Bez zařazení

Článků v rubrice: 332

Německo je největším emitentem skleníkových plynů v EU

V rámci konference OSN o změně klimatu, konané v Německu dne 8. listopadu 2017, byla uveřejněna zpráva organizace Energy for Humanity, v níž se konstatuje, že německá politika ústupu od jaderné energie zhoršuje situaci v oblasti ochrany klimatu tím, že postupně uzavírá bezemisní jaderné elektrárny a zvyšuje závislost země na spalování uhlí na desítky let dopředu, a to navzdory vynakládání stovek miliard na investice a dotační programy do obnovitelných zdrojů. Politiku „Energiewende“ vyhlásila německá vláda poté, co rozhodla o uzavírání jaderných elektráren v reakci na poničení japonské jaderné elektrárny Fukušima vlnou cunami z března 2011. V té době dodávalo 17 jaderných reaktorů Německu přibližně 25 % z celkové spotřeby elektřiny. Ve zprávě se uvádí, že Německo je dnes daleko největším emitentem skleníkových plynů v EU s podílem 18,3 %. Německo nesnižuje emise tak rychle jako ostatní velcí znečišťovatelé a je dnes na 14. místě z 23 analyzovaných zemí. Tím, že vyváží elektřinu z fosilních paliv, přispívá i k intenzitě emisí v sousedních zemích.

Fotogalerie (1)
Obrovská moderní uhelná elektrárna Neurath v Německu (zdroj Adobe Stock)

Z hlediska ochrany klimatu jsou na tom nejlépe země, které vyrábějí elektřinu ve vodních a jaderných elektrárnách. Mezi tyto země patří například Švýcarsko (vodní a jaderné elektrárny), Norsko (vodní elektrárny), Švédsko (vodní a jaderné elektrárny) a také Francie (jaderné elektrárny zde vyrábějí více než 70 % elektřiny).  Naproti tomu protijaderné Rakousko kromě elektřiny z vodních elektráren musí nakupovat elektřinu i z okolních uhelných elektráren a tím si zhoršuje pověst země s nízkými emisemi CO2. Na druhé straně Slovensko a Česká republika v posledních letech emise CO2velmi snížily, a to i přesto, že jejich ekonomika je na vzestupu.

OZE neznamenají nízké emise CO2

Ve zprávě Energy for Humanity je rovněž zmínka o tom, že vysoké přírůstky kapacit u obnovitelných zdrojů ještě „negarantují nízké emise CO2“.  Kirsty Gogan, výkonný ředitel organizace Energy for Humanity dokonce prohlásil, že si Německo dnes nezasluhuje dřívější pověst vedoucí země v oblasti ochrany klimatu, a to na rozdíl od Francie, která tou zemí skutečně zůstává, protože neplánuje rušit provoz svých jaderných elektráren. Pokud jde o Spojené království, tato země se domnívá, že je třeba podporovat všechny nízkoemisní zdroje energie, včetně obnovitelných zdrojů a jaderné energie. Rauli Partanen, nezávislý energetický analytik a jeden z autorů zprávy, uvedl, že údaje ve zprávě přinášejí zcela jiný obrázek, než je ten, který obvykle zdůrazňuje pouze význam OZE a jejich vedoucí postavení v oblasti ochrany klimatu.

Energetika je běh na dlouhou trať

Země, které se velmi spoléhají na uhlí, se nacházejí ve spodní části seznamu zemí, pokud se týká ochrany klimatu. Rozhodnutí předčasně ukončit provoz jaderných elektráren znamená, že Německo bude muset ještě v budoucnu provozovat své hnědouhelné a černouhelné elektrárny, nesplní své cíle ve snižování emisí CO2 pro rok 2020, a že situace nebude lepší ani později. Protijaderná politika uzamkla Německo na dlouhou dobu do závislosti na uhlí.

Zdroj: http: // www.world-nuclear-news.org) 14.11.2017 . „Anti–nuclear“ Germany is  Europ´s biggest GHG emitter.

Václav Vaněk
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Cyklické změny teploty na Zemi

Paleoklimatologové hledají stopy vývoje teplot na Zemi v horninách a fosíliích. Dlouhodobé ochlazování začalo asi před 50 miliony lety, kdy byla průměrná globální teplota 14 °C. Tenkrát ještě nebyla na Zemi trvalá ledová pokrývka a hladina mořské vody byla o více než 70 m vyšší než dnes.

Záhadný lidský mikrobiom

Nedávný výzkum ukazuje, že naše tělo je domovem mikrobů, se kterými se věda předtím nesetkávala. Možná, že se kvůli nim bude i přepisovat strom života. Navíc může mít tato mikrobiální „temná hmota“ i vliv na zdraví.

MAAE zveřejnila nové odhady vývoje jaderné energetiky do roku 2050

MAAE zveřejnila 10. září své nejnovější projekce trendů v energetice, elektřině a jaderné energii do roku 2050. Výroční zpráva nabízí smíšený odhad budoucího příspěvku jaderné energie k celosvětové výrobě elektřiny v závislosti na tom, jak se budou potenciálně ...

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail