Bez zařazení

Článků v rubrice: 452

Rentgenují tři kilometry pod hladinou

Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? V principu stejně, jako když lékaři používají rentgen ke zjištění zlomeniny kosti. Technici sledující mikroskopické praskliny a korozi na podvodním potrubí využívají podobnou technologii.

Rentgenová defektoskopie se využívá ke kontrolám tuhých struktur a mechanických částí již desítky let. Avšak přenášet vzorky podmořského potrubí do laboratoře by byl titánský úkol. Potrubí je navíc často umístěno v hloubce okolo tří kilometrů pod hladinou oceánu, kde tlak může dosahovat až 300 atmosfér (více než 30 MPa). Slunce do této hloubky, tzv. batypelagické zóny, nepronikne, a teploty se zde pohybují okolo čtyř stupňů Celsia.

Zapouzdřený rentgen

Technici v GE Healthcare, GE Oil & Gas, Oceaneering a BP se rozhodli podívat se na problém jinak. Rozebrali lékařský rentgenový detektor, skládající se z křehkého kusu skla o velikosti počítačového monitoru a choulostivé elektroniky, a zasadili ho do odolné schránky, která ho má chránit před mořskou vodou a tlakem. „Vše, co by obsahovalo vzduch, by tlak vody rozmačkal,” vysvětluje Scoville.

 

Detektor s upravenou konfigurací umístili do většího přístroje připevněného k hlubinné ponorné soupravě. Souprava se „připoutá“ k potrubí, projede po celé jeho délce a v každém kroku pořídí rentgenové snímky. „Rentgen nám umožňuje nahlédnout tam, kam nevidíme. Ať už jde o malý či katastrofální únik, můžeme mu, doufejme zabránit. V ideálním případě se nám podaří získat údaje o každém potrubí ve vodě,” říká strojní technička Karen Southwicková.

Podmořský rentgenový detektor obstál v laboratorních testech a mohl by se brzy dostat do chladných, tmavých hlubin, kde bude dohlížet na statisíce kilometrů potrubí.

Video znázorňující, jak takový detektor funguje:

 

Podmořský rentgen
Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? Tak jako radiologové používajírentgen k odhalení zlomených kostí v těle, mohou technici využít podobné technologie ke sledování mikroskopických prasklin a korozí na podvodním potrubí. Vývoj a zkoušky zařízení odolného pro podmínky i 3 km pod hladinou moře vyzkoušeli technici GE.

 

 

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Technologie proti úzkostem a fake news – projekty studentů

Desítky technologických inovací od studentů středních škol, které se sešly v posledním ročníku soutěžního programu Samsung Solve for Tomorrow, poukázaly na témata, ...

Evropa chystá nové jaderné reaktory

Téměř 15 let poté, co se Německo rozhodlo odstavit své jaderné elektrárny politickým rozhodnutím, se německá asociace jaderného průmyslu (KernD) stala plnohodnotným členem organizace Nucleareurope se sídlem v Bruselu.

Jak přežívá rostlinka na jednom z nejteplejších míst na Zemi – v Údolí smrti

Teplomilné rostliny, kterým se daří v kalifornském Údolí smrti, by mohly být klíčem k pěstování plodin v oteplujícím se klimatu.

Jaderná energetika na počátku roku 2026

Kolik dnes vůbec pracuje jaderných reaktorů na světě? Přinášíme výběr ze statistiky MAAE, PRIS (Power Reactor Information System), a dalších informačních zdrojů.

Datová centra pod mořem nebo ve vesmíru

Rostoucí popularita umělé inteligence (AI), cloudových služeb a digitálních aplikací pohání nebývalou poptávku po výpočetním výkonu a vytváří obrovský ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail