Nekonečný tunel pro konečné plazma
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
S dobrými nápady, které chrání přírodu, šetří cenné suroviny nebo přispívají ke zlepšení života na zemi, přicházejí firmy i jednotlivci z celého světa. Podívejte se na tři zajímavé produkty, které mění svět k lepšímu.
Vodní čerpadla poháněná větrem
Pokaždé, když otočíme kohoutkem a začne téct pitná voda, si jen málokdo z nás uvědomí, jaký je to dar. Zejména v rozvojových zemích najdete řadu oblastí, ve kterých jsou povrchové zdroje vody znečištěné natolik, že je nelze bezpečně využít ani k napájení zvířat či zavlažování. Často jsou znečištěné i studny, jež čerpají podzemní vodu. Původně kutilský projekt větrného vodního čerpadla Pavla Floriše dnes pomáhá získat čistou vodu ze studní v řadě afrických a asijských zemí. Jeho čerpadlo pohání elektrická energie získaná z větru a dokáže čerpat vodu až ze stometrové hloubky. Elektrické čerpadlo umí odstranit z vody hrubé nečistoty a poté v systému vodu dezinfikovat a odstranit z ní 99,9 % škodlivých bakterií a virů. Na systém lze napojit i zásobník vody, a ten dodává čistou vodu do napajedel na pastvinách. Pavel Floriš se svým vynálezem získal v roce 2015 prestižní ekologické ocenění E.ON Energy Globe.
Šperky ze smogu
Smog dnes sužuje každé větší město. Kromě regulace dopravy a omezování výroby v průmyslových zónách je jednou z cest k čistšímu ovzduší instalace speciálních věžových čističek vzduchu. Zajímavým projektem je SMOG FREE TOWER, za nímž stojí nizozemský designér Daan Roosegaarde. Jeho sedmimetrová věž pročistí 30 tisíc kubíků vzduchu za hodinu a využívá k tomu jen malé množství zelené elektřiny. Metoda je podobná té, která se používá v elektroodlučovačích v uhelných elektrárnách: pomocí elektrického výboje se nabijí částečky smogu a prachu na kladný náboj a pak se z proudu vzduchu odsají záporně nabitou elektrodou, která je přitáhne. Věž nejenže pročistí městský vzduch, ale také zužitkuje zachycené smogové částice. Ty se stlačují do podoby malých krychliček a slouží třeba jako ozdoba do prstenů a dalších šperků, jejichž nákupem mohou lidé projekt čističek vzduchu finančně podpořit. Každý černý „kamínek“ reprezentuje tisíc kubíků vyčištěného vzduchu. V roce 2017 představil Daan Roosegaarde další zajímavý projekt, a to SMOG FREE BICYCLE. Inovativní kolo nasává znečištěný vzduch z ulic, pročistí jej a vypustí zpět.
Robotické včely v zahradách
„Pokud by ze země zmizely včely, zbývají lidem jen čtyři roky života,“ prohlásil kdysi údajně Albert Einstein. Včely sehrávají v ekosystému důležitou roli, a to nejen proto, že produkují biologicky cenné a našemu zdraví prospěšné látky, jako je med, mateří kašička, vosk či včelí jed, ale především zabezpečují opylení plodin a volně rostoucí vegetace. Včely jsou zkrátka nepostradatelné, ačkoliv si to většina lidí příliš neuvědomuje. Jejich největším nepřítelem jsou pesticidy, následované včelím morem a varroázou. Ve světle možného zániku včel i světa se nelze divit tomu, že vědci hledají alternativu v podobě robotických včel. Například výzkumný tým z Varšavské technické univerzity sestrojil létající robotickou včelu B-Droid, která zvládá opylení rostlin. Jedná se o kvadrokoptéru, jež je řízena ze země. Elektronika včely umožňuje analyzovat a přenášet data. Například snímky z kamer slouží k naplánování cesty ke květům. Na masové nasazení robotických včel si ale pravděpodobně ještě několik let počkáme. Vědci totiž připouštějí, že navigování prvních prototypů je stále poměrně náročné a baterie vystačí jen na pár minut letu.
České produkty, které chrání přírodu a životní prostředí, teď soutěží o ekologickou cenu E.ON Energy Globe 2019. Odborná porota vybírá ze stovek přihlášených projektů dva nejlepší v každé kategorii. O vítězi rozhodne veřejnost v on-line hlasování na webových stránkách www.energyglobe.cz.
Běžně se na staveništi ITER pohybují tisíce lidí. Dnes se pomalu nemáte koho zeptat na cestu. Přitom stavba největšího fúzního zařízení na světě vstoupila do finální fáze.
Fyzici získali záření černé díry z optického vlákna a poprvé sledovali, jak toto světlo reaguje zpět se simulovanou černou dírou, která jej vytvořila.
Větrná energetika je jedním z hlavních pilířů evropské strategie dekarbonizace. V roce 2025 pokrývaly větrné elektrárny přibližně 18 % spotřeby elektřiny v Evropě, přičemž většina ...
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, největší a nejvýkonnější přečerpávací elektrárna v Česku, je v provozu už 30 let.
Po celá desetiletí se fyzici snažili dosáhnout cíle, který zní téměř nemožně: sestrojit hodiny, které měří čas pomocí jádra atomu namísto elektronů obíhajících kolem něj.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.