Bez zařazení

Článků v rubrice: 341

Z historie i současnosti vynálezů a jejich ochrany

Vynálezy a objevy často přicházejí na svět klikatými cestičkami. Jednou to vypadá, jako by se na ně čekalo tak netrpělivě, že se zrodí hned v několika hlavách v různých koutech světa, jindy je náhodou nebo omylem objeveno něco, s čím si nikdo neví rady. Někdy se zpočátku naprostý propadák stane šlágrem bez jakéhokoliv viditelného důvodu. Jestliže se někomu podaří vynalézt věc, kterou lidé okamžitě potřebují, stane se slavným a bohatým člověkem. Mnozí po létech dřiny v dílnách a laboratořích zůstanou neznámí a chudí. Příkladů ze života průkopníků vědy a techniky a podnikatelů je bezpočet.

Fotogalerie (1)
Ilustrační obrázek (zdroj Pixabay)

Dělat objevy je snadné. Potíže nastávají při jejich realizaci, která má prokázat, jak jsou užitečné.(T. A. Edison)

  • Americký vládní zmocněnec pro zjišťování stavu ryb a zvěře Clarence Birdseye si během pěti let vydělal ve dvacátých letech minulého století částku 22 milionů dolarů (tehdy fantastickou výši) vynálezem mrazení potravin. Při svém působení na Labradoru si povšiml, že jakmile místní rybáři vytáhli ulovené ryby z vody, ryby okamžitě zmrzly na kámen. Dostal nápad, že stejným způsobem by se dala uchovávat i čerstvá zelenina a další potraviny. Jeho vnímavosti vděčíme v důsledcích za domácí ledničky a mrazničky.
  • Na rozdíl od něho francouzský krejčí Bethélemy Thimonnier, který zkonstruoval v roce 1830 šicí stroj, nevydělal nic a zemřel v bídě.
  • Německý inženýr Rudolf Diesel patentoval v roce 1893 svůj „dieselův“ motor se zapalováním kompresním teplem, ale o dvacet let později pro vážné finanční potíže pravděpodobně spáchal za neobjasněných okolností při plavbě do Anglie sebevraždu skokem do moře.

Jakmile je problém vyřešen, zdá se jednoduchý.“ (Ch. F. Kettering)

  • Osmnáctiletý anglický mladík jménem William H. Perkin pracoval s jakousi chemikálií v otcově zahradní dílně, a zatímco se snažil o něco docela jiného (vyrobit chinin), vynalezl anilinové barvy a stal se bezesporu zakladatelem moderního průmyslu syntetických barev.
  • Skotského veterináře Johna Dunlopa zase pokaždé rozčílilo, když v zahradě objevil hluboké rýhy, které zde zanechávala tříkolka jeho syna s plnými kovovými ráfky. Vzal kus gumové hadice naplněné vodou a později nahuštěné vzduchem a vymyslel pneumatiku jak pro jízdní kola, tak i pro automobily.
  • Významný představitel experimentální fyziky na přelomu 19. a 20. století a první nositel Nobelovy ceny za fyziku (1901) profesor Wilhelm Conrad Röntgen si nedal svůj objev nového záření ani patentovat a kategoricky odmítal všechny nabídky různých firem. Dobrovolně odevzdal svůj vynález lidstvu.

Jak vzniká vynález? To všichni vědí, že je něco nemožné, a pak se objeví nějaký blázen, který neví, že je to nemožné, a vynalezne to.“ (Albert Einstein)

  • Americký podnikatel Farwell Glidden z New Hampshiru si uvědomil, že rozsáhlé ranče na západě země budou potřebovat oplocení a na stavbu tradičních plotů nebude dostatek dřeva. Jeho ostnatý drát se objevil v roce 1873 (byl vynalezen o pět let dříve), a protože strojírny, které vlastnil, byly schopné vyrobit ho obrovské množství, vydělal na svém nápadu velké peníze.
  • Christopher Sholes z Milwaukee již vynalezl zařízení na číslování stránek v knize (tzv. paginýrku), když jej čísi náhodný návrh inspiroval k sestrojení psacího stroje. Jeho výroby se ujala původně zbrojovka Remington Fire Arme Company, která zprvu téměř neprodejný výrobek v zoufalství zapůjčila v počtu několika set strojů potenciálním zákazníkům, aby si jej sami bezplatně vyzkoušeli. Prodej začal okamžitě stoupat a zájem o psací stroje byl již trvalý.
  • Obchodník King C. Gillette, vynálezce žiletky, se posléze stal multimilionářem, přestože první rok po uvedení na trh (1903) byly jeho holicí strojky a žiletky zcela neprodejné.
  • Tlakový hrnec francouzského matematika a fyzika Denise Papina našel uplatnění jako tzv. autokláv nejdříve v průmyslu. Jeho využití v kuchyni, o které šlo vynálezci především, muselo od roku 1679 počkat až do časů druhé světové války, kdy si lidé uvědomili, že jeho používáním šetří energii a chuťové vlastnosti připravovaných pokrmů mohou zůstat v uzavřené nádobě výraznější.

Jak to vypadá dnes?

Ten, kdo se domnívá, že vymyslel něco nového v oblasti techniky a technologie - co zde ještě nebylo - a myslí si, že by se mohl stát vlastníkem patentu, měl by dbát na rozdíl mezi pojmem vynález a patent. Vynález je předmětem ochrany, jde tedy o nové vymyšlené řešení, zatímco patent je ochranný dokument, který obdrží ten, jehož řešení splňuje následující zákonem stanovené podmínky:

+  je nové na celém světě,

+  je průmyslově využitelné (nemůže to tedy být např. perpetuum mobile),

+  je výsledkem vynálezecké činnosti (nesmí pro odborníka vyplývat zřejmým způsobem ze současného stavu techniky).

Patent nelze udělit na objevy, vědecké teorie, matematické metody, vnější úpravy výrobků, programy počítačů a vykonávání duševní činnosti. Nelze také patentovat vynálezy, které jsou v rozporu s obecnými zájmy, zejména zásadami lidskosti a veřejné morálky. To vše je podrobně rozvedeno v zákonu č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích ve znění zákona č. 116/2000 Sb.

Jak zjistíme světovou novost daného řešení?

Nejlépe návštěvou knihovny patentové literatury nebo patentového odboru Úřadu průmyslového vlastnictví. Druhou možností je obrátit se na některého patentového zástupce, který poradí, jak zpracovat navrhované řešení do podoby přihlášky vynálezu, splňující určité náležitosti dané prováděcí vyhláškou k zákonu. To se týká i výkresové dokumentace a vyplnění tiskopisu žádosti o udělení patentu. Podáním přihlášky vzniká právo přihlašujícího na přednost, tzn., že na předmět přihlášeného vynálezu nemůže být přiznána ochrana jinému přihlašovateli, který podal přihlášku později.

Závěrem ještě dvě rady: Není radno zbytečně s přihláškou otálet, protože někdo jiný by mohl být pohotovější a zaregistrovat si shodné řešení. O řešení, které aspiruje na vynález, není vhodné informovat okolí. Výjimkou je samozřejmě právní nebo patentový zástupce, vázaný mlčenlivostí.

Tesařík Bohumil
Poslat odkaz na článek

Opište prosím text z obrázku

Nejnovější články

Fyziklání 2020

Dne 14. 2. 2020, tedy ještě před uzavřením škol kvůli koronavirové epidemii, se uskutečnila mezinárodní fyzikální soutěž pro týmy středoškoláků Fyziklání 2020, kterou pořádá skupina vysokoškolských studentů FYKOS (Fyzikální korespondenční seminář).

Krev od vyléčených pacientů se může stát lékem na Covid-19

Tento týden v New Yorku začíná test experimentální terapie současné pandemické nemoci Covid-19, způsobené novým koronavirem. Tento typ terapie je znám již více než 100 let, byl použit v roce 1918 při pandemii tzv. španělské chřipky. Tehdy nebyly k dispozici žádná antivirotika ani očkování.

www.rouskyvsem.cz.

Je období řádícího koronaviru způsobujícího nemoc Covid-19. Podpořme dobrou věc, nic nás to nestojí. V této vypjaté situaci lze na internetu najít spoustu informací. Některé jsou ověřené, jiné typické “fakenews”. A to je problém. Proto se tým stojící za webem rouskyvsem.

Sluncem poháněné vzducholodě

Byly doby, kdy byly vzducholodě považovány za budoucnost létání. Pak upadly v zapomnění, aby se nyní vrátily jako „zelenější“ způsob dopravy. Britská firma Varialift Airships plánuje stavět vzducholodě poháněné sluncem, které by se měly používat v mezinárodní přepravě nákladů.

Amatérská ochranná rouška

V boji proti koronaviru je potřeba velkého množství ochranných roušek a zdravotnických masek. Odborníci vyzývají: „Noste všichni masku, abyste se vyhnuli infekci!“. Rostoucí poptávka způsobila vážný nedostatek masek. Ochranné roušky v lékárnách byly brzy vykoupené, což mezi lidmi vyvolávalo paniku.

Nejnovější video

Bez jaderné energie se ve vesmíru daleko nedostaneme

Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)

close
detail