Rubriky

Článků v rubrice: 5

Astronomická expedice 2004: Vesmír v naší blízkosti

Máte zájem o přírodní vědy a o astronomii zvláště? Stále ještě vás láká pozorovat dění na obloze na vlastní oči a nejen na obrazovce počítače? Nemáte stejně smýšlejícího kolegu ve svém okolí? Tak přesně pro vás je Astronomická expedice 2004.

Když Slunce bouří

Nad děním na Slunci již spousta pozorovatelů zlomila hůl. Maximum sluneční činnosti nastalo v roce 2001 a v současnosti se podle všech pravidel nachází na sestupné větvi jedenáctiletého cyklu. To znamená výrazný úbytek slunečních skvrn, celkové snížení aktivity. O to více překvapivé bylo to, co se dělo na Slunci počátkem listopadu. Na povrchu (odborně ve fotosféře) se objevila spousta slunečních skvrn, chladnějších míst povrchu, z nichž tři byly bez jakýchkoli problémů pozorovatelné pouhým okem.

Neutronů celá hvězda

S částicemi je to těžké. Dnešní standardní model jich zahrnuje již několik desítek, které podle téhož modelu lze sestavit z pouhých dvanácti opravdu elementárních částic: šesti leptonů, šesti kvarků. K elementárním částicím lze přiřadit i několik částic zprostředkujících interakce. Tento soubor částic dnes považujeme za dále nedělitelný.

Slunci přeskočilo

Porovnáte-li pohled na Slunce před půl rokem a nyní, nebude se vám zdát vůbec jiné. Kulaté je pořád, hřeje přibližně také stále stejně, dokonce i barva zůstala žlutá. Ale přesto se na něm cosi důležitého změnilo.

Kdo umírá pro zlato?

Přemýšleli jste někdy o tom, odkud se vlastně vzaly veškeré prvky, z nichž je složen organický i anorganický svět?

Nejnovější články

Vědci v laboratoři vytvořili miniaturní analog černé díry

Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.

Větrné elektrárny ve střední Evropě: přehled, přínosy a limity

Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně slaví 30 let

Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.

Začaly tikat první jaderné hodiny na světě

Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.

MAAE zahajuje nový výzkumný projekt zaměřený na kvalitu a potřebu bílkovin ve stravě

MAAE zahajuje nový koordinovaný výzkumný projekt (CRP) s cílem posoudit stravitelnost bílkovin a aminokyselin z alternativních zdrojů bílkovin v potravě, a tím podpořit adekvátní ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail