Kdo byl nejblíže Slunci?
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Výročí sta let od vytvoření modelu atomu Nielse Bohra připomene konference, kterou pořádá ve spolupráci se studenty Universitas katedra filosofie Univerzity Pardubice. Konference je určena zájemcům z řad akademické obce, studentům středních škol, jejich učitelům i veřejnosti. Konference se uskuteční 24. září 2013 od 9.00 hod v Divadle 29 (ulice Sv. Anežky České) v Pardubicích.
Více zde: nielsbohr.webnode.cz/konference-ke-100-vyroci-bohrova-modelu-atomu
Bohrův model atomu vodíku představuje vzorový příklad konstrukce fyzikálního modelu, který kombinuje klasický teoretický rámec s novými fyzikálními principy. Do báze klasické teorie elektromagnetismu zabudovává princip kvantovaného momentu hybnosti a princip kvantování energie. Bohrův model atomu i přes veškerou svoji novost a překvapivost vycházel z experimentálních a teoretických poznatků, které učinily významné osobnosti – Thomson, Becquerel či Rutherford. N. Bohr v roce 1913 dokázal pomocí dvou revolučních fyzikálních postulátů o stacionárních stavech elektronů v atomech a emise nebo absorpce elektromagnetického záření při přechodech mezi těmito stavy – v plném rozporu s klasickou elektrodynamikou – vysvětlit formuli pro spektrální série atomu vodíku, kterou již v roce 1885 nalezl Balmer. Vývoj Bohrova modelu atomu z roku 1913 pokračoval pozdější tzv. Kodaňskou interpretací kvantové mechaniky a Kodaňskou školou teoretické fyziky. Bohr za tento model atomu dostal v roce 1922 Nobelovu cenu za fyziku.
Více informací o Nielsi Bohrovi najdete na www.nielsbohr.webnode.cz.
Když se řekne objekty v blízkosti Slunce, pravděpodobně vás napadne Merkur, planeta sluneční soustavy ležící nejblíže ke Slunci. Merkur se k naší hvězdě dokáže přiblížit třikrát blíže než Země.
Jaderné metody lze využít k analýze vzorků forenzních důkazů souvisejících s trestnou činností – od obchodu s drogami přes vraždy až po padělání uměleckých děl.
Ve světě vznikají každoročně z bouřek tisíce tornád. Tento proces je složitým a fascinujícím přírodním úkazem, jednou z nejprudších proměn v přírodě.
Vědci se snaží určit ideální období pro ranou fázi života na Zemi, která předcházela všem živým organismům. Nový výzkum přesněji vymezil počátek tzv. „světa RNA“ (RNA World).
V létě 2026 americký regulační úřad NRC oznámil plán, který vyvolal velkou pozornost: zrušit princip ALARA („As Low As Reasonably Achievable“) v radiační ochraně.
Zjímavý průřez historií jaderné fúze a propagace jednoho ze směrů výzkumu - stellarátorů. množstvím animací i reálných záběrů podává srovnání se současnými tokamaky.