Jaroslav Frais z Olomouce se odjakživa zajímal o motorky. Zaujal ho tříkolový skútr značky Piaggio, který byl však na jeho vkus příliš slabý. „Chtěl jsem velkou tříkolku s velkými koly a několik let jsem čekal na to, až ji výrobci uvedou na trh. Dlouho se ale nic nestalo, tak jsem se rozhodl svou vysněnou tříkolku vyrobit sám,“ popisuje kutil. Od toho okamžiku uběhlo 10 let a stabilní tříkolka je na světě.
Fotogalerie (5)
Nejzajímavější částí tříkolky je inovativní elektromotor, který Jaroslav Frais sestavil sám. Celý pochází z plně recyklovatelných materiálů, je malý a lehký, ale přesto velmi výkonný. S výkonem 10 až 30 kW momentálně ujede 50 km. „Mám v plánu sestrojit ještě větší a výkonnější baterii, která by umožňovala dojezd 150–250 km v závislosti na stylu jízdy. Vše je ale otázka financí, momentálně sháním investora, a pokud seženu kapitál, nový motor by mohl být připraven k prodeji koncem příštího roku,“prozrazuje své plány Frais.
Jízda na tříkolce je velmi pohodlná a stabilní, vozidlo bez problému zvládne pohyb v nezpevněném terénu. Navíc je tříkolka lehká a v zatáčkách se dokáže naklánět podobně jako motorka. Tento ekologický dopravní prostředek je cenově srovnatelný s jinými tříkolkami, navíc je kompaktní, výkonný a méně energeticky náročný.
Olomoucký kutil Jaroslav Frais tak dlouho čekal na uvedení vysněné tříkolky na trh, až si ji vyrobil sám. Povedla se mu natolik, že s ní bude zlaté české ručičky reprezentovat v kategorii Kutil v ekologické soutěži E.ON Energy Globe. Jeho elektrická tříkolka je nazvaná Tilting Vehicle. „O vítězném projektu v kategorii Kutil rozhodnou lidé v online hlasování. Hlasující mohou vyhrát vůz ŠKODA KODIAQ na čtyři měsíce zdarma a další skvělé ceny,“ říká Vladimíra Glaserová z organizačního týmu soutěže. Hlasovat pro jeden z projektů mohou lidé na stránkáchwww.energyglobe.cz do 30. září 2018.
Martin Bořil
Právě před šedesáti lety byly shromážděny úplně první vzorky dešťové vody pro Globální síť izotopů ve srážkách (Global Network of Isotopes in Precipitation, GNIP). Věda o hydrologii izotopů teprve podnikla první kroky. Jak vlastně GNIP vznikl, jak se vyvíjel a jak se dnes používá?
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem.
Modernizovat zařízení a přitom o jednotky MWe zvýšit výkon druhého bloku elektrárny Temelín mají zajistit nové separátory vlhkosti v nejaderné části elektrárny. První z nich dorazil do Temelína z Bratislavy 9. května 2020. Přeprava více než stotřicetitunového nákladu přes české území trvala pět dní.
Organizátoři zvou na tradiční studentskou vědeckou konferenci pořádanou Fakultou jadernou a fyzikálně inženýrskou ČVUT v Praze s podporou Mladé generace České nukleární společnosti zaměřenou na jaderné inženýrství a související obory, pojmenovanou po profesorovi Čestmírovi Šimáně.
Spojené státy pojaly ušlechtilý úmysl být první zemí na světě, která postaví termojadernou elektrárnu! Ve světle poněkud rozpačitého přístupu státních institucí USA k termojaderné fúzi v minulosti musí mnohého odvážná myšlenka překvapit. Ovšem v poslední době se blýskalo na lepší časy.
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
