Výročí sta let od vytvoření modelu atomu Nielse Bohra připomene konference, kterou pořádá ve spolupráci se studenty Universitas katedra filosofie Univerzity Pardubice. Konference je určena zájemcům z řad akademické obce, studentům středních škol, jejich učitelům i veřejnosti. Konference se uskuteční 24. září 2013 od 9.00 hod v Divadle 29 (ulice Sv. Anežky České) v Pardubicích.
Fotogalerie (3)
Více zde: nielsbohr.webnode.cz/konference-ke-100-vyroci-bohrova-modelu-atomu
Bohrův model atomu vodíku představuje vzorový příklad konstrukce fyzikálního modelu, který kombinuje klasický teoretický rámec s novými fyzikálními principy. Do báze klasické teorie elektromagnetismu zabudovává princip kvantovaného momentu hybnosti a princip kvantování energie. Bohrův model atomu i přes veškerou svoji novost a překvapivost vycházel z experimentálních a teoretických poznatků, které učinily významné osobnosti – Thomson, Becquerel či Rutherford. N. Bohr v roce 1913 dokázal pomocí dvou revolučních fyzikálních postulátů o stacionárních stavech elektronů v atomech a emise nebo absorpce elektromagnetického záření při přechodech mezi těmito stavy – v plném rozporu s klasickou elektrodynamikou – vysvětlit formuli pro spektrální série atomu vodíku, kterou již v roce 1885 nalezl Balmer. Vývoj Bohrova modelu atomu z roku 1913 pokračoval pozdější tzv. Kodaňskou interpretací kvantové mechaniky a Kodaňskou školou teoretické fyziky. Bohr za tento model atomu dostal v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku.
Více informací o Nielsi Bohrovi najdete na www.nielsbohr.webnode.cz.
Rychlostí chůze trvá dosažení lokality ITER z Berre-l’Étang, vzdáleného 70 kilometrů, přibližně 16 hodin. Pokud ale plánujete cestovat pouze mezi 22:30 a časnými ranními hodinami následujícího ...
Kazachstán provozoval 27 let jaderný reaktor BN-350 (první rychlý reaktor světa, chlazený sodíkem) ve městě Ševčenko (za doby Sovětského Svazu), dnes Aktau na břehu Kaspického moře.
Spolu s teplou odpadní vodou odchází z domácnosti až 60 % spotřebované energie. Česká společnost Akire vyvinula unikátní řešení, jak s tímto potenciálem dále efektivně pracovat.
Světové výstavy EXPO jsou od počátků spjaty s odvážnými architektonickými vizemi a ikonickými stavbami. K nejznámějším patří Eiffelova věž v Paříži či Atomium v Bruselu.
Zatímco dříve byla vrcholem chytrého řízení dopravy ve městech „zelená vlna“ na semaforech, umožňují dnešní technologie propojit městské kamery, senzory, mobilní data i samotná auta.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.
za podporu děkujeme dobrým lidem:
za podporu děkujeme dobrým lidem:
