Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? V principu stejně, jako když lékaři používají rentgen ke zjištění zlomeniny kosti. Technici sledující mikroskopické praskliny a korozi na podvodním potrubí využívají podobnou technologii.
Rentgenová defektoskopie se využívá ke kontrolám tuhých struktur a mechanických částí již desítky let. Avšak přenášet vzorky podmořského potrubí do laboratoře by byl titánský úkol. Potrubí je navíc často umístěno v hloubce okolo tří kilometrů pod hladinou oceánu, kde tlak může dosahovat až 300 atmosfér (více než 30 MPa). Slunce do této hloubky, tzv. batypelagické zóny, nepronikne, a teploty se zde pohybují okolo čtyř stupňů Celsia.
Technici v GE Healthcare, GE Oil & Gas, Oceaneering a BP se rozhodli podívat se na problém jinak. Rozebrali lékařský rentgenový detektor, skládající se z křehkého kusu skla o velikosti počítačového monitoru a choulostivé elektroniky, a zasadili ho do odolné schránky, která ho má chránit před mořskou vodou a tlakem. „Vše, co by obsahovalo vzduch, by tlak vody rozmačkal,” vysvětluje Scoville.
Detektor s upravenou konfigurací umístili do většího přístroje připevněného k hlubinné ponorné soupravě. Souprava se „připoutá“ k potrubí, projede po celé jeho délce a v každém kroku pořídí rentgenové snímky. „Rentgen nám umožňuje nahlédnout tam, kam nevidíme. Ať už jde o malý či katastrofální únik, můžeme mu, doufejme zabránit. V ideálním případě se nám podaří získat údaje o každém potrubí ve vodě,” říká strojní technička Karen Southwicková.
Podmořský rentgenový detektor obstál v laboratorních testech a mohl by se brzy dostat do chladných, tmavých hlubin, kde bude dohlížet na statisíce kilometrů potrubí.
Video znázorňující, jak takový detektor funguje:
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.
Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.
Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.
Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.