy helia z atomů vodíku. Řetěz prvků pak pokračuje přes lithium, berylium, bor, uhlík, dusík, kyslík a další až po železo. Zde končí řada, kdy se při slučování lehčích prvků na těžší energie uvolňuje a děje pak za extrémních podmínek probíhají samovolně. Ale ani v nitru hvězd nedochází ke kreaci těžších atomů, neboť je to energeticky nevýhodné. Přesto lze ve vesmíru nalézt malé procento prvků s atomovým číslem větším než 26. V periodické tabulce je jich dokonce většina, vezmeme-li v úvahu, že v přírodě se vyskytující uran má ve svém jádře 92 protonů.
Prvky těžší než železo se ve vesmíru vytvářejí při jevu zvaném „výbuch supernovy“. Jde vlastně o gravitační kolaps hvězdy těžší než Slunce, při němž se v krátkém časovém intervalu uvolní až 10exp46 Joulů energie. S takovým množstvím energie byste ohřáli z nuly na sto stupňů Celsia 10exp41 litrů vody, což je objem 10exp17-krát větší, než je objem naší matičky Země. Jedině tolik dodané energie umožní syntézu prvků přibližně až po uran.
Takže pokud vlastníte zlaté nebo stříbrné šperky, važte si jich, neboť jsou skutečně vzácné. Abyste je mohli nosit, musela kvůli tomu zemřít nejedna hvězda.

Výbuch supernovy

Při výbuchu supernovy hynoucí hvězda odvrhne svoji vnější obálku, která se dále rozpíná v prostoru, a za několik stovek až tisíc let ji mohou astronomové pozorovat jako planetární mlhovinu. Z původní hvězdy vznikne velmi horké a husté těleso – obvykle tzv. neutronová hvězda. Tvar rozpínající se mlhoviny je velmi ovlivněn chováním mateřské hvězdy, např. její rotací nebo magnetickým polem. Na snímku je planetární mlhovina zvaná Činka, která se nachází v souhvězdí Lištičky a je nad naším územím dobře pozorovatelná celé léto. Šipkou je označen zbytek původní hvězdy, jež explodovala někdy před třemi až čtyřmi tisíci lety.

 

Michal Švanda
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Československo – země radia

Letos si připomínáme 100 let od založení Státního ústavu radiologického a 70 let od vzniku Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů.

Centrální solenoid ITER

Který magnet tokamaku je nejdůležitější? Bez magnetů toroidálního pole vám plazma uteče na stěny komory, bez magnetů pole poloidálního nedosáhnete potřebného tvaru plazmového provazce, bez magnetů centrálního solenoidu nebude žádné plazma…Stop!

Dolivo - Dobrovolskij a počátky přenosu elektrické energie

Před sto lety zemřel dnes již málo známý ruský fyzik, elektrotechnik a vynálezce M. O. Dolivo-Dobrovolskij. Jako jeden z prvních fyziků a techniků teoreticky i prakticky odhalil možnosti využití trojfázového střídavého proudu.

Výletů do vesmíru se nebojíme, ale auto si raději budeme řídit sami

Mladí by chtěli profitovat z vědeckého pokroku okamžitě, starší generace se dívá spíše na jeho pozitivní vliv do budoucna, vyplývá z průzkumu 3M o postojích veřejnosti k vědě (State of Science Index).

Výroba vakuové nádoby ITER

Práce na staveništi tokamaku ITER pokročily a množí se zprávy o dokončených komponentách vlastního reaktoru tokamaku ITER, o jejich transportu z výrobních závodů na staveniště a jejich instalaci.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail