Bez zařazení

Článků v rubrice: 332

Jak se dělají barvy a tvary ohňostroje

Dnes máme Silvestra, poslední den v roce, a už si ho ani neumíme představit bez půlnočního ohňostroje, barevných jisker, raket a hlučných výbuchů. V první řadě prosíme všechny čtenáře, aby nic z toho nepřipravovali doma, ale koupili ve specializovaném obchodě, nebo ještě lépe vydali se navštívit profesionálně připravenou ohnivou show - dnes jsou ve všech větších městech. A také, prosím, nezapomeňte dobře ošetřit vaše domácí zvířátko, aby se zbytečně hlukem nepoplašilo. Podívejme se krátce na to, jak se dělají barvy ohňostrojů. Ať už jsou to červené, bílé a modré fontány nebo výbuchy fialových jisker, každý ohňostroj je vybaven právě správnou kombinací chemikálií pro vytvoření těchto barevných světel.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek Creative Commons

Uvnitř každého ohňostroje je něco, co se nazývá anténa - trubice, která obsahuje střelný prach a desítky malých modulů nazývaných „hvězdy“, které mají průměr cca 2,5 až 4 cm. Tyto hvězdy obsahují palivo, oxidační činidlo, pojivo a zdroj barvy ohňostroje: kovové soli nebo oxidy kovů. Pojistka s časovým zpožděním zapaluje střelný prach a spouští anténu poté, co je ohňostroj ve vzduchu, což způsobuje, že se hvězdy rozptýlí a explodují daleko nad zemí, za světelných a barevných efektů.

Pyrotechnika je věda

Jakmile se paliva a oxidační činidla hvězd zažehnou, vytvářejí velmi rychle intenzivní teplo, čímž aktivují barviva obsahující kovy. Atomy kovových sloučenin při vysoké teplotě absorbují energii a jejich elektrony se přeskupují z nejnižšího energetického stavu do stavu vyššího, „excitovaného“. Až elektrony přeskočí zpět do svého obvyklého, nejnižšího energetického stavu, vyzáří se energie předtím získaná zahřátím jako světlo. U každého chemického prvku je rozdíl mezi energií základního a excitovaného stavu jiný, a tento rozdíl energií určuje vlnovou délku, tedy barvu vyzařovaného světla.

Žlutá, modrá, červená, fialová

Když se například rozpálí sodná sůl, absorbují elektrony v atomech sodíku energii a excitují se na vyšší energetické hladiny. Při sestupu elektronu z vyšší hladiny do základní se uvolňuje zpátky energie, u sodíku přibližně 200 kilojoulů na mol (měrná jednotka chemických látek), což odpovídá žlutému světlu. Modrou barvu poskytne chlorid měďnatý. Červená pochází ze solí stroncia a solí lithia; nejjasnější červená je dílem uhličitanu strontnatého. Sekundární barvy se vytvářejí kombinací složek svých primárních barevných příbuzných. Směs měděných sloučenin produkujících modré látky a sloučenin stroncia produkujících červenou barvu má za následek purpurové světlo. Soli barya září zeleně; vápníku oranžově. Sloučeniny zlata a stříbra hoří déle, proto se používají k vytváření efektů, jako jsou padající slzy. Praskavé efekty způsobuje chloristan hořečnatý.

Jak se tvoří tvary

Různé tvary ohňostrojových výbuchů - od smajlíků až po vlajky či planety - závisejí na vzoru (tvaru) pelet v modulech. Vzorové pláště pelet byly poprvé použity na počátku devadesátých let ve Washingtonu, D. C., aby pozdravily vracející se oddíly z války Pouštní bouře (Desert Storm). Vytvářely ohňostroje, které vybuchovaly jako purpurová srdce a žluté luky. Jednou z nejnovějších inovací v modelech ohňostrojů je schopnost osvětlovat nebe výbuchy ve tvaru krychle. A návrháři se stále předhánějí ve vytváření dalších úžasných tvarů.

Světlo předchází zvuk

Světlo se pohybuje zhruba milionkrát rychleji než zvuk. Z tohoto důvodu vidíte záblesky dříve, než slyšíte výbuchy. S trochou matematiky můžete odhadnout, jak daleko jste od akce. Zde je návod: Jakmile uvidíte výbuchy ohňostrojů, počítejte sekundy, dokud neuslyšíte zvuk. Dělte toto číslo třemi a získáte vzdálenost v kilometrech mezi vámi a ohňostrojem. Takže pokud je vzdálenost mezi spatřením ohňostroje a jeho zaslechnutím 3 sekundy, stojíte asi 1 kilometr od něj.

Čínský vynález

Ohňostroje se na světě pořádají už stovky let a během staletí pyrotechnici a chemici vyvinuli kombinace chemikálií, které nejen produkují dechberoucí vizuální displeje v řadě tvarů a barev, ale které jsou stabilní a mohou být použity bezpečně, což je nejdůležitější. Ohňostroje, které původně měly sloužit k zahánění zlých duchů, byly odpalovány již ve staré Číně a jsou uznávány jako určitý druh umění, v němž se pořádají i soutěže.

Dubajské prvenství

Dosud největší známá ohňostrojová show byla uspořádána u příležitosti otevření hotelu Atlantis v Dubaji v září 2008. Bylo použito 100 000 kusů pyrotechniky, celé slavnostní otevření stálo přibližně kolem 16 milionů liber. Desetiminutové video ohňostroje můžete shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=y3D7KA69Obg

Zdroje:

https://www.livescience.com/32675-how-do-fireworks-get-their-colors.html?utm_source=listrak&utm_medium=email&utm_campaign=20160701-llm

https://www.livescience.com/37946-5-facts-about-fireworks.html

(red)
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Chtěl bych být operátorem jaderného reaktoru

Ještě nemají dokončenou školu, ale mají velkou šanci stát se operátory na jedné z našich dvou jaderných elektráren. Vhodný psychologický profil, ale i znalosti a motivace devíti vysokoškolských studentů oslovily náboráře Skupiny ČEZ. Ti studenty zařadili do stipendijního programu.

Startuje ČEZ Inovační maraton

Třicítka studentů bude začátkem listopadu 24 hodin plnit úkoly související s ekologií a ochranou životního prostředí. Vítězové 5. ročníku ČEZ Inovačního maratonu si rozdělí odměnu 50 000 Kč. Ještě je čas se přihlásit!

Seminář Chemie na ČVUT – výuka i špičková věda

Nové léky využitelné v boji s rakovinou, přepracování použitého jaderného paliva, vytvoření pevnějších stavebních materiálů či likvidace kůrovce elektrickým proudem – to jsou jen některé z vědeckých úkolů z oblasti chemie, na kterých pracují vědci Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT).

Energetika by měla respektovat fyzikální zákony, ne politická rozhodnutí

Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému.

Jak jste na tom s informační gramotností?

Jak se studenti druhého stupně základních škol orientují ve světě technologií, které nás obklopují? Jak zvládají aplikovanou matematiku? To ukáže jubilejní 10. ročník informační soutěže IT-SLOT, které se pravidelně účastní tisíce žáků 8. a 9. tříd základních škol z celé České republiky.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail