Bez zařazení

Článků v rubrice: 330

Jak se dělají barvy a tvary ohňostroje

Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek Creative Commons

Uvnitř každého ohňostroje je něco, co se nazývá anténa - trubice, která obsahuje střelný prach a desítky malých modulů nazývaných „hvězdy“, které mají průměr cca 2,5 až 4 cm. Tyto hvězdy obsahují palivo, oxidační činidlo, pojivo a zdroj barvy ohňostroje: kovové soli nebo oxidy kovů. Pojistka s časovým zpožděním zapaluje střelný prach a spouští anténu poté, co je ohňostroj ve vzduchu, což způsobuje, že se hvězdy rozptýlí a explodují daleko nad zemí, za světelných a barevných efektů.

Pyrotechnika je věda

Jakmile se paliva a oxidační činidla hvězd zažehnou, vytvářejí velmi rychle intenzivní teplo, čímž aktivují barviva obsahující kovy. Atomy kovových sloučenin při vysoké teplotě absorbují energii a jejich elektrony se přeskupují z nejnižšího energetického stavu do stavu vyššího, „excitovaného“. Až elektrony přeskočí zpět do svého obvyklého, nejnižšího energetického stavu, vyzáří se energie předtím získaná zahřátím jako světlo. U každého chemického prvku je rozdíl mezi energií základního a excitovaného stavu jiný, a tento rozdíl energií určuje vlnovou délku, tedy barvu vyzařovaného světla.

Žlutá, modrá, červená, fialová

Když se například rozpálí sodná sůl, absorbují elektrony v atomech sodíku energii a excitují se na vyšší energetické hladiny. Při sestupu elektronu z vyšší hladiny do základní se uvolňuje zpátky energie, u sodíku přibližně 200 kilojoulů na mol (měrná jednotka chemických látek), což odpovídá žlutému světlu. Modrou barvu poskytne chlorid měďnatý. Červená pochází ze solí stroncia a solí lithia; nejjasnější červená je dílem uhličitanu strontnatého. Sekundární barvy se vytvářejí kombinací složek svých primárních barevných příbuzných. Směs měděných sloučenin produkujících modré látky a sloučenin stroncia produkujících červenou barvu má za následek purpurové světlo. Soli barya září zeleně; vápníku oranžově. Sloučeniny zlata a stříbra hoří déle, proto se používají k vytváření efektů, jako jsou padající slzy. Praskavé efekty způsobuje chloristan hořečnatý.

Jak se tvoří tvary

Různé tvary ohňostrojových výbuchů - od smajlíků až po vlajky či planety - závisejí na vzoru (tvaru) pelet v modulech. Vzorové pláště pelet byly poprvé použity na počátku devadesátých let ve Washingtonu, D. C., aby pozdravily vracející se oddíly z války Pouštní bouře (Desert Storm). Vytvářely ohňostroje, které vybuchovaly jako purpurová srdce a žluté luky. Jednou z nejnovějších inovací v modelech ohňostrojů je schopnost osvětlovat nebe výbuchy ve tvaru krychle. A návrháři se stále předhánějí ve vytváření dalších úžasných tvarů.

Světlo předchází zvuk

Světlo se pohybuje zhruba milionkrát rychleji než zvuk. Z tohoto důvodu vidíte záblesky dříve, než slyšíte výbuchy. S trochou matematiky můžete odhadnout, jak daleko jste od akce. Zde je návod: Jakmile uvidíte výbuchy ohňostrojů, počítejte sekundy, dokud neuslyšíte zvuk. Dělte toto číslo třemi a získáte vzdálenost v kilometrech mezi vámi a ohňostrojem. Takže pokud je vzdálenost mezi spatřením ohňostroje a jeho zaslechnutím 3 sekundy, stojíte asi 1 kilometr od něj.

Čínský vynález

Ohňostroje se na světě pořádají už stovky let a během staletí pyrotechnici a chemici vyvinuli kombinace chemikálií, které nejen produkují dechberoucí vizuální displeje v řadě tvarů a barev, ale které jsou stabilní a mohou být použity bezpečně, což je nejdůležitější. Ohňostroje, které původně měly sloužit k zahánění zlých duchů, byly odpalovány již ve staré Číně a jsou uznávány jako určitý druh umění, v němž se pořádají i soutěže.

Dubajské prvenství

Dosud největší známá ohňostrojová show byla uspořádána u příležitosti otevření hotelu Atlantis v Dubaji v září 2008. Bylo použito 100 000 kusů pyrotechniky, celé slavnostní otevření stálo přibližně kolem 16 milionů liber. Desetiminutové video ohňostroje můžete shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=y3D7KA69Obg

Zdroje:

https://www.livescience.com/32675-how-do-fireworks-get-their-colors.html?utm_source=listrak&utm_medium=email&utm_campaign=20160701-llm

https://www.livescience.com/37946-5-facts-about-fireworks.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

ITER - pohled shora

Kdo si myslíte, že má největší přehled o tom co se děje na staveništi tisíciletí – na staveništi tokamaku ITER? Generální ředitel? Nebo šéf Rady ITER Arun Srivastava? Velký omyl! Je to muž, který z výšky 85 metrů sleduje z kabiny jeřábu dění pod sebou!

Průlom na tokamaku DIII-D. Zbystřete!

Režimy typu „Super H Mode“ demonstrují zlepšenou výkonnost fúze a umožňují zásadní krok směrem k ekonomické fúzní energii. Pokud Američané něco označí za „super výsledek“, bývá to zpravidla návnada pro sponzory. Ovšem pod zprávu z 24.

Počítač modeluje nestability ve fúzních plazmatech

Nestability plazmatu byly a jsou a budou velkou překážkou při udržení termojaderného plazmatu dobu dostatečně dlouhou pro fungování využitelné termojaderné fúze. Existuje řada počítačových programů – kódů, které dokáží simulovat chování plazmatu včetně rozvoje, průběhu nejrůznějších jeho nestabilit.

Proč si koupit elektrokolo?

Elektrokola zažívají poslední dobou obrovský boom. Oblibu získává tento dopravní prostředek doplněný o elektrický pohon zaslouženě. Na e-kolech snadněji a pohodlněji zdoláte náročnější terény a z jízdy se tak můžete radovat, ať je vaším cílem obchodní ...

Učit se, učit se, učit se – před 100 lety a po americku

V článku První světová válka, elektrotechnika a američtí vynálezci (https://www.3pol.cz/cz/rubriky/bez-zarazeni/2283-prvni-svetova-valka-elektrotechnika-a-americti-vynalezci) jsme si prohlíželi stránky starého (již dávno zaniklého) amerického měsíčníku The Electrical Experimenter z roku 1918.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail