Německo ročně spotřebuje 2500 terawatthodin energie. Ve větrných a solárních elektrárnách ale vyrobí za rok jen 180 TWh, což pokrývá sotva sedm procent spotřeby. Mezi těmito dvěma čísly je obrovská propast. Německo, díky politickým rozhodnutím posledních let, čelí vážnému problému. Dovolujeme si převzít úvahu komentátora Klause Stratmanna z deníku Handelsblatt, který se v tomto největším německém listě zaměřeném na ekonomiku věnuje energetice už od roku 2005.
Fotogalerie (1)
Německo má také problém s plněním svých klimatických závazků. Produkce CO2 nejen neklesá, ale naopak roste. Země v současné době zaostává za svými závazky ke snižování emisí do roku 2020 o více než 13 % a tento trend bude podle nedávné studie mezinárodní poradenské společnosti McKinsey dále posilovat. Do značné míry je to důsledek rozhodnutí německé vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny. Letos na začátku roku padlo i rozhodnutí zavřít nejpozději v roce 2038 poslední uhelnou elektrárnu a k dovršení všeho nyní přichází německá nevládní organizace Deutsche Umwelthilfe s požadavkem, aby vláda ihned přestala podporovat energetiku založenou na spalování zemního plynu a země „nejlépe před rokem 2050“ zcela skoncovala i s plynovými elektrárnami.
Jak tedy vyplnit propast mezi spotřebou a možnostmi obnovitelných zdrojů, ptá se komentátor Handelsblattu. Je nepochybné, že podíl větru a slunce bude nadále růst a v první polovině roku 2019 bylo z obnovitelných zdrojů v Německu vyrobeno výrazně více než 40 procent elektřiny. To je obrovský úspěch. Ale týká se to jen výroby elektřiny. Všechna ostatní energeticky náročná odvětví - doprava, budovy, průmysl a zemědělství - ve využívání obnovitelných zdrojů energie zaostávají.
Ale ani odvětví elektřiny nebude v dohledné budoucnosti zásobováno výhradně obnovitelnými zdroji. I když zvýšíte instalovanou kapacitu větrných turbín a fotovoltaických systémů na nejvyšší akceptační limity, zůstanou chvíle, ve kterých nebude foukat vítr ani svítit slunce, říká Stratmann. Potenciály biomasy a vody jsou považovány za vyčerpané - také z politických důvodů. Takže období, kdy fotovoltaika a vítr prakticky nevyrábějí (a která někdy trvají i dva týdny a vyskytují se pravidelně každý rok), nelze překlenout pomocí uložené elektřiny z větrných a slunečných dnů. Myšlenka, že v takových fázích lze využít stávající přečerpávací elektrárny, je také zavádějící. Jejich současná kapacita ve skutečnosti nestačí ani na překlenutí jediné „temné hodiny“, píše Handelsblatt.
Německo se nemůže spolehnout ani na budované propojení s téměř nekonečnou norskou kapacitou vodních elektráren. Norové většinu času potřebují elektřinu pro sebe a přebytky draze prodávají jen v době špičkové poptávky. Naivní je podle německého energetického komentátora i představa, že se země může v krásném novém energetickém světě, který si naplánovala, spolehnout na baterie elektrických automobilů. Podle hrubého odhadu by jeden milion e-automobilů s napůl nabitou baterií připojených k celostátní síti dokázal pokrývat německou spotřebu asi 20 minut. Ani velká bateriová úložiště, která se nyní rychle budují, aby vyrovnávala kolísání v síti způsobená především nestabilními větrnými a solárními elektrárnami, nebudou schopná dodávat energii Německu dny nebo týdny, píše Handelsbaltt.
(A redakce Třípólu dodává: ta představa, jak milion uvědomnělých německých majitelů elektromobilů za temného zimního bezvětrného rána jde radostně pěšky do práce, protože přes noc jim distribuční síť vysála z baterek aut veškerou elektřinu...)
Zdroje:
https://www.energate-messenger.de/news/195716/duh-fordert-erdgas-ausstieg-deutlich-vor-2050
Pozor, pozor, týmová soutěž pro fyzikální nadšence! Pokud jste středoškoláci a baví Vás fyzika či matematika, neváhejte složit až pětičlenný tým a přijít 14. 2. 2020 do Prahy zasoutěžit si a změřit síly se soupeři z celé Evropy!
Drtivá většina surovin na výrobu lithiových baterií pochází jen z několika zemí světa. Trh s akumulátory je tak závislý na dodávkách z Konga, Číny, Austrálie, Chile a Argentiny. Ceny vzácných kovů může ohrozit politická situace v těchto státech.
Stále se mluví o nebezpečném globálním oteplování. Musí se dosáhnout nulových emisí uhlíku! volají klimaalarmisté. Může být odpovědí masové vysazování stromů? Zakládání rašelinišť? Nebo výroba dřevěného uhlí? Pomůže samotná zemská půda?
Průzkum vesmíru opět nabírá obrátky. Svědčí o tom snahy miliardářů vyvíjet velké rakety, a také soutěžení USA a Číny o návrat na Měsíc.
Učenci si již více než tisíciletí všímají zvláštního vztahu: ateisté mají tendenci být inteligentnější než náboženští lidé. Není jasné proč. Autoři nové studie dostali nápad: „Náboženství je instinkt“, říkají, „a lidé, kteří mohou vystoupit nad instinkty, ...
Krátké výstižné video z dílny Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni ukazuje využití jaderné energie a jaderných technologií při výzkumu vesmíru. Ne každý ví, že jádro pohání vesmírné sondy už po desetiletí. Zopakujme si to. (Film je v angličtině.)
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
