Bez zařazení

Článků v rubrice: 347

Jak se dělají barvy a tvary ohňostroje

Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek Creative Commons

Uvnitř každého ohňostroje je něco, co se nazývá anténa - trubice, která obsahuje střelný prach a desítky malých modulů nazývaných „hvězdy“, které mají průměr cca 2,5 až 4 cm. Tyto hvězdy obsahují palivo, oxidační činidlo, pojivo a zdroj barvy ohňostroje: kovové soli nebo oxidy kovů. Pojistka s časovým zpožděním zapaluje střelný prach a spouští anténu poté, co je ohňostroj ve vzduchu, což způsobuje, že se hvězdy rozptýlí a explodují daleko nad zemí, za světelných a barevných efektů.

Pyrotechnika je věda

Jakmile se paliva a oxidační činidla hvězd zažehnou, vytvářejí velmi rychle intenzivní teplo, čímž aktivují barviva obsahující kovy. Atomy kovových sloučenin při vysoké teplotě absorbují energii a jejich elektrony se přeskupují z nejnižšího energetického stavu do stavu vyššího, „excitovaného“. Až elektrony přeskočí zpět do svého obvyklého, nejnižšího energetického stavu, vyzáří se energie předtím získaná zahřátím jako světlo. U každého chemického prvku je rozdíl mezi energií základního a excitovaného stavu jiný, a tento rozdíl energií určuje vlnovou délku, tedy barvu vyzařovaného světla.

Žlutá, modrá, červená, fialová

Když se například rozpálí sodná sůl, absorbují elektrony v atomech sodíku energii a excitují se na vyšší energetické hladiny. Při sestupu elektronu z vyšší hladiny do základní se uvolňuje zpátky energie, u sodíku přibližně 200 kilojoulů na mol (měrná jednotka chemických látek), což odpovídá žlutému světlu. Modrou barvu poskytne chlorid měďnatý. Červená pochází ze solí stroncia a solí lithia; nejjasnější červená je dílem uhličitanu strontnatého. Sekundární barvy se vytvářejí kombinací složek svých primárních barevných příbuzných. Směs měděných sloučenin produkujících modré látky a sloučenin stroncia produkujících červenou barvu má za následek purpurové světlo. Soli barya září zeleně; vápníku oranžově. Sloučeniny zlata a stříbra hoří déle, proto se používají k vytváření efektů, jako jsou padající slzy. Praskavé efekty způsobuje chloristan hořečnatý.

Jak se tvoří tvary

Různé tvary ohňostrojových výbuchů - od smajlíků až po vlajky či planety - závisejí na vzoru (tvaru) pelet v modulech. Vzorové pláště pelet byly poprvé použity na počátku devadesátých let ve Washingtonu, D. C., aby pozdravily vracející se oddíly z války Pouštní bouře (Desert Storm). Vytvářely ohňostroje, které vybuchovaly jako purpurová srdce a žluté luky. Jednou z nejnovějších inovací v modelech ohňostrojů je schopnost osvětlovat nebe výbuchy ve tvaru krychle. A návrháři se stále předhánějí ve vytváření dalších úžasných tvarů.

Světlo předchází zvuk

Světlo se pohybuje zhruba milionkrát rychleji než zvuk. Z tohoto důvodu vidíte záblesky dříve, než slyšíte výbuchy. S trochou matematiky můžete odhadnout, jak daleko jste od akce. Zde je návod: Jakmile uvidíte výbuchy ohňostrojů, počítejte sekundy, dokud neuslyšíte zvuk. Dělte toto číslo třemi a získáte vzdálenost v kilometrech mezi vámi a ohňostrojem. Takže pokud je vzdálenost mezi spatřením ohňostroje a jeho zaslechnutím 3 sekundy, stojíte asi 1 kilometr od něj.

Čínský vynález

Ohňostroje se na světě pořádají už stovky let a během staletí pyrotechnici a chemici vyvinuli kombinace chemikálií, které nejen produkují dechberoucí vizuální displeje v řadě tvarů a barev, ale které jsou stabilní a mohou být použity bezpečně, což je nejdůležitější. Ohňostroje, které původně měly sloužit k zahánění zlých duchů, byly odpalovány již ve staré Číně a jsou uznávány jako určitý druh umění, v němž se pořádají i soutěže.

Dubajské prvenství

Dosud největší známá ohňostrojová show byla uspořádána u příležitosti otevření hotelu Atlantis v Dubaji v září 2008. Bylo použito 100 000 kusů pyrotechniky, celé slavnostní otevření stálo přibližně kolem 16 milionů liber. Desetiminutové video ohňostroje můžete shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=y3D7KA69Obg

Zdroje:

https://www.livescience.com/32675-how-do-fireworks-get-their-colors.html?utm_source=listrak&utm_medium=email&utm_campaign=20160701-llm

https://www.livescience.com/37946-5-facts-about-fireworks.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Vylepšování Jaderné elektrárny Temelín

Od 13. března do 11. května 2020 byl první temelínský blok v plánované odstávce pro výměnu paliva. Technici však vždy odstávku využijí také k dalším činnostem - k důkladným kontrolám a modernizacím. Temelín vyrábí elektřinu pro pětinu České republiky už 19 let!

Jak funguje produkce radionuklidů pro medicínu v době koronakrize

Nemocnice na celém světě řeší nejen COVID-19, ale i běžný provoz (i když mnohde v omezené míře). Moderní medicínu si neumíme představit bez nukleární medicíny a jejích pomocníků - radionuklidů. Produkce radionuklidů pro medicínu tedy musí pokračovat i v době pandemické krize.

Hledání hmotnosti neutrina

Částice, o níž se kdysi předpokládalo, že je nehmotná, hmotnost má. Je pravděpodobně 500 000 krát menší než elektron, případně ještě menší. Nový horní limit hmotnosti neutrina je 1,1 elektronvoltu. (Elektronvolt je kinetická energie, kterou získá elektron urychlený ve vakuu napětím jednoho voltu.

Kuriózní pojídání arsenu

Určité empirické zkušenosti s jedovatými látkami pocházejí již z doby prehistorické, ale první písemné zmínky o nich najdeme ve starém Egyptě. Vražedné a sebevražedné prostředky se těšily velké pozornosti také v antickém Řecku a Římě, avšak svého vrcholu dosáhlo travičství až v době renezance.

Zadrátovaný ITER

14. dubna 2020 uplynulo 40 let od havárie Apolla 13. Kosmonauti tehdy na Měsíc nevystoupili, „pouze“ ho s vypětím všech sil obletěli. Jejich šťastný návrat na Zemi sledoval s rozechvěním celý svět.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail