Data z mizejícího ledovce
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Hlavní město Praha začne pro splachování komunikací a zvlhčování vzduchu v letních měsících v centru města využívat průsakovou vodu ze své kolektorové sítě. První čerpací zařízení napojené na podzemní rezervoár na průsakovou vodu vzniklo pod Uhelným trhem. Naplnění jedné cisterny o objemu 8 m3 dokáže za 15 min.
Do pražské kolektorové sítě se od jejího vybudování přirozeně dostává značné množství průsakové vody, kterou je třeba neustále odčerpávat. Průsaková voda z pražského podzemí byla dosud bez dalšího využití přečerpávána do Vltavy. Hl.m. Praha s městskými společnostmi Kolektory Praha a Pražskými službami hledalo způsob využití tohoto zdroje vody - např. pro splachování ulic a chodníků v centru. „Dle Českého hydrometeorologického ústavu je letošní vývoj srážek horší než v předchozích dvou letech. Sucho a hospodaření s vodou není již zdaleka tématem jen pro venkov. I v Praze se musíme začít chovat maximálně hospodárně v nakládání s vodou,” říká náměstek primátora Prahy Petr Hlubuček.
Voda pod Prahou
V prostoru pod náměstím Na Uhelném Trhu se v hloubce 30 m nachází podzemní rezervoár na průsakovou vodu, který je dostatečně velký na to, aby se voda z něj dala po vyčerpání využít. Zařízení je schopno zachytit až 100 m3 vody. Hl. m. Praha v souladu se Strategií adaptace na klimatické změny uvolnilo v loňském roce prostředky na vybudování čerpací technologie, která umožňuje zachycenou vodu vyvést na povrch a plnit jí cisterny Pražských služeb. Zařízení za 15 minut naplní cisternu o objemu osm kubíků. Voda je využitelná pro splachování ulic a chodníků centra města a může být použita pro zalévání zeleně nedalekého okolí. Laboratorní rozbor vody prokázal její nezávadnost a vhodnost pro tyto účely. Budou ji používat kropicí a zametací vozy Pražských služeb.
„Praha se může pochlubit největší kolektorovou sítí v Evropě. Kolektory pojímají infrastrukturu moderního města, umožňují efektivní vedení sítí i jejich opravy bez zbytečného rozkopávání povrchu komunikací,“ říká předseda představenstva společnosti Kolektory Praha Petr Švec.
Obdobné zařízení plánuje instalovat společnost Kolektory Praha, a. s., společně s radnicí Prahy 3 v lokalitě Havlíčkova náměstí, odkud je dojezdová vzdálenost pro Prahu 2 a Prahu 3. V této lokalitě navíc za průsakovou odpadní vodu platí Kolektory Praha, a. s., nemalé stočné - voda se zde totiž přečerpává do kanalizačního systému.
O kolektorové síti
Pražská kolektorová síť vznikla jako prostor pro ukládání sítí technické infrastruktury do podzemních průchodných liniových staveb. Má ke dnešnímu dni délku zhruba 94 km, z toho přes 20 km je přímo v centrální části Prahy. Kolektory byly vybudovány převážně hornickým způsobem ražby a při jejich provozování do nich proniká průsaková podzemní voda. Některé chodby procházejí i pode dnem Vltavy.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Můžeme zastavit hackery, kteří loví vše od vojenských tajemství po bankovní informace? Až se kvantové počítače stanou samozřejmostí, současné kryptografické systémy zastarají.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.