Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Energetický hlad černého kontinentu

Z více než 1,3 miliardy lidí žijících na černém kontinentu jich má přístup k elektřině jen asi polovina a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se energetický hlad Afriky v nejbližší době výrazně snížil. Naopak - jsou zde země s rekordním růstem populace a s vysokým podílem obyvatelstva mladšího 15 let. Jsou zde opravdu (ale opravdu) chudé země, které zoufale potřebují energii k tomu, aby mohly nastartovat nějaký hospodářský rozvoj. Nejaktivnějším investorem do tamní klasické energetiky je zatím Čína, v oblasti nabídky jaderných elektráren zase Rusko.

Fotogalerie (1)
Titulní stránka zprávy Tearfund, jednoho ze zdrojů

Potřeba elektřiny jen pro domovní a komerční využití by měla do roku 2040 celosvětově vzrůst o 20 %, avšak Afrika se na tomto přírůstku bude podle odhadů podílet pouhými 3 %. Podíl afrického kontinentu na celosvětové spotřebě všech energií by se ve stejném období měl zvýšit jen mírně ze současných 6 % na 9 %. Druhý nejlidnatější světadíl, na kterém v současnosti žije přes 17 % světové populace, tak bude i v budoucnu využívat sotva desetinu celosvětově spotřebované energie. Tento nepoměr se ještě prohloubí, pokud se vyplní předpoklad, že africká populace by se do roku 2050 mohla téměř zdvojnásobit na 2,4 miliardy lidí.

Potřeba jsou všechny typy zdrojů

Současný výkon energetické soustavy Afriky činí asi 160 gigawattů, energetický systém se ale vyznačuje značnou nestabilitou a častými výpadky dodávek proudu, což podle odhadů způsobuje roční ztrátu 2 až 4 procent HDP. Pro srovnání – z hlediska počtu obyvatel zhruba poloviční Evropa disponuje instalovaným energetickým výkonem téměř jednoho tisíce gigawattů. Africká energetika je založena především na spalování ropy, zemního plynu, uhlí a biomasy, které dohromady tvoří 97 % zdrojů. Větrné a solární zdroje představují v dnešní Africe zhruba 2 % veškeré produkce elektřiny. Do roku 2040 by měl jejich podíl vzrůst na 10 %. Díky dostatku slunečního svitu a klesajícím cenám solárních panelů by se na tomto přírůstku měly z větší části podílet fotovoltaické zdroje. V současné době je v Africe v komerčním provozu jediná jaderná elektrárna v jihoafrickém Koebergu. Další jaderný zdroj vyroste do roku 2022 v Egyptě. Elektrárnu s výkonem 4 800 MW postaví ruský Rosatom, který má podepsaná memoranda o spolupráci v jaderné energetice i s dalšími africkými zeměmi – Keňou, Nigérií, Súdánem, Ugandou a Zambií.

Největším investorem v africké energetice je Čína

Rozvoj a stabilizace africké energetiky si podle odhadů vyžádají do roku 2030 investice ve výši 450 miliard dolarů. Podílet se na nich má Světová banka, jednotlivé země, nadnárodní korporace a také některé nevládní organizace. Světová banka doposud financovala čtvrtinu veškerých systémů domovní a lokální distribuce elektřiny v Africe. Soukromí investoři se podílejí zejména na výstavbě plynových elektráren, které jsou stabilním a relativně čistým zdrojem elektřiny a zároveň představují investici s poměrně rychlou návratností. Největším investorem do africké energetiky je Čína, která už v roce 2009 vystřídala USA v roli největšího obchodního partnera Afriky. V letech 2010 až 2020 čínské firmy vybudovaly jen v subsaharské Africe elektrárenské kapacity o výkonu 17 GW, což je asi o 5 GW méně než je současná celková elektrárenská kapacita České republiky. Zatímco do roku 2000 měly čínské firmy zastoupení pouze v Súdánu, v roce 2015 už byly aktivní v 18 afrických zemích.

Příležitost pro lokální zdroje

Rozvojová pomoc proudící do africké energetiky se stále až příliš soustřeďuje na fosilní paliva. Nevládní organizace Tearfund odhaduje, že při zachování současného investičního rámce bude v roce 2030 většina ze zhruba 700 miliónů lidí, kteří v té době nebudou mít ve světě přístup k elektřině, žít především v subsaharské Africe. Řešením by mohly podle Tearfundu být decentralizované a lokální zdroje obnovitelné energie. Tento sektor má navíc potenciál nepřímo zaměstnat jen v subsaharské části Afriky na 1,8 milionů lidí. Rozvoj obnovitelných zdrojů očekává i Africká rozvojová banka, podle které by do roku 2040 mohlo na 70 % veškeré nově generované elektřiny pocházet z obnovitelných a zejména pak solárních zdrojů.

Celková energetická potřeba v Africe (včetně přepravy)

Zdroj energie

Rok 2016 (v %)

Předpověď 2040 (v %)

Ropné produkty

23

27

Zemní plyn

17

22

Uhlí

12

9

Jádro

-

2

Biomasa

45

35

Voda

1

2

Další obnovitelné zdroje

1

2

(nedopočet do 100 % je způsoben zaokrouhlením)

Zdroje:

http://corporate.exxonmobil.com/en/energy/energy-outlook

https://www.theguardian.com/global-development/2018/jul/23/rich-countries-pushing-dirty-energy-africa-report-claims

https://learn.tearfund.org/~/media/files/tilz/climate_and_energy/2018-odi-tearfund-pioneering-power-en.pdf?la=e

http://worldpopulationreview.com/continents/africa-population/

https://www.bbc.com/news/world-africa-34188248

https://www.afdb.org/fileadmin/uploads/afdb/Documents/Generic-Documents/Brochure_New_Deal_2-En.pdf

https://www.iea.org/energyaccess/

https://data.worldbank.org/indicator/EG.ELC.ACCS.ZS

https://africacheck.org/reports/80-africas-population-without-electricity/

https://www.cfr.org/backgrounder/china-africa

http://theconversation.com/why-nuclear-power-for-african-countries-doesnt-make-sense-96031

https://www.power-technology.com/news/rosatom-build-30bn-el-dabaa-nuclear-power-station-egypt/

 

(Zpráva převzata od agentury Hejl servis.)

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Deštný prales pod Antarktidou

Antarktida nebyla vždy zemí ledu. Před miliony let, kdy byla stále součástí obrovského kontinentu na jižní polokouli zvaného Gondwana, vzkvétaly poblíž jižního pólu stromy. Nově objevené fosílie stromů a dalších organizmů odhalují, jak se pralesu dařilo.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail