Proč se kovy ve vesmíru lepí k sobě?
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Výročí sta let od vytvoření modelu atomu Nielse Bohra připomene konference, kterou pořádá ve spolupráci se studenty Universitas katedra filosofie Univerzity Pardubice. Konference je určena zájemcům z řad akademické obce, studentům středních škol, jejich učitelům i veřejnosti. Konference se uskuteční 24. září 2013 od 9.00 hod v Divadle 29 (ulice Sv. Anežky České) v Pardubicích.
Více zde: nielsbohr.webnode.cz/konference-ke-100-vyroci-bohrova-modelu-atomu
Bohrův model atomu vodíku představuje vzorový příklad konstrukce fyzikálního modelu, který kombinuje klasický teoretický rámec s novými fyzikálními principy. Do báze klasické teorie elektromagnetismu zabudovává princip kvantovaného momentu hybnosti a princip kvantování energie. Bohrův model atomu i přes veškerou svoji novost a překvapivost vycházel z experimentálních a teoretických poznatků, které učinily významné osobnosti – Thomson, Becquerel či Rutherford. N. Bohr v roce 1913 dokázal pomocí dvou revolučních fyzikálních postulátů o stacionárních stavech elektronů v atomech a emise nebo absorpce elektromagnetického záření při přechodech mezi těmito stavy – v plném rozporu s klasickou elektrodynamikou – vysvětlit formuli pro spektrální série atomu vodíku, kterou již v roce 1885 nalezl Balmer. Vývoj Bohrova modelu atomu z roku 1913 pokračoval pozdější tzv. Kodaňskou interpretací kvantové mechaniky a Kodaňskou školou teoretické fyziky. Bohr za tento model atomu dostal v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku.
Více informací o Nielsi Bohrovi najdete na www.nielsbohr.webnode.cz.
Když na Zemi stlačíte dvě kovové desky k sobě, nic se nestane. Ale pokud tytéž desky vezmete do vesmírného vakua, mohou se spojit do jednoho kusu kovu.
Generální ředitel MAAE Rafael Mariano Grossi a japonský ministr životního prostředí Hirotaka Išihara podepsali v Tokiu dne 23. června 2026 memorandum o spolupráci o řízené recyklaci a ...
V roce 2033 by mělo mít Česko čtvrtou velkou přečerpávací elektrárnu. Po Dlouhých stráních, Dalešicích a Štěchovicích bude možné uskladňovat elektrickou energii ve vodě také na Orlíku.
Po dvou letech se vrací populární fotografická soutěž! Oficiální start a příjem prací sice vypukne 10. 10. 2026, ale lovit skvělé snímky můžete už teď.
Velký hadronový urychlovač, největší částicový urychlovač na světě, byl odstaven kvůli plánované čtyřleté modernizaci, která ho učiní desetkrát výkonnějším.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.