Bez zařazení

Článků v rubrice: 462

Rentgenují tři kilometry pod hladinou

Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? V principu stejně, jako když lékaři používají rentgen ke zjištění zlomeniny kosti. Technici sledující mikroskopické praskliny a korozi na podvodním potrubí využívají podobnou technologii.

Rentgenová defektoskopie se využívá ke kontrolám tuhých struktur a mechanických částí již desítky let. Avšak přenášet vzorky podmořského potrubí do laboratoře by byl titánský úkol. Potrubí je navíc často umístěno v hloubce okolo tří kilometrů pod hladinou oceánu, kde tlak může dosahovat až 300 atmosfér (více než 30 MPa). Slunce do této hloubky, tzv. batypelagické zóny, nepronikne, a teploty se zde pohybují okolo čtyř stupňů Celsia.

Zapouzdřený rentgen

Technici v GE Healthcare, GE Oil & Gas, Oceaneering a BP se rozhodli podívat se na problém jinak. Rozebrali lékařský rentgenový detektor, skládající se z křehkého kusu skla o velikosti počítačového monitoru a choulostivé elektroniky, a zasadili ho do odolné schránky, která ho má chránit před mořskou vodou a tlakem. „Vše, co by obsahovalo vzduch, by tlak vody rozmačkal,” vysvětluje Scoville.

 

Detektor s upravenou konfigurací umístili do většího přístroje připevněného k hlubinné ponorné soupravě. Souprava se „připoutá“ k potrubí, projede po celé jeho délce a v každém kroku pořídí rentgenové snímky. „Rentgen nám umožňuje nahlédnout tam, kam nevidíme. Ať už jde o malý či katastrofální únik, můžeme mu, doufejme zabránit. V ideálním případě se nám podaří získat údaje o každém potrubí ve vodě,” říká strojní technička Karen Southwicková.

Podmořský rentgenový detektor obstál v laboratorních testech a mohl by se brzy dostat do chladných, tmavých hlubin, kde bude dohlížet na statisíce kilometrů potrubí.

Video znázorňující, jak takový detektor funguje:

 

Podmořský rentgen
Jak kontrolovat stav potrubí uloženého kilometry hluboko pod hladinou moře? Tak jako radiologové používajírentgen k odhalení zlomených kostí v těle, mohou technici využít podobné technologie ke sledování mikroskopických prasklin a korozí na podvodním potrubí. Vývoj a zkoušky zařízení odolného pro podmínky i 3 km pod hladinou moře vyzkoušeli technici GE.

 

 

 

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Čtvrtá česká přečerpávací elektrárna vznikne na Orlíku

V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.

Zachyťte krásy vědy: Soutěž Věda je krásná chystá 14. ročník!

Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.

LHC, Velký hadronový urychlovač v CERNu bude mimo provoz do roku 2030

Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.

Stoletá vodní elektrárna Spálov se otevře pro exkluzívní prohlídku

Malá vodní elektrárna Spálov slaví 100 let. Po celou dobu spolehlivě slouží k výrobě bezemisní elektřiny pomocí dvou turbín. Elektrárna leží u soutoku Kamenice a Jizery.

Předpověď počasí po minutě s pomocí AI na iOS

Česká aplikace od Meteocentrum.cz předpoví déšť na minutu přesně díky umělé inteligenci. Aplikace kombinuje vlastní meteorologické modely, strojové učení a přesné lokální ...

Nejnovější video

Stellarátory - budoucnost energetiky?

Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.

close
detail