Reoxygenace Baltského moře
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Výročí sta let od vytvoření modelu atomu Nielse Bohra připomene konference, kterou pořádá ve spolupráci se studenty Universitas katedra filosofie Univerzity Pardubice. Konference je určena zájemcům z řad akademické obce, studentům středních škol, jejich učitelům i veřejnosti. Konference se uskuteční 24. září 2013 od 9.00 hod v Divadle 29 (ulice Sv. Anežky České) v Pardubicích.
Více zde: nielsbohr.webnode.cz/konference-ke-100-vyroci-bohrova-modelu-atomu
Bohrův model atomu vodíku představuje vzorový příklad konstrukce fyzikálního modelu, který kombinuje klasický teoretický rámec s novými fyzikálními principy. Do báze klasické teorie elektromagnetismu zabudovává princip kvantovaného momentu hybnosti a princip kvantování energie. Bohrův model atomu i přes veškerou svoji novost a překvapivost vycházel z experimentálních a teoretických poznatků, které učinily významné osobnosti – Thomson, Becquerel či Rutherford. N. Bohr v roce 1913 dokázal pomocí dvou revolučních fyzikálních postulátů o stacionárních stavech elektronů v atomech a emise nebo absorpce elektromagnetického záření při přechodech mezi těmito stavy – v plném rozporu s klasickou elektrodynamikou – vysvětlit formuli pro spektrální série atomu vodíku, kterou již v roce 1885 nalezl Balmer. Vývoj Bohrova modelu atomu z roku 1913 pokračoval pozdější tzv. Kodaňskou interpretací kvantové mechaniky a Kodaňskou školou teoretické fyziky. Bohr za tento model atomu dostal v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku.
Více informací o Nielsi Bohrovi najdete na www.nielsbohr.webnode.cz.
Oceány po celém světě údajně ztrácejí kyslík od 50. let minulého století. Příčinou je globální oteplování a znečištění vod.
Bolívijský ledovec Huayna Potosí se každým rokem zmenšuje a ustupuje do svahu. Ve výšce 5 100 metrů nad mořem je vzduch kolem něho řídký.
Transport sektorového modulu #7 vakuové nádoby do montážní jámy tokamaku ITER ve čtvrtek 10. dubna 2025 představoval ne „dva v jednom“, nýbrž „mnoho věcí v jednom“.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii ve Vídni předpovídá, že do roku 2050 se instalovaná kapacita jaderných reaktorů na světě zdvojnásobí – z 371 GW(e) v roce 2022 na 890 GW(e) do roku 2050.
Droboučký živočich, želvuška (tardigrada) může přežít nehostinný chlad i smrtící ionizující záření ve vesmíru. Všudypřítomná mikroskopická zvířátka, ...
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.